Na sto tisíc obyvatel Moravskoslezského kraje připadá 1 211 nemocných akutními respiračními chorobami. Nejvyšší nemocnost přitom hlásí Opavsko, kde onemocnělo  1 854 lidí na 100 000 obyvatel. I když jde aktuálně o nejhorší výsledek v České republice, pro Moravskoslezský kraj jde o běžnou normu.

„Epidemiologická situace ve výskytu akutních respiračních onemocnění odpovídá sezónnímu výskytu,“ uvádí krajská hygienička Helena Šebáková.

Co se týká věkové skupiny, byla podle ní nejvyšší nemocnost ve skupině do pěti let, kde dosáhla úrovně 3 450 nemocných na 100 000 obyvatel.

„Více nemocných je i mezi lidmi od 15 do 24 let,“ říká Helena Šebáková

Dodává, že podíl lidí ošetřených kvůli akutním respiračním infekcím na lékařských službách první pomoci se v tomto týdnu pohyboval v rozmezí 16,7 do 27 procenta. Na druhé straně v Moravskoslezském kraji nebyly v aktuální chřipkové sezoně doposud hlášeny závažné případy chřipky.

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji

Na zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje se podle odborníků podílí tamější kvalita ovzduší. Lékaři i environmentální odborníci se shodují, že ovzduší je jednou ze základních složek životního prostředí, jehož kvalita ovlivňuje lidské zdraví.

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji, jak vyplývá ze Zprávy o životním prostředí České informační agentury životního prostředí [CENIA] za rok 2017 [nejaktuálněji dostupná verze], je z pohledu překračování imisních limitů nejhorší v celé ČR.

Nepříznivý vliv na Moravskoslezský kraj a jeho kvalitu ovzduší má vysoká koncentrace průmyslu jak na české, tak na polské straně. Dále dopravní zátěž a přeshraniční přenos znečištění i morfologie terénu v Ostravské pánvi a její uzavřenost z jižní a západní strany. Na rozdíl od jiných krajů není v Moravskoslezském kraji na vině tolik znečištění z lokálních topenišť, protože více než půlka obyvatel kraje je napojena na centrální vytápění.

„Nejzávažněji se tyto vlivy projevují ve střední a severovýchodní části kraje. To je Ostravsko, Karvinsko a Třinecko,“ stojí ve zprávě CENIA. Zpráva dále uvádí, kolikrát byly v kraji předročeny emisní limity za rok.

Moravskoslezský kraj a dodržování emisních limitů:
  • Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 [50 μg.m-3], maximální povolený počet překročení za kalendářní rok je 35krát, byl v roce 2017 v Moravskoslezském kraji překročen na celkem 22 stanicích.
  • Roční imisní limit pro PM10 [40 μg.m-3] byl v roce 2017 překročen pro celou ČR pouze na dvou stanicích. Obě se nacházejí na území Moravskoslezského kraje. A to na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ a Věřňovice.
  • Roční imisní limit pro PM2,5 [25 μg.m-3] byl v roce 2017 překročen na území ČR celkem na deseti stanicích. Všechny se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
  • Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu [120 μg.m-3g] byl v roce 2017 překročen na pěti stanicích v kraji.
  • Imisní limit [1 ng.m-3] pro roční průměrnou koncentraci B(a)P byl v kraji v roce 2017 překročen ve dvanácti lokalitách.

Co je PM10, PM2,5 a PM1

Mezi hlavní znečišťující látky ovzduší v ČR patří tuhé znečišťující látky [TZL]. Rozlišované jako suspendované částice o velikostní frakci PM10, PM2,5 a PM1, oxid siřičitý [SO2], oxidy dusíku [Nox], oxid uhelnatý [CO], těkavé organické látky [VOC], polycyklické aromatické uhlovodíky [PAU] a amoniak [NH3].

Mezi nejvýznamnější znečišťující látky z pohledu lidského zdraví dlouhodobě patří suspendované částice frakce PM10, PM2,5 a PM1. Na suspendované částice se váží polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjádřené benzo(a)pyrenem.

Závažnost expozice obyvatelstva směsi suspendovaných částic závisí na koncentraci suspendovaných částic, jejich velikosti, tvaru a chemickém složení.

Účinky částic na lidské zdraví

Mezi účinky krátkodobě zvýšených denních koncentrací suspendovaných částic všech frakcí PM patří nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti a prohlubování potíží astmatiků.

Ultra jemné částice [velikost 1–100 nm] mohou proniknout i do krevního oběhu, odkud se dále dostanou do všech orgánů. U benzo(a)pyrenu jsou navíc prokázány karcinogenní účinky.

Přízemní ozon je další látkou negativně ovlivňující lidské zdraví a ekosystémy. U člověka poškozuje zejména dýchací soustavu a dráždí dýchací cesty, v případě vegetace pak přízemní ozon negativně působí na asimilační orgány rostlin a ovlivňuje tak jejich produkční schopnost.

Vysoké koncentrace Nox a SO2, VOC a CO způsobují dýchací potíže, prohlubují astmatické záchvaty a jsou spojeny se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti, ovlivňují také negativně nervovou soustavu. Vliv emisí těžkých kovů spočívá v jejich toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech a ve schopnosti akumulace v jednotlivých složkách prostředí a v živých organismech.

 –ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here