Provoz projektu Chytrá karanténa 2.0 vyjde v roce 2021 na téměř 400 milionů korun. Jen roční náklady na call centrum vyjdou na 200 milionů korun. Za projekt je zodpovědné Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Národní agentura pro komunikační a informační technologie [NAKIT].
Ministerstvo zdravotnictví má nejprve vyčerpat peníze z rezervy na projekt Chytrá karanténa 2.0, až poté se bude vyjednávat o dalších konkrétních prostředcích. Po jednání vlády, která měla jednat o vládním návrhu na náklady projektu, uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný [za ANO]. Původně kabinet měl schvalovat materiál, podle kterého by provoz projektu v roce 2021 stál téměř 400 milionů korun. Částka by ale nakonec mohla být nižší.
Projekt Chytrá karantén má zapojit call centra
Projekt Chytrá karanténa, na kterém se od jara podílí zejména armáda, propojil krajské hygienické stanice, testovací místa, laboratoře a nemocnice. Chytrá karanténa zpracovává jejich data a řídí kapacity. Její zavádění provázely průtahy, hygienické stanice se zapojovaly postupně. Původně premiér a ministr zdravotnictví hovořili o jejím zavedení o Velikonocích.
Nyní se do projektu mají více zapojit call centra, která krajským hygienickým stanicím pomáhají s telefonováním kontaktům nakažených.
„V příštím roce bude nutné zajistit část epidemiologického šetření, takzvaného trasování, prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné,” uvádí se v materiálu pro jednání vlády.
Provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, bude stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. To je 198 milionů korun za rok [bez DPH].
Kolik stojí Chytrá karanténa
S dalšími penězi se počítá na provoz samotné Chytré karantény, jejího řízení, metodického vedení, udržení stávajících systémů, rozesílání SMS s výsledky testů a vývoj aplikací.
Jednou z nich je aplikace v dokumentu nazvaná jako Rosomák. Ta by nakaženého propojila se všemi službami souvisejícími s nákazou. Tedy s elektronickou žádankou, rezervačním systémem odběrových míst, systémem laboratoří pro získání výsledků testů a samotrasováním pozitivně nakažených. Možné má být propojení praktických lékařů se systémem pro elektronické vystavení eNeschopenky pro lidi v karanténě a izolaci.
„Rozsah je silně závislý zejména na individuálních integračních požadavcích rezervačních, laboratorních a krajských systémů, jejichž počet může překročit 100,” uvádí materiál ke kalkulaci nákladů. Ten je v tomto případě odhaduje na pět až 20 milionů korun.
Vznik datové infrastruktury
Podle dokumentu je největším přínosem projektu Chytrá karanténa vybudování digitální infrastruktury a toku dat, včetně jejich monitoringu. Dále vznik Centrálního řídícího týmu se zástupci armády, policie, hasičů, ministerstva zdravotnictví, obrany, vnitra, hlavního hygienika a vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci.
Nový projekt počítá s obnovením psychosociální linky první pomoci, která fungovala na jaře. Svůj provoz má dle plánu zahájit 1. listopadu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května u nás přibylo v dospělé populaci duševních chorob až o deset procent. Navíc se až trojnásobně zvýšilo riziko sebevražd. Provoz linky se odhaduje na 120 tisíc korun bez DPH za měsíc.
–ČTK/RED–
