Potravináři vítají stopku školní stravovací vyhlášce, její autoři už nikoliv

0
26
skolni
Ilustrační foto: Magnific.com

Se stopkou pro školní stravovací vyhlášku souhlasí Potravinářská komora ČR, jejíž členové dodávají suroviny i školním jídelnám. Podle ní je norma přísná, limitující a přehlíží lokální suroviny. Autoři změn ale považují vyhlášku za pokrokovou.

reklama

Ke kritikům upravené stravovací vyhlášky pro školní jídelny patří od počátku vedle Potravinářské komory ČR [PK ČR] i Ovocnářská unie ČR nebo Český bramborářský svaz. Dále i část odborníků na zdravé stravování nebo gastronomii a také některé školní jídelny.

„Souhlasíme s tím, že spotřební koš je nutné aktualizovat, ale před navrhovanou podobou novely vyhlášky jsme od počátku varovali,“ vyjadřuje se v tiskové zprávě k záměru vlády Andreje Babiše [ANO] změnit vyhlášku určující stravovací normy pro školní jídelny na doporučující prezidentka PK ČR Dana Večeřová.

Školní vyhláška o stravování je v rukou ministra Vojtěcha, tvrdí Plaga

Novelizovaná vyhláška, včetně spotřebního koše, podle něhož volí školní jídelny podíl jednotlivých surovin v pokrmech, podle jejích slov stanovuje přísné limity pro přípravu pokrmů a zakazuje používání široké skupiny potraviny.

„Do spotřebního koše se také nezapočítávají klíčové suroviny, jako jsou vejce, loupaná rýže, běžné těstoviny nebo necelozrnné pečivo. Výrazně bylo zredukováno maso a nabídka ochucených mléčných výrobků,“ vyjmenovává, co dál potravinářům vadí na nové vyhlášce.

Proti vyhlášce se vyslovují i bramboráři a ovocnáři

Autoři vyhlášky podle ní naprosto přehlíželi při její novelizaci regionální suroviny. A namísto jejich podpory a zařazení do jídelníčků školáků tradiční potraviny, jako jsou brambory, nahradili tento sortiment dováženými surovinami.

„Snížení podílu brambor ve spotřebním koši je krokem proti české gastronomické tradici. Na jedné straně se veřejně tlačí na lokálnost surovin, krátké dodavatelské řetězce a snižování uhlíkové stopy, na straně druhé ale nová vyhláška odsouvá tradiční českou plodinu na vedlejší kolej,“ vyjádřil se za české pěstitele brambor předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Cukrovka zůstává pátou nejčastější příčinou úmrtí v Česku

Vyjadřuje se i k častému argumentu nutričních specialistů a výživových poradců o tom, že brambory nejsou ve vysokém podílu vhodné pro školní stravování.

„Brambory jsou nutričně hodnotnou, přirozeně bezlepkovou a cenově dostupnou základní potravinou, kterou dokážeme sami vypěstovat. Pokud je ze školních jídelníčků vytlačíme ve prospěch přes půl světa dovážených alternativ, popíráme tím základní principy regionální udržitelnosti,“ dodal Králíček.

Potravináři chtějí širší diskuzi ke školnímu stravování

Obdobně se k nové stravovací vyhlášce a upravenému spotřebnímu koši vyjádřili čeští ovocnáři. Norma totiž zakazuje podávat školákům nápoje s obsahem volných cukrů. Což se ale vztahuje i na přirozené cukry v ovocných a zeleninových šťávách nebo nektarech.

„Je naprostým paradoxem, že zatímco stát na jedné straně dlouhodobě financuje projekt Ovoce a zelenina do škol, jehož součástí jsou i kvalitní ovocné šťávy, nová vyhláška je v jídelnách zakazuje,“ upozornil na další střet ve vyhlášce předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Tvrdí, že kvalitní stoprocentní mošty neobsahují žádný přidaný cukr.

„Srovnávat je v doprovodných manuálech s přidanými cukry ve slazených nápojích je z odborného i selského pohledu naprostý nesmysl,“ dodal pro lepší pochopení Ludvík.

Namísto toho, jak upozorňuje Večeřová, zavádí vyhláška do školního stravování větší a povinné zastoupení alternativních potravin, jako jsou tempeh nebo tofu. A k nim říká, že u nich chybí dostatečné limity pro obsah soli. Na tuto výtku autoři vyhlášky odpovídají, že norma přináší větší podíl luštěnin, což jídelníček vyvažuje. Nicméně je i pravda, že u tradičních potravin by stejné hodnoty znamenaly jejich okamžité vyřazení, dodává Večeřová. A přidává, že široké zavádění sóji ve školních jídelnách podkopává skutečnost, že tato luštěnina pěstovaná hlavně v Asii bývá u dětí silným alergenem.

Autoři školní vyhlášky prosazují její povinné dodržování

Oproti potravinářům ale považují vládní bojkot nové školní stravovací vyhlášky a návrhy na to, aby školním jídelnám sloužila jako metodické doporučení, nikoliv povinný závazek pro přípravu pokrmů, za velkou chybu její autoři. Za úpravami vyhlášky a spotřebního koše stojí převážné epidemiologové, nutriční specialisté a další lidé ze Státního zdravotního ústavu [SZÚ].

„Argument, že stačí nezávazná metodika, je odborně i prakticky nepodložený a nebezpečný pro zdraví dětí. Žádný stát s rozvinutým systémem školního stravování nenechává jeho kvalitu jen na jídelnách samotných,“ říká k návrhu jedna z autorek změn ve školním stravování a odbornice na veřejné zdraví Eliška Selinger.

Méně masa a víc luštěnin, lepší stravování mění životy i planetu

Podle jejího názoru rozvolněním regulace ve školním stravování ztrácejí především rodiče dětí možnost zajistit pro ně dodržování minimálních standardů kvality.

„Zkušenosti z Velké Británie navíc ukazují, že kvalita stravy může začít rychle klesat. A čerstvé potraviny mohou být snadno vytlačeny ultrazpracovanými polotovary ve snaze uspořit náklady“ upozorňuje na dopady rozvolnění vyhlášky Selinger.

S touto často zaznívající obavou potravináři ale nesouhlasí. Považují ji za účelové tvrzení. Potravináři podle Večeřové nechtějí do školních jídelen dodávat přesolená a přeslazená jídla nebo takzvaně vysoce průmyslově zpracované potraviny. Stejně tak nedojde k utlumení speciálních diet například pro celiaky nebo dětí s jinými alergiemi.

„Potravinářský průmysl řadu let formou reformulací a inovací pracuje na neustálém rozšiřování nabídky výrobků s upravenou výživovou hodnotou. Tyto produkty cílí i na citlivé skupiny strávníků. Od malých dětí přes alergiky až po osoby se specifickými výživovými omezeními,“ tlumí obavy Večeřová.

Závazná školní vyhláška je pro jídelny výhodná

I přes všechna ujištění ze strany potravinářů a dalších dodavatelů surovin pro školní jídelny si trvá Selinger na tom, aby byla vyhláška závazná. S jejím rozvolněním úřady ztratí kontrolu nad kvalitou a pestrostí obědů ve školách.

„Pokud norma přestane být povinná, rodiče ani Česká školní inspekce se nedomohou nápravy v případech, kdy by konkrétní jídelny začaly podávat přesolené polotovary, instantní směsi či slazené nápoje,“ říká epidemioložka.

Názor: Ultra průmyslově zpracované potraviny nejsou jen špatné

Podle ní už nyní, byť nepovinně, školní jídelny připravují obědy pro školáky podle upravené vyhlášky. A i přes omezené finance s tím nemají, jak říká, větší problém. Naopak vyhláška jim pomáhá při vyjednávání právě s dodavateli surovin.

„Závazná vyhláška je pro jídelny argumentem, o který se mohou opřít vůči dodavatelům i zřizovatelům, když chtějí vařit kvalitně či jednat se zřizovateli o větším personálním obsazení nebo lepším vybavení,“ říká s tím, že pokud vyhláška přestane kvalitu stravování hlídat, tuto podporu jídelny rázem ztratí.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here