Ani zdravotní průkaz EHIC není v unijních zemích všespásný

0
214
nezbytnou_peci
Foto: Freepik.com

Ani kartička zdravotního pojištěnce není při úrazu nebo nemoci v zemích Evropské unie všespásná. Smluvní zdravotní pojišťovna proplatí jen nezbytnou péči v cizině. A dále jen to, na co má nárok místní pojištěnec veřejného zdravotního systému.

Turnusy jarních prázdnin se v Česku rozjely a rodiny se školáky vyrážejí do horských středisek, a ne vždy jen do těch tuzemských. Některé rodiny plánují třeba jen jednodenní výlet na sjezdovku do sousední země a jiné na nich stráví třeba celé prázdniny. V obou případech by ale neměly zapomenout na zajištění se proti nemocem a úrazům. Základem je u sebe mít evropský průkaz pojištěnce takzvaný EHIC. Nicméně ani ten nemusí výdaje na v zahraničí poskytnutou péči plně pokrýt.

„Na základě platné kartičky pojištěnce [EHIC] vám bude v zemích EU, EHP a ve Švýcarsku poskytnuta nezbytná zdravotní péče na účet vaší zdravotní pojišťovny,“ přibližuje rozsah zdravotní péče ve zmiňovaných státech mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Viktorie Plívová.

Podle ní český pojištěnec dostane ve jmenovaných zemích s průkazem EHIC takovou zdravotní péči, na jakou má nárok místní občan z veřejného zdravotního pojištění. Když už k úrazu nebo nemoci s nutností návštěvy lékaře v cizině přeci jen dojde, pak je ideální navštívit zdravotnické zařízení spadající do sítě veřejného zdravotnictví. V něm se pacient prokáže zmiňovaným průkazem EHIC a zdravotník mu poskytne z pojištění hrazenou péči.

„Poskytnutou zdravotní péči uhradí zdravotnickému zařízení místní zdravotní pojišťovna,“ doplňuje Plívová.

Výdaje za vykázané ošetření či výkon následně tato pojišťovna přeúčtovává smluvní zdravotní pojišťovně daného pacienta v České republice. To však neznamená, že za ošetření například v Polsku nebo Rakousku český pojištěnec ani ve veřejném zařízení nic nezaplatí. Pojišťovna totiž proplatí jen to, co by zaplatil místní pojištěnec. A v zahraničí je docela běžné, že si místní z vlastních peněz hradí při návštěvě lékaře třeba regulační poplatek, jako je to u nás při návštěvě lékařské pohotovosti v nemocnicích. Pacient může rovněž zaplatit poplatek za den hospitalizace, za recept na léky nebo i za předepsané léky.

Zdravotní průkaz EHIC se váže k veřejnému pojištění

Při čerpání a úhradě péče v unijní zemi, Švýcarsku či některé ze zemí Evropského hospodářského prostoru [EHP] sehrává roli i to, zda jde o nezbytnou péči. Za nezbytnou zdravotní péči pojišťovny považují takovou péči, kterou vyžaduje po posouzení lékaře zdravotní stav pacienta. Péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby pacient nemusel odcestovat ze zahraničí dříve, než původně zamýšlel.

Za nezbytnou zdravotní péči naopak pojišťovny nepovažují tu, za kterou by pojištěnec přímo vycestoval. Anebo takovou péči, kterou zdravotní stav pacienta nevyžaduje. Jde například o preventivní prohlídky nebo plánované výkony.

„Za nezbytnou péči nejsou dále považovány zmíněné poplatky spoluúčasti, transport do domácí země, repatriace ostatků, zásah horské služby, letecký transport atd.,“ doplňuje mluvčí největší tuzemské pojišťovny.

Smrtelné úrazy na horách jsou výjimka, ale i ty se stávají, říkají lékaři

Navíc ne všechna zdravotní péče může být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jako je tomu v České republice. V každé zemi mohou platit jiná pravidla a právní předpisy. Proto je před vycestováním namístě se seznámit s konkrétními podmínkami zdravotního systému.

Pojišťovna proplatí i péči v soukromém zařízení

A ani pacienti, kteří dostanou péči v soukromém zdravotnickém zařízení v zahraničí, nejsou co do proplacení nákladů úplně ztraceni. Jejich tuzemská smluvní pojišťovna totiž refunduje, neboli zpětně proplácí náklady spojené s vykázanou péčí. Má to ale celou řadu nevýhod. První z nich je, že si pacient poskytnutou péči nejdříve hradí na místě z vlastních prostředků. Teprve po návratu do České republiky může, tedy i nemusí, požádat svou smluvní zdravotní pojišťovnu o náhradu těchto nákladů, takzvanou refundaci.

Tím narážíme na další nevýhodu takto poskytnuté péče. Tou je, že pojišťovna proplácí náklady na péči v zahraničí jen do výše úhrad podle českých sazebníků. Pokud tedy šlo o výkon, který do úhrad v českém zdravotním pojištění vůbec spadá.

Prakticky to znamená, že v Německu, v Rakousku, ale třeba i v Polsku platí poskytovateli zdravotních služeb pojišťovna i násobně více, než je tomu za stejný či obdobný výkon v Česku. Rozdíl mezi tamní a českou úhradou pak pojištěnec doplácí z vlastních peněz.

Refundace nákladů za ošetření v zahraničí není jen tak

Nicméně při poskytnutí péče v soukromém zařízení v cizině, kde si nejprve pacient hradí vše sám, si musí uchovat veškeré doklady o platbě a poskytnuté péči. Po návratu do Česka pak vyplní žádost o refundaci nákladů u své pojišťovny. K ní pak doloží potvrzení o úhradě a veškeré doklady o poskytnutých zdravotních službách.

Žádost následně pojišťovna projedná ve správním řízení, ve kterém posuzuje splnění zákonných podmínek. Teprve pak žadateli přizná, nebo nepřizná, či případně poníží částku k refundaci nákladů za poskytnutou péči v zahraničí. Čímž se dostáváme k poslední z nevýhod čerpání péče v soukromém zdravotnickém zařízení v cizině. A tou je dlouhá čekací doba a nejistota proplacení vynaložených nákladů.

Za ideální a bezstarostné řešení krytí rizik spojených se zimní dovolenou v cizině a rekreačními sporty se proto dá považovat uzavření komerčního zdravotního připojištění. To pro čtyřčlennou rodinu nevyjde na týden na více než jeden tisíc korun. Rodina pak nemusí řešit poskytovatele zdravotní péče, výjezdy horské služby či jazykovou bariéru. To vše totiž na rozdíl od veřejného zdravotního pojištění s jistotou pokryje komerční produkt.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here