V 1. pololetí strávili lidé na neschopence 51 milionů dní
Počty lidí na nemocenské v Česku strmě rostou. V 1. pololetí 2021 jich bylo 1,399 milionu, to je meziročně o třetinu více. Pojištěncům úřady vyplatily nemocenské ve výši 18,4 miliardy Kč.
Zkrácená karanténa pomůže hlavně rodičům malých dětí
Nařízená karanténa po rizikovém kontaktu s covid pozitivní osobou se od pondělí 25. října zkrátí ze 14 dnů nově na sedm dnů. Uleví se hlavně rodičům malých dětí, kteří kvůli pozitivitě v kolektivu zůstávali opakovaně v separaci.
MPSV chystá ošetřovné i pro živnostníky a dohodáře
Nárok na ošetřovné by měli mít od roku 2025 nově i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Veškeré dávky nemocenského pojištění by se měly dát vyřídit elektronicky v systému e-neschopenka.
Hrazená domácí péče u nás mění podmínky čerpání
V roce 2022 se rozšíří služby domácí péče. Úhradu již nebude podmiňovat hospitalizace pacienta a předepsat ji bude moci lékař mimo lůžkovou péči. Jinak se budou předepisovat i zdravotnické pomůcky.
Změny 1.7.: Příspěvek na péči, ceny a sociální služby i dohodáři
Dnešním dnem roste příspěvek na péči ve druhém až čtvrtém stupni závislosti. Zároveň ale rostou cenové stropy za hodinové sociální služby. Nově se začínají registrovat dohodáři, čímž se zpřehlední jejich zaměstnávání a pojistné odvody.
Hodinové sociální služby od července zdraží až o 11 procent
Hodinově vykazované sociální služby od července podraží. Za hodinu pečovatelské služby, osobní asistence, odlehčovací služby a další vzrostou limity o 15 korun za hodinu péče. O desetikorunu podraží i donáška oběda, nákupu nebo za vyprání.
Z posudkových lékařů mají čeští pacienti často strach
I pacienti s vážným a nevyléčitelným onemocněním, které jim brání si na živobytí vydělat prací, čekají v Česku na invalidní důchod několik let. U posudkových lékařů navíc často cítí ponížení, bezmoc a mají z nich strach.
Pojištění dlouhodobé péče chce 69 % Čechů
Pojištění dlouhodobé péče při ztrátě soběstačnosti by přivítalo 69 % Čechů. Toto pojištění iniciují komerční pojišťovny. Ví totiž, že v Česku je problém v dostupnosti sociální a zdravotní péče hlavně pro osoby ve vyšším věku.
Jaké jsou v ČR terénní a ambulantní sociální služby
Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Hlavní úlohu ve zhodnocení potřeb obyvatel a zajištění typově a územně dostupné sítě sociálních služeb mají krajské a místní samosprávy.
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory
„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jenom rodinu…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje své domovy pro seniory.
Rostoucí mzdy od ledna zvýší zálohy živnostníků
Rychlý růst průměrné mzdy v Česku příští rok navýší minimální zálohu na zdravotní pojištění pro živnostníky. Stejně tak porostou i zálohy živnostníků na sociální pojištění a paušální daň.
MPSV zruší cenové stropy pro sociální zařízení. Vyjdou z šedé zóny
Na sociální zařízení mimo základní síť by se nevztahovaly cenové stropy za pobyt v nich. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se tím podpoří konkurence a zprůhlední se celkové náklady na pobyt a jiné služby v sociálních zařízeních.
Sociální služby postrádají až 10 tisíc lůžek, potřeba roste
V sociálních službách chybí cca 10 tisíc pobytových lůžek, nejčastěji pro pacienty s demencemi. Takových pacientů v Česku každoročně přibývá o pět procent. S demencí se v ČR léčí 180 tisíc pacientů, reálně nemocí ale trpí vyšší počty lidí.
Invalidní penze a příspěvky na péči úřady vyřídí snad rychleji
Zdravotní stav žadatelů o příspěvek na péči nebo invalidní důchod by od příštího roku mohli vedle posudkových lékařů nově hodnotit i nelékaři - zdravotní sestry, fyzioterapeuti nebo záchranáři. Zkrátily by se tím čekací doby na vyřízení žádosti.
Příspěvky hendikepovaným vyřídí zřejmě jeden úřad
Příspěvky na péči, průkazy pro zdravotně hendikepované a další dávky pro ně by mohl vyřizovat jeden úřad, zčásti i elektronicky. Nyní příspěvky na péči a státní podpory spravují úřady práce, zdravotní stav žadatelů ale posuzují pobočky sociální správy.
Kojenecké ústavy z Česka úplně zmizí už příští rok
Kojenecké ústavy v Česku příští rok skončí. Malých dětí v nich ubývá a o děti do tří let se místo nich postarají pěstouni. Od ledna 2024 zřejmě dojde i ke sjednocení institutů svěřenectví a nezprostředkovaná pěstounská péče.
Příspěvek na domácí plicní ventilaci potvrzují pojišťovny
Příspěvek na mobilitu 2 900 korun dostanou pacienti na domácí plicní ventilaci nebo oxygenoterapii od úřadu práce po doložení potvrzení od zdravotní pojišťovny, že zdravotnický prostředek skutečně užívají.
Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom
Změny v systému sociálního a zdravotního pojištění, kdy by nemocenské dávky spadaly pod zdravotní pojištění, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podporuje. Nyní se hodnotí data resortů práce a zdravotnictví.
Na ubytovnách v Česku žije 3 tisíce dětí. A hrozí jim ústavní péče
V nejistém či nevyhovujícím bydlení, na ubytovně nebo úplně bez střechy nad hlavou žije v Česku asi 161 tisíc lidí. Z toho 62 tisíc [39 %] jsou děti a 10 tisíc senioři. A je to právě bytová nouze, kvůli které děti často končí v ústavní péči.
Dávky v Česku dostává přes 50 tisíc ukrajinských domácností
Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor podle resortu práce ubývá. V srpnu ji dostalo 51 400 ukrajinských domácností.
POSLEDNÍ ČLÁNKY
NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY
- Reklama -
