Poslanci chtějí nový seznam kompetencí pro zdravotní sestry

0
84

Vzdělávání zdravotních sester a jejich nedostatek byl vůbec prvním bodem schůze Výboru pro zdravotnictví PSP ČR [4. 1. 2019]. Z debaty poslanců vyplynulo, že do budoucna chtějí pracovat v případě zdravotní sestry s jasně stanoveným seznamem kompetencí, které by určovaly nejenom výši její mzdy, ale i potřebné dosažené vzdělání.

Po zahájení schůze předsedkyní výboru Věrou Adámkovou [ANO] uvedl předseda Podvýboru pro vzdělávání ve zdravotnictví, včetně nelékařských pracovníků Jiří Ventuba [ODS] závěry z šetření, které mapovalo změny ve vzdělávání praktických i všeobecných sester za poslední roky z hlediska jejich současného nedostatku.

„To, že nám dnes scházejí zdravotní sestry, není jenom v penězích. Kdo chce dělat zdravotní sestru, tak pro něj není rozhodující jen ten plat,“ mimo jiné uvedl Jiří Ventuba.

Na jeho slova reagovala předsedkyně výboru Věra Adámková, podle které sestry ze zdravotnictví odcházejí hlavně z toho důvodu, že si jinde více vydělají. A často i za lepších podmínek.

Změny ve vzdělávání sester

Jiří Ventuba analýze podrobil i nedávné změny ve vzdělávacím systému zdravotních sester, které nastavily současný systém povinného vzdělání všeobecných sester 4+3, tedy jakákoliv střední škola a 3 roky na vysoké nebo vyšší odborné škole. Podle něj se tak z původně jen středoškolského vzdělání pro zdravotní sestry celý systém posunul do vyššího a vysokého vzdělání.

„Výsledkem je, že na těch školách říkají, že ta děvčata na těch středních zdravotnických školách nejsou z nejlepších. Ta takzvaně lepší nastupují do těch vyšších a vysokých škol,“ upřesnil a jako jeden z důvodů uvedl chybnou implementaci evropské legislativy do tuzemského systému vzdělávání zdravotních sester. Potřeba jsou však podle něj ve zdravotnictví jak praktické, tak všeobecné sestry a bratři. Za Ministerstvo zdravotnictví ČR se jednání účastnil náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula, který věc vysvětlil tak, že když EU unifikovala vzdělávací systém zdravotníků na přesně daný počet let vzdělání, vnesl se do tuzemského systému prvek bakalářského a magisterského vzdělávání.

To mimo jiné komentovala Věra Adámková i překvapivými slovy: „Ano, chyby se v minulosti staly. A to i kvůli špatnému překladu směrnice. Totiž High School skutečně není vysoká škola…“

Jako pozitivní trend Jiří Ventula uvedl meziroční nárůst zájemců o studium na středních zdravotnických školách. Za tím podle něj stojí zrušení povinných maturit z matematiky na těchto školách. Za Podvýbor pro vzdělávání ve zdravotnictví, včetně nelékařských pracovníků pak dal podnět Výboru pro zdravotnictví, jak by měla vypadat struktura vzdělávání sester. V něm mimo jiné stojí, že pro výkon všeobecné sestry bude možné, ale ne nutné bakalářské vzdělání.

Debata poslanců

Na schůzi vystoupila i Ilona Mauritzová [ODS]. Ta mimo jiné uvedla, že nedostatek zdravotních sester byl v tuzemsku vždy a není zapříčiněn jenom změnou ve vzdělávacím systému. Dalším důvodem jsou i pracovní podmínky.

„Když se podíváte, kolik lidí nastoupí ze zdravotnických škol do nemocnic nebo ambulancí, tak je to třeba 75 %. Ale když tam pak uděláte průzkum znovu po dvou letech, tak tam nejsou. A důvodů je více, než jsou jen peníze. Je to byrokracie, tlak na sestry. Není to jen o vzdělávání, ale i podmínkách pro výkon povolání zdravotní sestry,“ uvedla Ilona Mauritzová.

Dodala, že jestliže má tuzemské zdravotnictví už teď například problém s nedostatkem ambulantních lékařů, tak ten problém se sestrami bude ještě horší. Na její slova reagoval Bohuslav Svoboda, který uvedl, že nepropadá depresím s jedinou výjimkou. Pouze když jsem přítomen debatám o vzdělávání ve zdravotnictví. Zdůraznil, že je potřeba přesně stanovených kompetencí pro sestry.

„Musíme na to jít z druhé strany. Definovat kompetence pro sestry a podle toho stanovit vzdělávací systém pro zdravotní sestry. Medicína se mění, jsou tu nové postupy. A je třeba mít vzdělané sestry,“ uvedl. Také ale řekl, že je svědkem, jak v praxi vysokoškolské sestry nenacházejí uplatnění pro svou odbornost.

Zmínil i rozdíl mezi sestrou u ambulantního lékaře a sestry v nemocnici, která má na starosti 200 lidí za noc. Co se týče ambulantní sestry, není pak nutné mít takové nároky na vysokoškolské vzdělání. „Tam je to hlavně zařadit, připravit, vzít krev, dát injekci,“ upřesnil a zmínil i to, že přesně stanovené kompetence se dají vedle vzdělání dobře měřit i penězi.

Nastavení kompetencí

S vypracováním kompetencí pro praktické i všeobecné sestry souhlasila většina poslanců. Byť bylo při diskuzi zmíněno, že kompetence sester obsahuje již Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Věra Adámková uvedla, že jsou zásadní a obrátila se o jejich vypracování na hlavní sestru ČR Alici Strnadovou a Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Myšlenku vypracování seznamu kompetencí nastavených na úroveň vzdělání [včetně finančního ohodnocení] podpořila i Alena Gajdůšková [ČSSD]. Vznik seznamu kompetencí podpořil i Vlastimil Válek [TOP 09], který uvedl, že změna zákona, který nařídil sestrám vyšší penzum vzdělání byla prosazena v minulosti zájmovými skupinami. Na druhou stranu ale také zdůraznil současné trendy v zemích, jako je třeba Nizozemsko nebo Velká Británie, kde většinu úkonů provádí nelékař, protože čas lékaře je natolik drahý, že tam, kde to jde, ho zastupují vysokoškolsky vzdělané sestry a ty zase, tam kde to jde, praktické sestry se středoškolským vzděláním.

Všeobecná zdravotní sestra a vzdělání

Vzdělávání sester se v ČR řídí aktuálním zněním zákona 96/2004 Sb. Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde získá titul diplomovaného specialisty Dis. Zákon přitom určuje řadu přechodných výjimek, s tím, že v některých případech je určeno tříleté období, kdy může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem. Výkon pracovní činnosti sester je právně upraven ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 424/2004 Sb. [v aktuálním znění].

Praktická sestra a vzdělání

Podle § 29 zákona 96/2004 Sb. se v České republice odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry [zdravotnického asistenta] získává absolvováním střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent. Nebo v akreditovaném kvalifikačním kurzu zdravotnický asistent po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání a způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele. Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta mají i pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky.

Více o jednání výboru v článku: Výbor pro zdravotnictví jednal o vzdělání sester, protonové léčbě i názoru duchovního 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here