Přívětivá komunikace prospívá prevenci nejen u rakoviny

0
69
prevenci
Foto: Pixabay.com

„Empatie a soucit, tyto na první pohled nepodstatné věci mohou významně ovlivnit přístup žen v prevenci rakoviny prsu,“ říká Cecilia Olsson. Ta vyhrála boj s rakovinou prsu a nyní spolupracuje na preventivních programech společnosti GE Healthcare.

S jejími slovy souhlasí profesor Jan Daneš z Radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1.LF UK v Praze a místopředseda Asociace mamodiagnostiků ČR.

„Nejhorší je mlčící diagnostik nebo mlčící radiologická asistentka provádějící vyšetření,“ říká s tím, že takové nešvary jsou stále k vidění v českém zdravotnictví.

„A to nejen ve screeningových centrech pro včasnou detekci rakoviny prsu,“ dodává.

Podle něj komunikace s pacienty je klíč k úspěšné prevenci. Zdravotníci by se jim měli nejen představit, ale i jim trpělivě vysvětlit, co je čeká. Součástí péče o ně je i srozumitelné vysvětlení výsledku vyšetření. Pokud pacientka přijde s papírem domů a začne hledat informace na internetu, je to podle něj špatně. Pacientka má od lékaře odcházet a své diagnóze a zdravotnímu stavu rozumět.

Na komunikaci s pacientem se u nás často zapomíná

Nedostatky v komunikaci připisuje profesor Daneš mimo jiného i tomu, že jsou čeští lékaři příliš uspěchaní, jakkoli jsou mnozí z nich přetížení. V některých případech dle něj sehrává podstatnou roli v komunikaci s pacientem i povaha samotného zdravotníka a nejen ta.

„To pak odráží situaci v celé České republice. Lidé jsou zahledění do sebe. Lékaři jsou zase zahledění do snahy poskytovat co nejkvalitnější péči, ale nemyslí na to, že pacient potřebuje věci i vysvětlit,“ říká.

Domnívá se, že je to právě přirozená komunikace s pacienty, která by mohla zvýšit i počty žen, které přijdou pravidelně na screeningová vyšetření prsu.

„Právě komunikace dělá vizitku toho screeningového centra a pacientky se pak do toho centra rády vracejí, což zvyšuje i účast na screeningových vyšetřeních,“ vysvětluje.

Jak na prevenci řeší nejen v Česku, ale i v USA

Na komunikaci klade důraz i Cecila Olsson, kterou k tomu vede osobní zkušenost. Podle ní je třeba se ženami stále mluvit a vysvětlovat jim, jak vyšetřovací stroje fungují a odvádět jejich pozornost k jiným tématům, například k počasí.

„I tak se dá totiž ovlivnit práh bolesti a zvýšit míra empatie při vyšetření, které pak bude pro pacientku snadnější,“ tvrdí.

Další benefit, který správná komunikace s pacienty přináší, je „věrnost“ jednomu zařízení. A také vyšší pravděpodobnost, že se pacientka přestane bát a do ordinace se vrátí.

„Je prokázáno, že pacientka se vrací tam, kde se jí líbilo, kde byla spokojená,“ dodává profesor Daneš.

Preventivní prohlídky zachraňují životy. Lidem je to jedno

Podle Olsson v odpovědnějším přístupu k pravidelným kontrolám také platí, že čím méně personálu, tím lépe pro pacientku samotnou. Profesor Daneš v této souvislosti zmiňuje podle něj velmi zajímavou myšlenku a sice zavedení takzvaných breast nurses [prsní zdravotní sestry, pozn. red.], které by byly jakýmsi prostředníkem mezi pacientem, lékařem a pacientskou organizací.

„Je to opravdu zajímavá myšlenka a je třeba ji u nás rozvíjet,“ říká.

Bez zajímavosti pak v této souvislosti není ani například švédská zkušenost u očkování. Ve Švédsku mají na starost očkování právě zdravotní sestry. Ty kladou důraz hlavně na to, aby k nim pacienti získali potřebnou důvěru. Švédské sestry jsou tedy milé a s pacienty trpělivé. Jejich přístup pak slaví úspěch v počtu naočkovaných Švédů. Což potvrzují i mezinárodní srovnání, v nichž Švédsko u očkování dosahuje velice dobrých výsledků.

Zájem o prevenci by zvýšil fungující systém eHealth

Jsou tu ale i další aspekty prevence rakovinu prsu. U českých žen by podle Štěpánky Pokorné z Aliance žen s rakovinou prsu pomohlo zvýšené povědomí o preventivních kontrolách již u žáků na základních školách.

„Důležité je edukovat už děti od mala, aby dbaly na preventivní vyšetření stejně jako jsou naučeny si každé ráno vyčistit zuby,“ říká.

Podle ní by pak děti mohly ovlivnit i postoj svých rodičů a prarodičů k plošným screeningům, které jsou v Česku plně hrazeny ze zdravotního pojištění.

„Děti se pak doma začnou zajímat, jestli rodiče nebo babička s dědečkem chodí na prevenci,“ říká Pokorná.

Překážkou v účasti na screeningových programech ale podle ní zůstává stále ne příliš fungující elektronizace ve zdravotnictví [eHealth]. Což podle ní ukázala pandemie covidu-19, kdy měli někteří z pacientů problém se vůbec dostat k žádance na vyšetření.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví postoupil do Senátu

Rakovina prsu v Česku ročně připraví o život 1 600 žen

Tuzemská screeningová centra na karcinom prsu ročně preventivně vyšetří 700 až 800 tisíc žen. Na mamografické vyšetření mají v dvouletém intervalu chodit ženy od 45 let věku. Pravidelně jich však u nás do center dochází zhruba 62 procent. Ve vyspělých zemích, jako jsou Velká Británie či skandinávské země, účast dosahuje 80 až 85 procent.

Plošný screening prsu u nás funguje od roku 2002. Od té doby se úmrtnost na karcinom rakoviny snížila o 30 procent. I přesto u nás lékaři rakovinu prsu ročně diagnostikují u 7 300 žen, 1 600 z nich na její následky umírá.

„Nůžky mezi incidencí a mortalitou se v Česku stále rozevírají,“ říká Jan Daneš.

Zhoubný nádor prsu ohrožuje i mladé ženy

Upozorňuje, že diagnostika rakoviny v jejím prvním stadiu pro pacientku znamená 100% šanci na pětileté přežití. Lepší se ale podle něj i prognózy u léčby rakoviny ve druhém a částečně i třetím stadiu nemoci. Což znamená, že navštěvovat pravidelné screeningy se beze sporu každé ženě vyplatí.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here