Síťové lékárny na českém, slovenském a maďarském trhu se sdružily do European Federation of Pharmacy Chains [EFPC] se sídlem v Praze. Nadnárodní federace vznikla 10. října 2018, činnost zahájila letos v lednu. Za cíl si klade hájit zájmy pacientů a klientů i zájmy zaměstnanců a provozovatelů lékáren.

Evropská federace lékárenských sítí sdružuje řetězcové asociace z Česka [APLS], Maďarska [HGYSZ] a Slovenska [APSL].  Důvodem založení asociace jsou podle jejich členů znepokojivé tendence na některých evropských trzích. Ovšem nejenom na nich: „Budeme se ale například vymezovat proti návrhu České lékárnické komory na regulaci počtu lékáren. Podle nich by například na pražském Andělu, kudy projde denně 120 tisíc lidí, měla být jen jedna lékárna. To je naprosto absurdní,“ uvedl člen EFPC, místopředseda představenstva tuzemské Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APSL], Michal Jurča.

EFPC v ČR sdružuje 650 lékáren z celkových 2 450. Celkem zastupuje přes 1 300 lékáren. Členové asociace zaměstnávají cca 7,5 tisíce odborně vzdělaných lékárníků. O členství jedná i se síťovými lékárnami v Polsku, Srbsku, Rumunsku i pobaltských státech.

Omezování vlastnického práva

Jako další  nebezpečnou tendenci uvedl Michal Jurča politické snahy určovat vlastnictví lékárny či lékáren.

„Například v Maďarsku prosadili zákon, který určuje, že majitelem lékárny musí být z 51 % vždy lékárník. A podobný návrh zákona byl zvažován i na Slovensku,“ řekl s dovětkem, že snahy prosadit tento zákon i na Slovensku se naštěstí podařilo zastavit. „Zvítězil zdravý rozum a fakt, že kvalita poskytované péče nesouvisí s formou vlastnictví lékáren,“ upřesnil.

Naopak v Maďarsku podle něj de facto došlo k vyvlastnění lékáren s retroaktivní účinností. Evropská komise kvůli tomu vůči Maďarsku zahájila proces infringementu. A i samotný zákon v Maďarsku narazil na nechuť lékárníků vlastnit lékárny a provozovat je.

„Dvě třetiny lékárníků nechtěly lékárnu odkoupit, i přes to, že vláda nabízela státní půjčku, kterou využila jen čtyři procenta lékárníků. Výsledkem bylo, že došlo k poklesu lékárenské péče v neatraktivních lokalitách a rozmachu franchisingových smluv na provozování lékáren,“ vysvětlila předsedkyně maďarské asociace HGYSZ Karolina Korodi.

Proti zahraničním [síťovým] vlastníkům lékáren [4% podíl na trhu] zabojovali před dvěma roky i v Polsku. Vytvořili zákon, který stanovil, že žádný majitel lékáren nesmí mít v daném vojvodství/okrese více než 1% podíl z tamějších všech lékáren. Z trhu zmizelo 350 lékáren.

Odborné zázemí síťových lékáren

Jako častý argument pro regulaci lékárenského byznysu je podle zástupců EFPC používána nízká kvalita služeb v některých lékárnách a zejména těch síťových. Zdůraznili skutečnost, že i síťové lékárny jako součást zdravotnického systému musejí splňovat zákonné povinnosti. Což platí i z hlediska nároků na vzdělání lékárníků.

„V tomto ohledu bych se rád odkázal na výsledky kontrol Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z dat za rok 2017 vyplývá, že 76 procent síťových lékáren získalo výslednou známku 1, která znamená žádné pochybení, kdežto z lékáren provozovaných lékárníky to bylo jen 55 %,“ vyjádřil se v této věci Michal Jurča.

Nejhorší známku 3 dostaly právě regionální lékárny mimo síťové vlastnictví. Výroba z prošlých surovin je jedno z nejzávažnějších pochybení.

Kdy a jak otevřít

Za slovenskou asociaci síťových lékáren vystoupil Sína Niku. Ten uvedl současnou praxi na slovenském lékárenském trhu. Takzvaná lékárenská zdravotnická služba je podle něj klasickým příkladem, kdy je celá služba regulována více než by bylo třeba. Novela zákona platí od minulého roku. A stanovuje pro každou lékárnu přesně dané pracovní doby i pro víkendy. Všechny lékárny musejí de facto kopírovat dobu služeb lékařů.

„Jenomže o to není mezi lidmi zájem. Iniciativa je dobrá, ale nefunguje to. Ale přesto to stojí obrovské peníze. Jsou to mzdové nároky na lékárníky v době, kdy nemají koho obsluhovat,“ vysvětlil.

Zmínil přitom i to, že síťové lékárny jsou i v menších městech často součástí supermarketů, takže jsou otevřené i o víkendech a o nedělích do pozdních večerních hodin, tedy již tehdy suplovaly nedostatek pohotovostních lékáren v regionech.

Obdobná situace je i v ČR. V běžných lékárnách je otevřeno pouze dopoledne a v neděli je většina regionálních lékáren zavřena. Zatímco průměrná otvírací doba v běžných lékárnách je podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí v sobotu 4,26 hodiny a v neděli jen 1,55 hodiny, v síťových lékárnách je to v sobotu 9,77 a v neděli 9,01 hodiny.

Spolupráce s nesíťovými lékárnami

Podle Michala Jurči nová asociace nechce jít do sporů s jinak než síťově provozovanými lékárnami. Naopak vyzval ke spolupráci. „Měli bychom se dívat do budoucna, ne do minulosti. A vzít za fakt, že jsou tu řetězcové lékárny, jsou dobře provozovány a jsou nedílnou součástí trhu.“

Jeho slova doplňuje i výkonný ředitel nové asociace EFPC a bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta: „Nám bude stačit, pokud v naší zemi zůstane liberální prostředí. My nikomu nevnucujeme náš provozovatelský model. My tvrdíme, že z toho našeho modelu čerpají pacienti. A byli bychom rádi, když by to tak zůstalo.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here