Karcinom děložního hrdla [čípku], je v ČR problém. Jinde ale není. Odbornící to dávají za vinu slabé účasti žen na screeningovém vyšetření, nízké proočkovanosti i nepřesným vyšetřovacím metodám. Zároveň se přou i o to, proč u nás prevence karcinomu děložního hrdla selhává.
Zdravotní pojišťovny plně proplácí již deset let každé pojištěné ženě vyšetření děložního hrdla [cytologie] na výskyt přednádorového onemocnění. Počty úmrtí na tento druh rakoviny ale i přesto nijak významně neklesají.
„Náš screening není chlubivý a potřebuje změny. Stále nám na karcinom děložního hrdla umírá téměř 400 žen ročně. A to je z mého pohledu stále velmi vysoké číslo. Tím se rozvinutá evropská země nemá chlubit. V ČR stále dobře nefunguje organizace preventivních kontrol,“ říká vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha Jiří Sláma.
Jeho slova potvrzují i data Národního onkologického registru. Z nich vyplývá, že při srovnání roku 2006 s rokem 2016 byl počet úmrtí na karcinom děložního hrdla nižší pouze o 42 případů. A podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] zase platí, že nejvíce žen na karcinom děložního hrdla zemře mezi 60. a 70. rokem věku.
Klesající proočkovanost
Další související problém je klesající proočkovanost populace proti lidskému papilomaviru [HPV], původci karcinomu děložního hrdla. Celková proočkovanost proti papilomavirům klesla v ČR od roku 2012 do roku 2017 z 76 % na 64 %.
„Díky očkování proti lidskému papilomaviru se riziko u mladých dívek snižuje o více než 90 %, u žen ve vyšším věku pak o 50 %. U žádného jiného nádoru zatím nemáme takovou možnost, snížit riziko vzniku o polovinu,“ vysvětluje vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze David Cibula.
Vakcinace zajišťuje nejvyšší účinnost u dívek a chlapců [šiřitelů infekce] kolem 13 roku života. Ideálně před zahájením pohlavního života, ochranu ale zajistí i starším ročníkům. Jakkoli odborné studie potvrzují, že vakcína proti HPV virům je zcela bezpečná, proočkovanost jen klesá.
Data z ÚZIS z roku 2017 navíc poukazují i na značné rozdíly v proočkovanosti jednotlivých krajích. Například v Ústeckém kraji dosahovala v roce 2017 proočkovanost téměř 74 %. Naproti tomu ve Zlínském kraji ve stejném roce nepatrně přesahovala 50 %.
Výsledky prevence karcinomu děložního hrdla
Zatímco ve většině zemích se stejnými možnostmi prevence výskytu karcinomu děložního hrdla počty nemocných již významně poklesly, v Česku je to jinak. Klesá výskyt časných stadií karcinomu děložního hrdla, ale počet onemocnění v pokročilém stavu zůstává vysoký.
„Jde především o starší ženy, které nechodí na prevenci ke gynekologovi, a pak přicházejí pozdě. Bohužel se nám nedaří tuto situaci změnit,” vysvětluje David Cibula.
Nepříznivou bilanci potvrzuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. I když dle jeho slov trend výskytu karcinomu děložního hrdla klesá a spolu s ním i mortalita na toto onemocnění, se současným stavem dle jeho slov nesmíme být spokojení.
„To, že se data v čase zlepšují, je pozitivní, ale ve srovnání s průměrem EU je u nás mortalita stále vysoká. Aktuální 30% míra odezvy ze strany žen na preventivní kontroly není optimální,“ říká a apeluje na ženy, aby nevyhazovaly pozvánky k vyšetření do koše.
HPV DNA test vs. cytologie
Situaci ohledně onemocnění karcinomem děložního hrdla nezlepšují ale ani další zjištění. Podle některých odborníků dosavadní cytologické vyšetření [každoročně prováděné stěry hrazené pojišťovnou] selhává až u třetiny žen.
„Zhruba 32 % žen, které chodily pravidelně na preventivní kontroly, onemocnělo karcinomem děložního hrdla. To znamená, že u nás není dobře zorganizovaná preventivní kontrola a screening,“ tvrdí Jiří Sláma.
Podle něj je to chyba, protože karcinomu děložního hrdla lze – na rozdíl od složitě odhalitelných nádorů vaječníků a dělohy – úspěšně předcházet až s 90% úspěšností. A tomu mohou významně pomoci takzvané HPV DNA testy, které prokazují čtyřikrát přesnější diagnostiku v porovnání s výsledky cytologického vyšetření.
[Pozn. red.: Jiří Sláma je i hlavní odborný garant studie LIBUŠE, jež zkoumala účinnost takzvaných HPV DNA testů na přítomnost lidského papilomaviru, původce onemocnění karcinomu děložního hrdla.]
Problém ovšem je, že metoda vyšetření není v současné době hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Žena si ho může u lékaře vyžádat a zaplatí za něj cca tisíc korun. A to i přesto, že metoda vyšetření je stejná jako cytologie. Jde o stěr z děložního čípku a je vhodná pro ženy nad 30 let. Žena s negativním nálezem má v následujících čtyřech až pěti letech riziko výskytu papilomaviru do jednoho procenta.
Spory o metodu vyšetření karcinomu děložního hrdla
Ovšem ani v případě testu na přítomnost papilomaviru [HPV] není situace tak jednoznačná. Například odborníci z onkogynekologie z České gynekologicko porodnické společnosti [ČGPS] se zařazením HPV testu do propláceného programu souhlasí.
S jejich názorem ale zase nesouhlasí odborníci pro cervikální patologii. Důvodem neshody tak může být podle odborníků obava z rychlého přechodu na novou metodu testování.
Řešením by podle Jiřího Slámy mohlo být, kdyby oba modely fungovaly současně a byla možnost mezi nimi volit. Argumentuje tím, že k dispozici je dostatek kvalitních zahraničních dat, včetně dat z české studie LIBUŠE, která zařazení HPV DNA testu do screeningu karcinomu děložního hrdla u žen nad 30 let významně podporují. Přidává i další výhodu, totiž to, že ženám nabízí i možnost domácího sebetestování.
Zařazení HPV DNA testu do propláceného preventivního programu nevylučuje ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podmínkou je ale podle něj shoda odborníků.
–VRN–
