Preventivní prohlídky u lékaře zanedbává zhruba 60 procent lidí. Na vyšetření tlustého střeva a konečníku, děložního čípku či prsu nepřijde téměř polovina z těch, kteří by měli. Zhruba pětina lidí nedbá ani pozvání od své zdravotní pojišťovny. Vyšetření přitom umožní zachytit nádory v časném stadiu, nebo dokonce než vzniknou.

Stát organizuje tři preventivní programy, takzvané screeningy, kdy mají lidé ve vybraných věkových skupinách vyšetření plně hrazeno pojišťovnou. Těchto vyšetření se ale účastní asi jen polovina lidí, pro které jsou programy určeny.

„Preventivní programy jsou zdarma. Máme všechny, které doporučují mezinárodně odborné společnosti, další testujeme. Selhává ale účast v těchto programech. Státu se nedaří přesvědčit zbytek populace, aby se do prevence zapojil,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.

Prevencí rakoviny tlustého střeva a konečníku je od 50 let vyšetření na krvácení stolice, od 55 let kolonoskopie. Ženy mají hrazeno jednou ročně vyšetření na rakovinu děložního čípku u gynekologa a od 45 let jednou za dva roky vyšetření prsu na mamografu. V přípravě je i projekt na celoplošný screening plic.

Rakovina tlustého střeva

Více než pět let adresně zvou zdravotní pojišťovny klienty na bezplatné preventivní vyšetření výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku. Rakovinou tlustého střeva v Česku onemocní asi 7 300 lidí za rok. A s diagnózou žije 60 000 lidí. Kolorektální karcinom má pak i přímou souvislost s úmrtím 3 400 lidí ročně.

V některých případech lze rozvoji rakoviny konečníku a tlustého střeva předejít nebo alespoň snížit její následky. To ale jen za jednoho předpokladu. Totiž při včasné indikaci.

„Hlavně díky screeningu se daří zachytávat včas. Nových případů tak ubývá, stejně jako úmrtí,“ říká Ladislav Dušek.

Při kolonoskopii lékaři odhalí polypy ve střevě, které rakovině předchází a které mohou odstranit. Nádor se tak vůbec nerozvine. Lékaři odhalí nějaký nález ve střevě asi u 36 procent kolonoskopií.

V letech 2014 až 2018 zdravotní pojišťovny rozeslaly ke screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku celkem 4,6 milionu pozvánek. Reakce adresátů je nízká. Míra účasti po prvním pozvání je necelých 22 %, po druhém 19 %, po doručení třetí pozvánky pouze 14 % a po čtvrtém pozvání 9 %. O něco málo zodpovědněji k vyšetřením přistupují ženy.

Změna na děložním čípku

Zdravotní pojišťovny plně proplácí již deset let každé pojištěné ženě vyšetření děložního hrdla [cytologie] na výskyt přednádorového onemocnění. Rakovinou děložního hrdla onemocní asi 770 žen ročně. Zabránit se jí dá také očkováním, aplikuje se dívkám a chlapcům ve věku 13 až 14 let. Počty úmrtí na tento druh rakoviny ale i přesto nijak významně neklesají.

„Náš screening není chlubivý a potřebuje změny. Stále nám na karcinom děložního hrdla umírá téměř 400 žen ročně. A to je z mého pohledu stále velmi vysoké číslo. Tím se rozvinutá evropská země nemá chlubit. V ČR stále dobře nefunguje organizace preventivních kontrol,“ říká vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha Jiří Sláma.

Zatímco ve většině zemích se stejnými možnostmi prevence výskytu karcinomu děložního hrdla počty nemocných již významně poklesly, v Česku je to jinak. Sice klesá výskyt časných stadií karcinomu děložního hrdla, ale počet onemocnění v pokročilém stavu je stále vysoký.

„Jde především o starší ženy, které nechodí na prevenci ke gynekologovi, a pak přicházejí pozdě. Bohužel se nám nedaří tuto situaci změnit,“ upřesňuje vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze.

Rakovina prsu

Na mamografický screening jednou za dva roky dochází zhruba 60 procent žen nad 45 let. U rakoviny prsu preventivní vyšetření nedokáže nádoru, který ročně postihne asi sedm tisíc žen, zabránit. Dokáže ho ale odhalit v časném, snadno léčitelném stadiu, které má téměř stoprocentní šanci na vyléčení.

Ročně je screeningem prsu vyšetřeno 700 tisíc žen a u zhruba čtyř tisíců z nich je odhalen karcinom v prsu. Tři čtvrtiny z pozitivních nálezů jsou diagnostikovány v raném stadiu. To znamená s velkou nadějí na úspěšnou léčbu. Podle primářky a zakladatelky sítě Mamma center Miroslavy Skovajsové je ale problém, když ženy před rizikem rakoviny prsu raději zavírají oči.

Ženy mají často už jen strach si na svá prsa sáhnout, protože v nich nachází všelijaké bulky. K tomu ale není žádný důvod. Já naopak ženám říkám. Ano, seznamte se se svými boulemi. Prsa jsou boulovitá hlavně u mladých žen. Boule jsou jednotlivé lalůčky žlázy. Seznamte se se svými bouličkami a kontrolujte, aby ty bouličky zůstaly stejné,“ vysvětluje Miroslava Skovajsová.

Podle ní by se vyšetření prsu mělo stát běžnou součástí celého života každé ženy. Samovyšetření má žena provádět pravidelně každý měsíc v době po skončení menstruačního cyklu.

Preventivní prohlídky a zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny od roku 2014 dopisem zvou občany, kteří na tato vyšetření nemyslí sami.

„Odezva na tyto pozvánky není vyšší než 30 procent a nemalá část občanů takzvaně zahodí dokonce i třetí či čtvrtou pozvánku v řadě,“ doplnil Ladislav Dušek.

Přesto ale podle praktického lékaře Norberta Krále díky těmto dopisům začalo více lidí chodit na běžné preventivní prohlídky.

Zanedbávání prevence a malá péče obyvatel o vlastní zdraví má podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové i ekonomické dopady. Nejde jen o vyšší náklady na zdravotní péči o nemocné, ale i o ztrátu práceschopnosti nebo invaliditu. Mezi hlavní rizikové faktory řady onemocnění patří ty ovlivnitelné životním stylem, jako je kouření, alkohol, nedostatek pohybu a nezdravá strava. Češi jsou v nich ve srovnání s Evropou často na předních příčkách. Střední délku života by ČR mohla mít až o 3,5 roku delší.

 –ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here