Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, navštívit pneumologa a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl při jeho vyšetření postupovat plicní lékař?

Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Aktuální studie z Fakultní nemocnice Hradec Králové [FN HK] prozatím prokázaly u poloviny sledovaných covidových pacientů v ambulantní péči, i za dvanáct týdnů po infekci, částečně poškozené plicní funkce. U třetiny pak zbytkové změny ve struktuře plic. Zcela jiný pohled nabízí výsledky studie Fakultní nemocnice Olomouc [FN OL]. Ty ukázaly na nevýznamné pozánětlivé změny u cca osmi procent z 80 sledovaných pacientů. Snížení plicních funkcí u zhruba čtyř procent z nich.

„Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400,říká přednosta Plicní kliniky FN HK a LF UK v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy jej zvládli vyléčit doma, by dle doporučení Vladimíra Koblížka měli k plicnímu lékaři zajít v případě, že se po dobu až tří měsíců od infekce potýkají s respiračními obtížemi. Naopak pacienta s těžkou formou covidu-19 má pneumolog zkontrolovat za šest až dvanáct týdnů od stanovení diagnózy. A pak ještě za dalších přibližně šest měsíců. Poté dle v závislosti na zdravotním stavu pacienta, ale zhruba jednou ročně po dobu dalších tří let.

Při covidu dochází primárně k postižení plic

Pneumolog by měl dle názoru Vladimíra Koblížka příchozí „postcovidové“ pacienty komplexně vyšetřit. To znamená, provést spirometrii a další funkční testy. Dále změřit nasycení kyslíkem v klidu, i po zátěži, vyšetřit plicní difuzi a v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti [ČPFS] Martina Vašáková.

Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí. Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Podle Vašákové je nyní ale potřeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí totiž velmi důležitá.

Plicní lékaři doporučili, jak pracovat s covid pacienty

Otázkou poškození plic se zabýval letošní Kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti. Ten byl spojen s Hradeckými a Moravskoslezskými pneumologickými dny. Lékaři se na kongresu usnesli na doporučeném postupu pro plicní lékaře u pacientů, kteří proděli covid-19. Zároveň požádali přítomného ministra zdravotnictví Romana Prymulu [za ANO] o vznik dispenzární skupiny, do které by mohli pacienty po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat. Dispenzární skupiny jsou v praxi zaváděny pro pacienty, jejichž nemoci jsou dlouhodobé [často až do konce života, pozn. red.] a vyžadují pravidelné sledování odborníkem.

Plicní lékaři na kongresu dále upozornili, že koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku potýkají. Varovali před zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii. Tím si dle jejich názoru Česko „zadělává“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit.

Nemoc CHOPN bude brzy třetí nejčastější příčinou úmrtí

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here