Vzdělávání zdravotních sester, nerovnost indikací jednotlivých diagnóz Komplexními onkologickými centry i stížnost duchovního, který považuje za diskriminační mít zdravotní způsobilost. To i další měla na programu vůbec první letošní schůze [4. 1. 2019] Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.
„To, že nám dnes scházejí zdravotní sestry, není jenom v penězích. Kdo chce dělat zdravotní sestru skutečně odpovědně, tak pro něj není rozhodující jen ten plat,“ mimo jiné řekl Jiří Ventuba [ODS]. Na jeho slova reagovala předsedkyně výboru Věra Adámková [ANO], podle které jistě nelze problematiku nedostatku zdravotních sester omezit na peníze. Faktem ale je, že sestry ze zdravotnictví odcházejí hlavně z toho důvodu, že si jinde více vydělají. A často i za lepších podmínek.
[Za Ministerstvo zdravotnictví ČR se jednání účastnil náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula. Po zahájení schůze předsedkyní výboru Věrou Adámkovou uvedl předseda Podvýboru pro vzdělávání ve zdravotnictví, včetně nelékařských pracovníků Jiří Ventuba závěry z šetření, které mapovalo změny ve vzdělávání praktických i všeobecných sester za poslední roky z hlediska jejich současného nedostatku.]
Jako pozitivní trend Jiří Ventula uvedl meziroční nárůst zájemců o studium na středních zdravotnických školách. Za tím podle něj stojí zrušení povinných maturit z matematiky na těchto školách. Za Podvýbor pro vzdělávání ve zdravotnictví, včetně nelékařských pracovníků pak dal podnět Výboru pro zdravotnictví, jak by měla vypadat struktura vzdělávání sester. V něm mimo jiné stojí, že pro výkon všeobecné sestry bude možné, ale ne nutné bakalářské vzdělání. Což “mění” současný systém povinného vzdělání všeobecných sester 4+3, tedy jakákoliv střední škola a 3 roky na vysoké nebo vyšší odborné škole. Toto Výbor pro zdravotnictví schválil a zároveň si vyžádal i zpracování seznamu kompetencí pro všeobecné i praktické zdravotní sestry.
Protonová léčba a plošiny
Dalším bodem jednání byla nerovnost indikací jednotlivých diagnóz jednotlivými Komplexními onkologickými centry. Na poslance se obracejí pacienti s otázkami, proč některá Komplexní onkologická centra nenabízejí protonovou léčbu. Proč je tato léčba některými pojišťovnami proplácena, zatímco jinými není?
Z debaty vyplynulo, že protonová léčba je dražší než fotonová radioterapie. Legislativa přitom neumožňuje to, aby si onkologičtí pacienti připlatili za protonovou léčbu v případech, kdy si ji vyžadují, ale lékař ji neindikoval. V tomto ohledu byla projednávána i takzvaná turistika pacientů po Komplexních onkologických centrech z důvodů přístupu k protonové léčbě.
[V roce 2016 protonovou léčbu podstoupilo 268 pacientů, z nich 56 v Praze a 74 ve Středočeském kraji. V několika málo krajích po 20 a pak v jednotkách případů.]
Zmíněny byly i komerční reklamy v rozhlasu na protonovou léčbu, které popularizují tento typ léčby i u těch pacientů, u nichž nebyla indikována.
Poslanci dále odhlasovali i úhrady zdvižných plošin pro nepohyblivé pacienty aj. v rámci návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Slovo na konec
Posledním bodem byl požadavek katolického kněze na přezkoumání či zrušení zákona o specifických zdravotních službách. Což bylo zdravotnímu výboru postoupeno z výboru petičního. Duchovní se cítil dotčen, že musí mít takzvanou zdravotní způsobilost. Ve svém vyjádření argumentoval podobností s dobou totality a zmínil i odkaz Václava Havla. Členové výboru se k jeho žádosti vyjádřili v tom smyslu, že není důvod, aby měli zástupci církví výjimku ze zákona, jemuž se podrobují například i lékaři. Zvlášť pak, když vzhledem k povolání duchovního duchovní přichází do styku mimo dospělých i s dětmi a mládeží. Tím výbor skončil.
