Vyplacený důchod zemřelého si úřady někdy stahují zpátky

0
3003
umrti_duchodce
Foto: Pixabay.com

V nároku na důchod při úmrtí jeho příjemce sehrávají roli doslova i dny a hodiny. Pokud důchodce zemře ve výplatní den a později, pak dávku nevrací. V opačném případě vzniká přeplatek a sociální správa si penzi stahuje zpátky v plné výši.

Oznámení o úmrtí blízké osoby pobírající některou z dávek důchodového pojištění je podle doporučení České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] praktickým, nikoliv ale ve většině případů povinným krokem. Sociální správu o úmrtí osob starších 15 let informují matriční úřady. Na předání si údajů o zemřelém s nárokem na důchod ale mají úřady až dva týdny. V praxi tak dochází k situacím, kdy úřad poukáže důchod zemřelému, i když už na něj ale nemá nárok.

„Může se stát, že je důchod zpracován a vyplacen na období, na které již nenáleží, a to dříve, než se o úmrtí dozvíme. Tato převzatá, avšak nenáležející výplata důchodu je takzvaným přeplatkem,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ Tereza Koukolová.

Přeplatek na důchodu podle ní vzniká u dávek vyplácených v hotovosti i na bankovní účet zemřelého důchodce. A týká se i výplat zasílaných na účet manžela či manželky nebo jiného pověřeného příjemce důchodu.

Úmrtí důchodce a přeplatek na penzi na účtu banky

Snad nejjednodušeji dojde k vyrovnání, respektive vrácení přeplatku na důchodu kvůli úmrtí jeho příjemce v situaci, kdy ho sociální správa odešle na jeho bankovní účet. Tehdy úřad banku požádá o vrácení přeplatku. A banka úkon podle zákonného ujednání provede.

„Jde o zákonný postup upravený zákonem č. 155/1995 Sb., na jehož základě má ČSSZ s příslušnými bankami podepsané smlouvy o vracení provedených, ale nenáležejících důchodových splátek,“ vysvětluje Koukolová.

Výchovné na jedno a dvě děti skončí v lednu 2027

Pokud ale není na bankovním účtu jejího klienta, který zemřel, dostatek peněz, pak je musí vrátit osoba s dispozičním právem k tomuto účtu. Když nikdo takové pravomoci k účtu zemřelého nemá, pak přechází povinnost vrácení přeplatku na manželku či manžela s nárokem na výplatu vdoveckého či vdovského důchodu po zemřelém. Dále pak závazek postupuje na děti a rodiče. Ovšem jen ze podmínky, že se zemřelým žili v době jeho smrti ve společné domácnosti.

„Pokud neexistuje žádná z těchto osob, přeplatek se považuje za dluh důchodce a vypořádá se v rámci dědictví,“ doplňuje mluvčí sociální správy.

Výplata důchodu a úmrtí jeho příjemce

Při určení toho, kdy je sociální správou poukázaný důchod zemřelé osobě považovaný za přeplatek, a pozůstalí jej musí vrátit, nebo naopak nedoplatek, kdy na něj mají naopak nárok, sehrávají doslova dny. V praxi totiž platí, že když se důchodce dožije výplatního dne své penze, pak vyplacený důchod považuje sociální správa za oprávněný a vrácení ani poměrné částky se nedožaduje.

Podstatně jiná situace nastává, pokud se důchodce výplatního dne v měsíci nedožije, třeba jen o jediný den. Pak mu důchod nepatří a úřady si jej vymáhají zpět.

Pro lepší porozumění ilustrují zástupci sociální správy pravidla o přeplatku, či nedoplatku na důchodu na následujícím příkladu.

Pokud dostává důchodce penzi například ke dni 10. 4. a zemře 10. 4., pak má na jeho plnou výplatu nárok. Pokud ale zemře 9. 2., na výplatu nárok nemá a ani na její poměrnou část. Při jeho výplatě sociální správa požaduje jeho navrácení.

ČSSZ: Posudkoví lékaři se s žadateli o invalidní důchod vidět nemusí

Podobné situace řeší pozůstalí v důsledku toho, že se veškeré dávky důchodového pojištění vyplácejí v pravidelných měsíčních termínech dopředu, podotýkají zástupci ČSSZ. Pro úplnost dodávají, že úmrtí klientů pobývajících v zařízeních sociálních služeb hlásí úřadům dané zařízení. Po nahlášení úmrtí zastavuje sociální správa výplatu od data nejbližší důchodové výplaty.

I na důchodu vzniká nedoplatek

Stejně jako vzniká přeplatek na důchodu, tak může dojít i k jeho nedoplatku, kdy si penzi zemřelý nějakou dobu nepřevezme. Třeba kvůli pobytu v nemocnici. A takto nepřevzaté důchody sociální správa vykazuje jako nedoplatky. Nárok na ně má postupně manžel či manželka, dále vlastní nebo osvojené děti.

„Pokud neexistuje žádná z uvedených osob, stává se nedoplatek předmětem dědictví,“ doplňuje postup nároku na penzi při nedoplatku mluvčí Koukolová.

Lidé si věci kolem sociální správy nově vyřídí na kterékoli pobočce

Častou praxí současných penzistů je, že si drží pouze jeden společný bankovní účet, kdy si jeden z nich nechává zasílat svůj důchod na účet manžela. Při jeho úmrtí musí druhý z manželů sociální správu informovat o tom, jakým způsobem chce dávku dostávat. Na to má 30 dnů ode dne, kdy ho k tomu úřad vyzval.

„Pokud příjemce důchodu na výzvu ČSSZ v požadované lhůtě nereaguje, je výplata důchodu na účet zastavena. A zařízena hotovostním způsobem prostřednictvím důchodové služby České pošty,“ říkají zástupci ČSSZ s tím, že i tento způsob výplaty mohou penzisté kdykoli změnit.

VRN

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here