Vláda tento týden představila návrh takzvané důchodové reformy. K důležitým změnám, které úprava parametrů důchodového systému přináší, patří zavedení rodinného vyměřovacího základu. Jak ten změní penze?
Díky němu se do výpočtu důchodové dávky započítá i doba strávená péčí o závislou osobu a výchova dětí. Při výpočtu důchodu se bude vycházet z průměrné mzdy v daném období.
„Jde o odměnu za starost o blízké osoby a za péči o děti, ty budou nově oceněni za to, že se chovají odpovědně vůči společnosti,“ řekl ke změně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL], jehož resort změny v důchodech připravil.
Pracujícím rodičům se v době čerpání rodičovské dovolené přičte i jejich výdělek k rodinnému vyměřovacímu základu. Tento systém by měl v následujících letech nahradit dávku výchovné, která nyní činí 500 Kč na každé jedno vychované dítě.
S výjimkou rodičů se třemi a více dětmi. U nich se zohlední jak rodinný vyměřovací základ, tak jim i v budoucnu zůstane 500 Kč měsíčně k důchodu za každé jedno vychované dítě.
„Všem, kdo dostali výchovné, bude garantováno, že jim zůstane nadále jako součást důchodů,“ ubezpečil všechny současné důchodce, které se obávají, že o výchovné přijdou, ministr Jurečka.
Jaké další změny přináší důchodová reforma
K dalším opatřením k narovnání vyplácených důchodů mezi ženami a muži povede možnost, aby si manželé nebo partneři rozdělili vyměřené základy pro výpočet důchodu. A to tak, aby se mezi ně rovnoměrně rozložily a částky dosáhly stejné výše vypláceného důchodu. Novela počítá se zavedením této novinky od roku 2027.
„Opatření má za cíl zajistit vyšší důchod partnerovi, který měl nižší příjem v produktivním věku,“ objasnil důvody změny ministr Jurečka.
Jako náhradní doba pojištění u přiznávání důchodu se bude nově započítávat doba doktorandského studia. To za podmínky jeho úspěšného dokončení. V programovém prohlášení koaliční vláda ale také má, že do náhradní doby zahrne veškerou dobu studia, nikoli jen doktorandů. Ke škodě studentů na toto opatření vláda i přes sliby nepřistoupila.
Součástí novely je i snížený pojistný odvod pro zaměstnance pracující přes důchod. Postupné navyšování důchodu za práci v penzi by nahradilo snížení odvodu na sociální pojištění o 6,5 procenta. To jak u zaměstnanců, tak živnostníků. Sazba pro zaměstnavatele se nezmění.
Minimální výše penze bude 20 % průměrné mzdy
Takzvaná důchodová reforma zavádí i minimální důchody na úrovni 20 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. To za předpokladu, že daný žadatel o něj splňuje druhou z podmínek nároku na důchod, kterou je vedle dosažení důchodového věku i splnění určitého počtu let odvodů důchodového pojištění. Taková doba dnes až na výjimky činí 35 let. Za prosociální důchodovou změnu někteří z představitelů vládních stran označili i rozšíření okruhu uznaných náročných profesí, které půjdou do státní penze až o pět led dříve, aniž by jim stát ponížil měsíčně vyplácenou penzi.
Dosud tuto výsadu čerpají profesionální hasiči a zdravotničtí záchranáři. Od příštího roku se okruh profesí s nárokem na dřívější odchod do penze rozšíří například o kováře, svářeče, zedníky, některé sociální pracovnice a specializované zdravotní sestry. Odhadem má jít podle Jurečky zhruba o 120 tisíc osob.
Zpřísnění podmínek nároku na předčasné penze
Vládní balík důchodových změn přináší zpřísnění podmínek nároku na předčasný důchod. Ten dostanou lidé oproti vyššímu a trvalému ponížení důchodu. A zatímco nyní jej lidé čerpají až pět let před státem určeným důchodovým věkem, tak podle důchodové reformy ho dostanou nejdříve tři roky před důchodem. Navíc za podmínky, že si důchodové pojištění platili alespoň 45 let.
„Důchodová reforma myslí i na předčasné důchody a myslí i na lidi, kteří začali pracovat už od svých 18 let a odpracují si 45 let,“ řekl ke změnám u předčasných penzí předseda vlády Petr Fiala.
Vyzdvihl, že za jeho vlády přesáhl průměrný důchod v Česku 20 tisíc korun. Zatímco v roce 2021 byl průměrný důchod kolem 15 tisíc korun.
„A odhad je, že v roce 2035 by s naší důchodovou reformou mohl být důchod přes 30 tisíc korun,“ dodal premiér.
Tím narazil na nejcitlivější ze změn koaliční důchodové reformy, kterou je posouvání věku odchodu do důchodu nad současnou věkovou hranici 65 let. Ta se začne postupně prodlužovat s tím, jak se bude prodlužovat průměrná délka dožití lidí v České republice.
Přesný věk odchodu do důchodu se lidé podle změn ale dozvědí až v jejich 50 letech. Předsedové vládních stran u tohoto opatření upozornili, že změny ve věku pro nárok na odchod do důchodu se nedotknou ročníků 1965 a starších. Ostatní už musejí počítat s postupným navyšováním této hranice. A také se zajištěním si dalších zdrojů pro život v budoucí penzi.
Veronika Táchová
