Letošní dohodovací řízení 100% úspěšné nebylo

0
87
dohodovaci_rizeni
Foto: Pixabay.com

Dohodovací řízení o výši úhrad pro rok 2023 dohody ve všech segmentech nepřineslo. Dohodu se zdravotními pojišťovnami neuzavřely nemocnice akutní a následné péče, laboratoře, ambulantní specialisté a gynekologové.

Ostatních osm segmentů dohody uzavřelo včetně domácí péče. Částečně se dohodla i zdravotnická záchranná služba. Těm oborům, které dohody neuzavřely, je ministerstvo stanoví vyhláškou. Zdravotní pojištění pro příští rok plánuje náklady 437 mld. korun.

„Dohodovací řízení pro rok 2023 navázalo na trend minulých let a ve většině segmentů byla uzavřena dohoda mezi plátci a poskytovateli zdravotní péče. Dohodnutý meziroční růst úhrad v průměru činí čtyři procenta,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].

Obory, jež dohodu neuzavřely, žádaly většinou vyšší nárůst. Například Asociace českých a moravských nemocnic chtěla meziročně šest procent navíc. Kvůli vysoké inflaci a rostoucím cenám energií i materiálu je nedostatečný také podle Sdružení ambulantních specialistů.

„Letošní dohodovací řízení musí skončit dohodou,“ uvedl ještě před několika týdny v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ministr Válek.

Ukrajinu napadl blázen. Musíme pomoci, říká ministr Válek

Všechny segmenty uzavřely dohodu v roce 2018. Již o rok později s návrhem nesouhlasila domácí péče a nemocnice, v roce 2020 jen nemocnice a loni ambulantní specialisté.

Dohodovací řízení skončilo. Co následuje

Dohody do dnešního dne uzavřeli praktičtí lékaři, stomatologové, lékárny, dialyzační střediska, fyzioterapie, lázně, dopravní služba a jako poslední domácí péče. Částečně se dohodla i zdravotnická záchranná služba. Obor gynekologie si spolu se zdravotními pojišťovnami původně předjednal dohodu. Nakonec ji ale nepotvrdil.

„Ministerstvo zdravotnictví následně uzavřené dohody posoudí z hlediska souladu s platnou legislativou a veřejným zájmem. V segmentech bez dohody úhrady stanoví samo skrze úhradovou vyhlášku, která musí být vydána do konce října tohoto roku,“ upřesnil další kroky ministr.

Do konce října musí ministerstvo dohody a návrhy pojišťoven u segmentu nemocnic zapracovat do úhradové vyhlášky, která peníze pro příští rok rozdělí. Oborům, které neuzavřely dohodu, úhrady nastaví ministerstvo zdravotnictví podle návrhu pojišťoven.

Zdravotní pojišťovny navrhly s ohledem na vývoj ekonomiky pro příští rok čtyřprocentní nárůst úhrad. Celkově by mělo mít zdravotnictví k dispozici 432,7 miliardy korun. Z nich asi 140 miliard bude platba pojistného od státu za nezaměstnané, děti nebo seniory. Měsíčně by za každého měl odvádět 1878 korun.

Náklady na zdravotnictví rostou

Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly od roku 2000 téměř čtyřnásobně. V posledních letech to bylo zejména vlivem koronavirové epidemie. V roce 2020 pojišťovny uhradily péči za 359 miliard korun. Loni vydaly přes 400 miliard. Pro letošní rok plánovaly 427 miliard korun, příští rok 432 miliard.

Platba za státní pojištěnce stoupne na cca 1 900 korun

Ze státního rozpočtu se hradí pojistné za 5,9 milionu lidí [55,8 procenta pojištěnců]. Platby za ně tvoří necelou čtvrtinu příjmů. Výdajů ale spotřebují děti, senioři, nezaměstnaní a další státní pojištěnci většinu. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here