Na konferenci Zdravotnictví 2019, kterou uspořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR [UZS] a vydavatelství Mladá fronta vystoupil mimo premiéra nebo ministra zdravotnictví i známý chirurg profesor Pavel Pafko. Ten svůj příspěvek uvedl situací zraněného českého lyžaře na svahu v rakouských Alpách.
Dle jeho slov k základní výbavě každého Čecha musí patřit znalost odmítnutí rychlé záchranné pomoci v cizím jazyce. To kvůli nákladům za ošetření, které jsou sto finančně zruinovat nejednu českou domácnost. V souvislosti s financováním tuzemské zdravotní péče pak apeloval i na českého ministra zdravotnictví.
„Chápu politický strach ministra, navýšit ty zdroje, ale důraz na komerční připojištění bude nutný. Za situace, kdy cca 50 % zdravotního pojištění hradí stát, bude muset stát přidat ve výdajích. Anebo veřejnosti sdělit, že komerční pojištění je jedna z cest, jak si zajistit plnohodnotnou zdravotní péči,“ uvedl.
Náklady na systém
Pokračoval: „Podívejte se, kolik stojí v ČR operace kýly psa a kočky. A kolik pojišťovna zaplatí za operaci kýly u člověka. Zjistíte, že ta operace psa nebo kočky je nákladnějši.“
Upozornil na to, že vyspělé země dávají do svého zdravotnictví podstatně více peněz než Česká republika [7,6 % HDP]. Ale i přesto podle něj dokáže český systém poskytnout stejný servis – ne-li v mnoha ohledech i vyšší – za nesrovnatelně méně peněz, než je běžné v zahraničí.
„Za ty peníze děláme opravdu hodně. Pan premiér to říká dobře, že jsme perfektní. Lékaři, sestry a další, ale co není perfektní je to financování,“ upřesnil.
Nastavení systému
Vyjádřil se i k otázce nedostatku lékařů v ČR: „Je nás dost lékařů… Máme necelé čtyři lékaře na tisíc obyvatel [3,7], průměr OECD je nižší [3,3]. Jsme ale velice špatně rozhození.“
Jako příklad uvedl obrovský podíl lékařů specialistů [80 %] na našem trhu. Což je o čtvrtinu více než je průměr OECD. Podle něj je naopak třeba posílit praktické lékaře. Těch je cca 6 000 a jejich počet dlouhodobě klesá. Trvale nejméně je jich pak pro děti a dorost. Pro srovnání zmínil poměry v Rakousku.
„To má 44 tisíc lékařů, z nichž je 14 000 praktických lékařů. To jsou tři až dva praktici na jednoho specialistu. U nás je to přesně obráceně,“ dodal a poukázal i na rostoucí výdaje na lékaře specialisty.
Pavel Pafko: „U nás se vesele chodí po doktorech.”
„Stačí, že když vás budou bolet záda, tak ráno půjdete za praktikem, odpoledne za specialistou a večer ještě na pohotovost. To je ale neudržitelné. U nás se vesele chodí po doktorech,“ vysvětlil.
Dodal, že průměr zemí OECD je šest návštěv u lékaře na obyvatele za rok. Průměr v České republice je skoro dvojnásobný 11,5 návštěvy.
Vyjádřil se i ke zdravotnímu školství: „Školy si vylepšují byznys. Přilepšují si finančně. 25 % studentů je ze zahraničí. Problém je ale v tom, že převis poptávky nad jejich nabídkou ze strany českých studentů je bezmála 90%.“
Nedostatek sester
Situaci ve školství pak dále charakterizoval situací v oblasti nedostatku zdravotních sester.
„Je známo, že nám od roku 1989 každý rok ubyde asi 800 přihlášek na obor zdravotní sestra. Také je známo, že 20 % zájemkyň není přijato. A přesto si dovolíme zatížit vzdělávací cyklus osnovami, které požadují po sestře další roky vzdělávání. Přitom stačí jednoduše změnit osnovy,“ uzavřel.
Pavel Pafko je český břišní a hrudní chirurg.
V letech 1992–2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerizity karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Mediálně známý se stal v prosinci 1996, kdy operativně odstranil plicní nádor prezidenta republiky Václava Havla. O rok později provedl se svým týmem na území České republiky vůbec jako první transplantaci plic. 28. řijna 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medaily Za zásluhy. V roce 2016 byl pasován na rytíře českého lékařského stavu.
