Mladá žena s plicní hypertenzí se po 143 dnech strávených na umělé plíci, kterou nosila zavěšenou na hrudníku, dočkala loni v červnu transplantace plic. První týdny po výměně orgánu byly podle lékařů kritické, pacientku kvůli srdečnímu selhání několikrát reoperovali. Nyní už je mladá matka v domácí péči u své rodiny.

Sedmatřicetilou ženu [na fotografii] přijali lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze do péče v prosinci 2019 s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce. Jedinou šancí na přežití pro ni bylo zavedení takzvané membránové oxygenace, zkráceně ECMO. Jde o dočasnou podporu životních funkcí, obvykle na ni pacient stráví několik dnů, jen výjimečně několik týdnů. Zdravotní stav mladé ženy byl natolik vážný, že ji lékaři z přístroje odpojit nemohli. S umělou plicní podporou tak pacientka strávila 143 dnů a čeští lékaři se stali rekordmani v době udržení pacienta na umělé plicní podpoře, který byl do té doby 79 dnů.

„Nikdo nepředpokládal, že kombinace nepříznivých faktorů, jako je například vzácnější krevní skupina, absence České republiky v organizaci Eurotransplant nebo pandemie koronaviru povedou ke kritickému nedostatku dárců a 143 dnům, které pacientka strávila na podpoře srdce a plic,“ říká vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK Martin Balík.

Pacientka rehabilitovala se zavěšenou plící na hrudníku

Zdravotní stav pacientky i na systému ECMO se nelepšil a transplantace plic se pro ní stávala stále vzdálenější. Pacientka se potřebovala na transplantaci připravit, tedy rehabilitovat a být mobilní. Lékaři proto přistoupili na unikátní bypass, který obcházel její plíce. Ty totiž byly hypertenzí natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila a bez mimotělního oběhu neměla šanci na přežití.

„Ženě jsme umožnili žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, kdy byl průtok krve zprava do levého srdce poháněn její vlastní pravou komorou. Tělo tak mělo čas se zotavit a připravit na transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou,“ vysvětlil Martin Balík.

Umělá plíce zvýšila šance pacientky na přežití

Unikátní bypass nahradil jednoduchým a zároveň geniálním způsobem funkci plic. Na přístroj zajišťující mimotělní výměnu plynů [Novaltung], tzv. umělou plíci, pacientku lékaři připojili za asistence odborníků z německého Regensburgu. Princip operace spočíval ve vytvoření obchvatu mezi hlavní plicní tepnou, která vede krev ze srdce do plic, a levou síní, kam za normálních okolností přitéká okysličená krev a současně ji zbavuje kysličníku uhličitého.

„Bypassem s oxygenátorem jsme zajistili dostatečný a dlouhodobý přísun kyslíku, a naopak eliminovali kysličník uhličitý. Nemocná se tak mohla pohybovat a rehabilitovat,“ popsal princip operace přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK Jaroslav Lindner, který ženu operoval.

Dodal, že pomocí umělé plíce navíc pacientce snížili tlak v pravostranných srdečních oddílech. Její selhávající rozšířená pravá komora se mohla opět zmenšit a po tlakovém odlehčení se zlepšila i její funkční zdatnost. Žena tak byla lépe připravena na transplantaci.

Zemřelí loni darovali 765 orgánů k transplantaci

143 dnů na umělé plíci zkomplikovalo i transplantaci

Transplantace se pacientka dočkala až 18. června 2020. Operovali ji lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole ihned po získání vhodného dárce. Několikaměsíční pobyt na mimotělním oběhu ale způsobil v organismu změny, které komplikovaly samotnou transplantaci a pooperační průběh.

„Srdeční selhání v důsledku poškození srdce, které bylo několik měsíců napojené na umělou plíci, a opakované pooperační krvácení si v následujících dnech po transplantaci vyžádaly několik reoperací,“ vzpomíná přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí transplantačního programu transplantací plic Robert Lischke.

Matka v ČR překonala světový rekord při čekání na plíci

Dodává, že nesmírně kritický byl první týden po provedení transplantace. Zdravotní stav pacientky vyžadoval intenzivní péči několik dalších týdnů po náročné operaci. Díky špičkové práci a kooperaci specialistů z VFN a FN Motol se mladá matka vrátila po roční hospitalizaci, 143 dnech na umělé plíci, transplantaci plic a několika reoperacích v prosinci loňského roku před Vánoci konečně zpátky domů ke své rodině.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here