Lidé s plicní hypertenzí jsou jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká nemoci covid-19. Problém je, že mnoho pacientů o této nemoci neví. Zvýšený krevní tlak v plicích neboli plicní hypertenze, se přitom projevuje dušností při fyzické námaze nebo únavou, bolestí na hrudi, případně modrými rty.

Diagnóza plicní hypertenze [PH] se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace. Tato nevyléčitelná choroba trápí také desítky tisíc Čechů. PH postihuje děti, dospělé, a především mladší ženy. Neléčená nemoc vede do dvou až tří let od diagnózy ke smrti. Záludnost choroby podle lékařů spočívá v tom, že má podobné příznaky jako mnoho jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu.

Umělá plíce zvýšila šance pacientky na přežití

„Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká kardiolog II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Pavel Jansa.

Dodává, že kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější. Bývá zvykem, že kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí pacienti příznaky, jako jsou modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou.

Jaké jsou příčiny nemoci

Plicní hypertenze má více příčin. Nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. Podle lékařů platí, že pokud dušnost nelze zdůvodnit jinou nemocí, měl by pacient absolvovat krevní rozbory, EKG, rentgenové vyšetření srdce a plic, vyšetření funkční zdatnosti plic [spirometrie] a echokardiografické vyšetření. To je ultrazvuk srdce.

„Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především díky významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ vysvětluje Pavel Jansa.

Žena s rekordními 143 dny na umělé plíci je doma

Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů. Každý rok jich přibývá okolo 150. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze neví.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemoci dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí [SPPH].

Jak se plicní hypertenze léčí

Bez léčby je prognóza nemocných se závažnou plicní arteriální hypertenzí [PAH] velmi špatná. Medián přežívání je u nemocných s idiopatickou plicní arteriální hypertenzí [IPAH] 2,8 let od diagnózy. 2letá mortalita je u systémových onemocnění 40 až 55%.

Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80 až 100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze. Je to II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Lidé, kteří prodělali covid, vyhledávají plicní lékaře

Na nemoc 5. května v Praze upozorní modře nasvícená fontána Národního muzea, budova ČVUT v Dejvicích i budova ministerstva zdravotnictví. Den prevence proti nemoci podporuje i společnost PSN [Pražská správa nemovitostí, pozn. red.], která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně pak modrá barva zahalí Mahenovo divadlo, v Olomouci budovu radnice.

–RED– 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here