Karcinomu děložního hrdla v ČR mnoho nebrání

0
550
karcinomu_delozniho_hrdla
Foto: Archiv ZdraveZpravy.cz

Karcinom děložního hrdla [čípku], je v ČR problém. Jinde ale není. Odbornící to dávají za vinu slabé účasti žen na screeningovém vyšetření, nízké proočkovanosti i nepřesným vyšetřovacím metodám. Zároveň se přou i o to, proč u nás prevence karcinomu děložního hrdla selhává.

Zdravotní pojišťovny plně proplácí již deset let každé pojištěné ženě vyšetření děložního hrdla [cytologie] na výskyt přednádorového onemocnění. Počty úmrtí na tento druh rakoviny ale i přesto nijak významně neklesají.

„Náš screening není chlubivý a potřebuje změny. Stále nám na karcinom děložního hrdla umírá téměř 400 žen ročně. A to je z mého pohledu stále velmi vysoké číslo. Tím se rozvinutá evropská země nemá chlubit. V ČR stále dobře nefunguje organizace preventivních kontrol,“ říká vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha Jiří Sláma.

Jeho slova potvrzují i data Národního onkologického registru. Z nich vyplývá, že při srovnání roku 2006 s rokem 2016 byl počet úmrtí na karcinom děložního hrdla nižší pouze o 42 případů. A podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] zase platí, že nejvíce žen na karcinom děložního hrdla zemře mezi 60. a 70. rokem věku.

Klesající proočkovanost

Další související problém je klesající proočkovanost populace proti lidskému papilomaviru [HPV], původci karcinomu děložního hrdla. Celková proočkovanost proti papilomavirům klesla v ČR od roku 2012 do roku 2017 z 76 % na 64 %.

„Díky očkování proti lidskému papilomaviru se riziko u mladých dívek snižuje o více než 90 %, u žen ve vyšším věku pak o 50 %. U žádného jiného nádoru zatím nemáme takovou možnost, snížit riziko vzniku o polovinu,“ vysvětluje vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze David Cibula.

Vakcinace zajišťuje nejvyšší účinnost u dívek a chlapců [šiřitelů infekce] kolem 13 roku života. Ideálně před zahájením pohlavního života, ochranu ale zajistí i starším ročníkům. Jakkoli odborné studie potvrzují, že vakcína proti HPV virům je zcela bezpečná, proočkovanost jen klesá.

Data z ÚZIS z roku 2017 navíc poukazují i na značné rozdíly v proočkovanosti jednotlivých krajích. Například v Ústeckém kraji dosahovala v roce 2017 proočkovanost téměř 74 %. Naproti tomu ve Zlínském kraji ve stejném roce nepatrně přesahovala 50 %.

Výsledky prevence karcinomu děložního hrdla

Zatímco ve většině zemích se stejnými možnostmi prevence výskytu karcinomu děložního hrdla počty nemocných již významně poklesly, v Česku je to jinak. Klesá výskyt časných stadií karcinomu děložního hrdla, ale počet onemocnění v pokročilém stavu zůstává vysoký.

„Jde především o starší ženy, které nechodí na prevenci ke gynekologovi, a pak přicházejí pozdě. Bohužel se nám nedaří tuto situaci změnit,“ vysvětluje David Cibula.

Nepříznivou bilanci potvrzuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. I když dle jeho slov trend výskytu karcinomu děložního hrdla klesá a spolu s ním i mortalita na toto onemocnění, se současným stavem dle jeho slov nesmíme být spokojení.

„To, že se data v čase zlepšují, je pozitivní, ale ve srovnání s průměrem EU je u nás mortalita stále vysoká. Aktuální 30% míra odezvy ze strany žen na preventivní kontroly není optimální,“ říká a apeluje na ženy, aby nevyhazovaly pozvánky k vyšetření do koše.

HPV DNA test vs. cytologie

Situaci ohledně onemocnění karcinomem děložního hrdla nezlepšují ale ani další zjištění. Podle některých odborníků dosavadní cytologické vyšetření [každoročně prováděné stěry hrazené pojišťovnou] selhává až u třetiny žen.

„Zhruba 32 % žen, které chodily pravidelně na preventivní kontroly, onemocnělo karcinomem děložního hrdla. To znamená, že u nás není dobře zorganizovaná preventivní kontrola a screening,“ tvrdí Jiří Sláma.

Podle něj je to chyba, protože karcinomu děložního hrdla lze – na rozdíl od složitě odhalitelných nádorů vaječníků a dělohy – úspěšně předcházet až s 90% úspěšností. A tomu mohou významně pomoci takzvané HPV DNA testy, které prokazují čtyřikrát přesnější diagnostiku v porovnání s výsledky cytologického vyšetření.

[Pozn. red.: Jiří Sláma je i hlavní odborný garant studie LIBUŠE, jež zkoumala účinnost takzvaných HPV DNA testů na přítomnost lidského papilomaviru, původce onemocnění karcinomu děložního hrdla.]

Problém ovšem je, že metoda vyšetření není v současné době hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Žena si ho může u lékaře vyžádat a zaplatí za něj cca tisíc korun. A to i přesto, že metoda vyšetření je stejná jako cytologie. Jde o stěr z děložního čípku a je vhodná pro ženy nad 30 let. Žena s negativním nálezem má v následujících čtyřech až pěti letech riziko výskytu papilomaviru do jednoho procenta.

Spory o metodu vyšetření karcinomu děložního hrdla

Ovšem ani v případě testu na přítomnost papilomaviru [HPV] není situace tak jednoznačná. Například odborníci z onkogynekologie z České gynekologicko porodnické společnosti [ČGPS] se zařazením HPV testu do propláceného programu souhlasí.

S jejich názorem ale zase nesouhlasí odborníci pro cervikální patologii. Důvodem neshody tak může být podle odborníků obava z rychlého přechodu na novou metodu testování.

Řešením by podle Jiřího Slámy mohlo být, kdyby oba modely fungovaly současně a byla možnost mezi nimi volit. Argumentuje tím, že k dispozici je dostatek kvalitních zahraničních dat, včetně dat z české studie LIBUŠE, která zařazení HPV DNA testu do screeningu karcinomu děložního hrdla u žen nad 30 let významně podporují. Přidává i další výhodu, totiž to, že ženám nabízí i možnost domácího sebetestování.

Zařazení HPV DNA testu do propláceného preventivního programu nevylučuje ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podmínkou je ale podle něj shoda odborníků.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here