Žadatelé o uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu často poukazují na to, že o nich posudkoví lékaři rozhodují, aniž by je spatřili. Sociální správa ale tvrdí, že jde o správný postup, jelikož lékaři pracují s již hotovými zprávami z vyšetření.
Posuzování invalidity stejně jako výsledkům řízení o stupni invalidního důchodu stále častěji kritizuje veřejnost, především pak samotní žadatelé o invalidní důchody. Žadatelé poukazují mimo jiné na to, že je posudkový lékař za dobu řízení o uznání invalidity a rozhodnutí o stupni důchodu osobně ani neviděl. Vedení České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] tvrdí, že je to tak správně. Osobní kontakt s žadatelem není při řízení o invaliditě nutný.
„Principem posudkového lékařství je aplikovat zdravotní stav na příslušná ustanovení právních předpisů. Proto posudkový lékař nehodnotí samotnou diagnózu, ale pouze dopad dlouhodobé nemoci, úrazu či jejich následků na pracovní schopnost,“ vysvětluje náplň práce posudkového lékaře Tereza Koukolová, zastupující vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí ČSSZ.
Při řízení vychází posudkový lékař z nálezů a zpráv, ve kterých ošetřující lékaři žadatele popisují, co zjistili při již provedených vyšetřeních.
„Proto k osobnímu jednání zveme pouze výjimečně. Například pokud potřebujeme ověřit nesrovnalosti v podkladové dokumentaci,“ říká za sociální správu Koukolová.
Nemoci a postižení se v Česku nesčítají
Ve své práci podle ní vycházejí posudkoví lékaři ze znalostí jak klinické medicíny, tak i zákonů sociálního zabezpečení.
Zároveň upozorňuje na další podstatnou informaci, a sice, že se podle platných zákonů při posuzování invalidity a nároku na invalidní důchod jednotlivé nemoci nebo postižení daného žadatele nesčítají. Jako je tomu v některých evropských státech. U pacientů s více postiženími či nemocemi posudkový lékař stanoví jen jednu z nich. A to tu, která jeho pracovní schopnosti omezuje vůbec nejvíce.
„V odůvodněných případech může pro další nemoci zvýšit určenou míru poklesu pracovní schopnosti, a to maximálně o 10 procent,“ dodává mluvčí sociální správy.
Další z častých výtek k invalidním důchodům ze strany veřejnosti bývá i přehodnocování uznané invalidity a přeřazení do jejího nižšího stupně. Což prakticky značí i snížení měsíční výše invalidního důchodu. Podle ČSSZ jde rovněž o správnou praxi, protože zdravotní stav některých pacientů se může zlepšit. Anebo na druhou stranu ale i zhoršit. Posudkový lékař tak přizná buď invaliditu s trvalou platností, to u nevratného zdravotního omezení, nebo bez trvalé platnosti, u níž se provádí průběžně kontrolní lékařská prohlídka.
„Podat žádost o změnu výše invalidního důchodu můžete také vy sami, když se budete domnívat, že se váš zdravotní stav změnil,“ upozorňuje na možnost znovu posouzení dopadů nemoci či úrazu do profesního života mluvčí ČSSZ.
Po kontrolním posouzení posudkový lékař rozhodne o ponechání stupně invalidity, o jeho zvýšení, nebo o jeho snížení.
Posudkoví lékaři se s žadateli o důchod vidět nemusí
Podmínkou pro rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu v prvním, druhém či třetím stupni je uznání invalidity. To znamená, že vyřizování žádosti o invalidní důchod má dvě části. V první se posuzuje invalidita a ve druhé se pak rozhoduje o stupni invalidního důchodu.
Po podání žádosti posudkoví lékaři, kteří dnes nově spadají pod Institut pro posuzování zdravotního stavu [IPZS], objedná vyšetření u ošetřujícího lékaře uvedeného v žádosti. Přičemž s tímto lékařem se žadatel sám domluví na termínu vyšetření. Dále posudkovému lékaři pacient doručí případně další lékařské zprávy dokládající jeho zdravotní kondici, respektive omezení.
Veškerou agendu k posouzení doplní profesní dotazník, který vyplňuje samotný žadatel o invalidní důchod. V něm se vyjádří ke svému zdravotnímu stavu a vlivu na jeho pracovní schopnost. Dále v něm uvede profesní kvalifikaci, pracovní zkušenosti a vykonávaná zaměstnání.
Lidé si věci kolem sociální správy nově vyřídí na kterékoli pobočce
Teprve po uznání invalidity zahájí ČSSZ řízení, ve kterém ověřuje dobu důchodového pojištění, od které se odvíjí nárok na invalidní důchod. To znamená, že při žádosti o invalidní důchod sociální správa posuzuje dopady nemoci či úrazu do pracovní schopnosti. A dále potřebnou dobu pojištění pro přiznání samotného důchodu.
„Požadovaná délka pojistných dob závisí u žádostí o invalidní důchod na věku. Doby pojištění se nevyžadují při invaliditě způsobené následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo při invaliditě z mládí,” upřesňuje mluvčí sociální správy.
Invalidní důchod správa nepřiznává žadatelům starším 65 let. Po dosažení podmínek nároku na starobní důchod pak invalidní důchod automaticky přechází na starobní penzi.
Žadatelé o invalidní důchod bez potřebné doby důchodového pojištění mají možnost si se sociální správou dojednat doplacení chybějící doby pojištění. To formou dobrovolného důchodového pojištění tak, aby jim vznikl nárok na dávku invalidního důchodu.
–VRN–
Zdravím. Pokud se jedná o Invaliditu, je mi při pomyšlení na toto téma špatně. Před cca 45 lety jsem měl poměrně vážný pracovní úraz. Již tenkrát byl můj zdravotní stav s omezenou chůzí, třeba na nějaký čas na Invalidní důchod. Ovšem Zaměstnavatel a ostatní příslušné orgány se mnou ,,vyběhli,, v té době tomu podobné. Pracoval jsem nadále v dělnické profesi (i když s určitou dávkou sebezapření, pod prášky a s určitou ohleduplností tehdejšího mého ,,Mistra,, Jak šel čas, propracoval jsem se až do starobního důchodu, ovšem bylo to tak zvaně ,,na knop,,. První operace v 60 letech, reoperace za rok, další operaci jsem již odmítl, neboť zdravotní stav se spíše horší. Dnes jsem velmi omezen v chůzi a ani si netroufám, někde žebrat, třeba jen o to, aby se mnou dcera, či zeť mohli někde zaparkovat na Invalidním místě, bych se vůbec někam dostal, třeba k lékaři…… Proto již dožívám tak nějak doma a je mi smutno z toho, jak bylo a je i nadále s námi ,,mrzáky,, zacházeno. Nikomu bych nepřál tuto celoživotní anabázi a nemohoucnost pohnout s úřednickými šimly. Žádal jsem několikrát během svého života OSSZ o posouzení mého zdravotního stavu,i na odvolání, vždy schopen………………… Dnes je mi 73 let a už se nikam moc nedostanu a tak dožívám a lituji lidí s podobným osudem (a těch je dost), to ovšem dnešní generace již hází za hlavu, že jsme vlastně pracovali pro ně a oni to dnes všechno ,,rozfofrovali,, a nás důchodce by již raději kvůli vyplácení důchodů již raději neviděli. Bůh s námi v minulosti a potažmo i v této době.
V jiném článku zde byla zpráva o soudním jednání s lékařkou, která chybně přiznala invalidní důchod.Cekam,kdy začnou nějaké soudy s těmi druhými.S těmi, kteří prohlásí, že jsou prokazatelni invalidé zdraví.
Mne odebrali invalidní stupeň 1.stupně po 8.letech za 2.roky mi bude 60.let ale podle posudkového doktora jsem se uzdravila ikdyž jsem starší a pod práškama jinak bych neexistovala ale když mi přišel domů dotazník že invalidita není o nemoci ale o tom jak se cítíte mne zarazilo podle mne se vůbec nálezy atd.nečte do dotazníkujsem napsala jak se cítím to bylo přehlédnuto a přišel mi dopis z Prahy z ČSSZ opravdu se to nečte jelikož jsem psala že pracuji 15.hodin týdně oni psali 25.hodin Rok jsem pracovala jako OSVČ a bylo psáno opakovaně jsem pracovala jako OSVČ. Tak už člověk musí nějak dožít a dočkat se starobního důchodu
Syn (30) má od svých 18 ti let psychické problémy – sociální fobii, úzkosti, panické ataky a deprese. Kvůli sociální fobii ani nedostudoval SŠ, protože před maturitou není povoleno distanční studium z domu. Měl přihlášku na VŠ, kde toužil studovat již od prváku. Byl jeden z nejlepších studentů. Osm let byl bez příjmu úplně a platilo se za něj i pojištění. Poslední čtyři roky má omezeně invalidní důchod III. stupně a almužnu 5500 Kč. Je to inteligentní dospělý muž, který nemá právo žít sám a musí se nechat živit, nemá milostný ani jiný vlastní život, protože nejsme bohatí, abychom mu platili samostatné bydlení. Cítil by se jako dospělý člověk a určitě by to zlepšilo jeho psychický stav vedoucí i k nějakému pokroku. Naivní půlroční snaha mu zvýšit finanční příjem, aby mohl žít v rámci svých omezení aspoň samostatně a trochu dle svých představ, skončilo s žalostným výsledkem – 880 Kč měsíčně příspěvek na péči. Je to neskutečný výsměch všem zdravotně omezeným lidem. Zatímco stát nechává vysávat systém zdravými lidmi, těm, kteří pomoc potřebují, neustále hází klacky pod nohy. Místo, aby stát nemocným pomohl, neustále jim již tak náročný život neustále komplikuje a stejně tak jejich rodinám. Ubohý přístup zvyšující bezmoc všech, kterých se to týká.
Ještě jsem zapomněla podotknout, že tu almužnu v podobě důchodu pro syna z něj vysávají úspěšně zubaři, takže mu vlastně nezbyde skoro nic. Má stížnost u pojišťovny, že jsem ordinaci výslovně žádala, aby používala pouze materiály na pojišťovnu, protože každý člověk má právo na bezplatné ošetření na pojišťovnu, mi bylo sděleno, že prostě tyto materiály často nemají. Takže skvělý byznys. Revizní lékař pojišťovny se mi de facto vysmál, že když to platíme, tak si nemáme na co stěžovat. Přestože nemáte na výběr.
Hlavně že je tady jsou cigáni kteří 30 let nepracují a dostanou buď inv.duchod nebo rovnou starobní a na takové tady peníze jsou.
Cigán to je přece slušně napsáno
Když se to tak přísně posuzuje, tak by mne zajímalo jak může dostat invalidní důchod každy druhý z nepracující menšiny . . .
Dodatek Bohumil ze 17.2.: Jenom si tu vyléváme celoživotní trauma, ale je to stejně k ničemu, protože už jsme na tak zvaném 5. nástupišti a nikdo se o nás už zajímat nebude !! Že páni, potentáti !!!! Bude nějaká reakce tak zvaně ,,kompetetních,, orgánů ??? Myslím, že ne, jenom z nás mají srandu, hlavně že oni si žijí v bavlnkách……………………
Hlavně by se měla celá slavná ČSSZ zamyslet nad systémem, kdy ortopedická postižení hodnoti například gynekolog, nebo očař – nic proti jejich erudovanosti, nicméně asi budu předpokládat, že rozumějí svojí specializaci, a tam nechť posuzují, ale neserou se do oborů, mnohdy nahony jejich specializacím vzdáleným. A mělo by být na profesní cti každého posudkového lékaře, hodného toho titulu, aby sám přiznal, že k hodnocení něčeho, co je mimo jeho specializaci, nemá kvalifikaci…