Ukrajinu napadl blázen. Musíme pomoci, říká ministr Válek

0
1316
valek
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek / Foto I: MZ ČR / Foto II: TOP 09, Jiří Salik Sláma

„Zvýšení dostupnosti zdravotní péče pro uprchlíky z Ukrajiny rovná se zvýšení dostupnosti zdravotní péče pro Čechy,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09]. A nejen to… 

Přibližuje, jak zajistí, aby se u nás zlepšila dostupnost stomatologické péče a přibylo dětských psychiatrů. Vyjadřuje se i k tomu, co udělá, aby tuzemští pacienti nečekali například na výměnu kyčelního kloubu dlouhé měsíce a roky. Podle něj to nebude hned, ale v běhu je již několik opatření na zlepšení situace.

„Ono se zdá, že námi realizované kroky, které činíme, abychom zajistili zdravotní péči pro uprchlíky z Ukrajiny, jsou jen pro uprchlíky, ale nejsou. Jsou pro všechny Čechy, kteří potřebují zdravotní péči,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz ministr Vlastimil Válek.

Podle něj je namístě, že vláda plně otevřela zdravotní systém uprchlíkům z Ukrajiny po dobu, kdy budou na území České republiky. Zároveň tvrdí, že již nyní se na Ukrajinu vrací více uprchlíků, než k nám aktuálně přichází. A upozorňuje, že ti uprchlíci, kteří v Česku začnou pracovat, zdravotní péči pro ostatní uprchlíky v pohodě zaplatí.

„Čím více Ukrajinců bude pracovat, tím více peněz zdravotní systém dostane. Kdyby pracovali všichni, tak ten systém na tom velmi vydělá,“ říká s tím, že náklady na péči o uprchlíky zdravotní pojišťovny odhadly na 2,5 miliardy korun.

Část peněz dle něj navíc zaplatí Evropská unie. I se dohodl s ministry zdravotnictví Německa a Rakouska, že takzvaně finančně náročné pacienty z Ukrajiny může česká strana transportovat do jejich zdravotnických zařízení.

„A já jsem si jistý, že Ukrajina válku velmi rychle vyhraje, ukončí ji a začne se vracet k normě. A Česká republika a celá Evropská unie jí v tom bude pomáhat,“ říká.

Uprchlická vlna zlepší dostupnost zdravotní péče v Česku

Ministr Válek v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjadřuje přesvědčení, že rozhodnutí plně otevřít zdravotní systém uprchlíkům z Ukrajiny bylo správné rozhodnutí.

„Z humanitárního pohledu se nemám ve věci zdravotní péče pro uprchlíky o čem bavit. Z pohledu lékaře a Hippokratovy přísahy je to něco, o čem vůbec nemá smysl diskutovat. Ukrajinu napadl blázen. A my jí musíme pomoci, stejně jako jsme chtěli my, aby nám svět pomohl v roce 1968, když nás napadli Rusové a obsadili. A stejně, jak jsme chtěli, aby nám pomáhali, když nás napadl Hitler,“ říká ministr Válek.

Zátěž zdravotního systému ze strany uprchlíků jak z hlediska jeho kapacit, tak financí nevnímá nijak fatálně. Českým pacientům dle něj nehrozí riziko, že by se jim kvůli Ukrajincům zhoršila kvalita zdravotní péče. Nebo by pro ně nebyly některé léky.

„Je to placené ze státního rozpočtu a pro ten rozpočet to není zase tak velká zátěž. A to, že jim nabízíme stejnou zdravotní péči, jako nabízíme českým pojištěncům, je dobře. Přičemž ty nároky na jejich zdravotní péči nejsou nikterak vysoké,“ tvrdí.

Platba za státní pojištěnce stoupne na cca 1 900 korun

Podle něj UA pointy fungují skvěle a Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] s aktuální situací pracuje jako s výzvou na celkové zlepšení dostupnosti zdravotní péče v Česku. Resort tak v důsledku uprchlické vlny například zmapoval kapacity praktických lékařů, soukromých gynekologů, pediatrů a zubařů. A tyto informace již odeslal všem starostům v České republice.

„To znamená, že ti již vědí, kde je dnes nejbližší lékař ze zmíněných odborností. Kde se mohou občané, pokud takového lékaře nemají, registrovat. A to děláme ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Zároveň indexujeme ty lékaře ve spolupráci s odbornými společnostmi, jaká je jejich kapacita. Získáváme přesné informace o zdravotní síti,“ říká.

A znovu opakuje, že zvýšení dostupnosti péče pro Ukrajince rovná se zvýšení dostupnosti péče pro Čechy. Ve chvíli, kdy se dle něj běženci vrátí na Ukrajinu, a začnou svou zemi znovu dávat do pořádku poté, kdy ji, jak říká ministr Válek, Putin zdevastoval, tak tyto takzvané mapy dostupnosti zdravotní péče zůstanou k dispozici českým pacientům.

Pouze mapy lékařů zdravotní péči v Česku ale nezajistí

Ministrem Válkem zmíněné mapy dostupnosti zdravotní péče mají v sobě i informace o volných kapacitách lékařů. Což ministerstvo nyní dolaďuje v pilotním projektu v kraji Vysočina. V této věci pak ministr připouští problémy. Ty se v praxi projevují tak, že lékaři neregistrují nové pacienty. Situace je dlouhodobě kritická u zubařů, problémy vykazuje také pediatrie a dětská psychiatrie. A postupně se přidávají další specializace.

„Ano, je nedostatek dětských psychiatrů, víme to. Ano, reforma psychiatrické péče, která stála tři miliardy korun, zapomněla na dětské psychiatry, ti nejsou. Avšak stalo se, já za to nemohu. Co mohu udělat je navýšení počtu dětských psychiatrů,“ vysvětluje ministr.

Deprese děti přivádí i k sebevraždě, chybí pomoc

Podle něj MZ ČR v této věci již zjistilo, zda mají studenti medicíny zájem o obor dětské psychiatrie. A prý ho mají. V příštím roce tedy resort podpoří školící pracoviště a školitele, aby pro tuto specializaci přijímala více studentů.

„To proto, aby za pět let u nás bylo více dětských psychiatrů. Což je ale dlouhá doba, takže musím udělat něco hned. A tak jsem podpořil návrh pediatrické společnosti, akreditační komise, aby vznikla nástavbová specializace pro větší množství oborů, v níž si lékaři udělají nástavbou akreditaci, která jim umožní být něčím jako dětský psycholog. Něco jako dětský psychoterapeut. Je to rychlé a systémové řešení,“ vysvětluje.

Jak chce ministr Válek řešit problém u zubařů

Docela jiný příběh je podle ministra Válka u nedostupnosti stomatologické péče. Klíčová je podle něj stimulace zubařů, aby brali nové pacienty takzvaně na pojišťovnu. I proto, jak říká, do Rady poskytovatelů zdravotní péče vtáhl i prvního viceprezidenta ČSK, který má dle jeho slov trochu jiný názor na věc, než má prezident ČSK Roman Šmucler.

„Udělali jsme komisi, která nám má navrhovat řešení, která já rád zrealizuji. Další krok je navýšení počtu studentů stomatologie. Přičemž výkon jejich práce by byl podmíněný tím, že musejí vzít 20 procent pacientů na pojišťovny. A toto by vynucovala po svých členech právě Česká stomatologická komora,“ nastiňuje své plány ministr Válek.

V případě stomatologů, ale i jiných lékařských specializací, u kterých se tuzemští pacienti potýkají s nedostupností, případně i s vysokou finanční spoluúčastí, pak podle ministra Válka problém nespočívá v nastavení úhrad. Na což dlouhodobě upozorňuje zmiňovaný prezident ČSK Šmucler, který v minulosti pro ZdraveZpravy.cz uvedl, že úhrady od zdravotních pojišťoven stomatologům jsou docela mimo realitu.

Stomatologická péče se stává nedostupná pro milion lidí

Což je důvod, jakkoli i to se v posledních letech mírně změnilo, proč někteří zubaři nové pacienty takzvaně na pojišťovny neregistrují, i když mají volné kapacity. A proč ti pacienti, kteří zubaře nakrásně mají, za jeho výkony platí tisícové a mnohdy desetitisícové částky, byť zároveň odvádějí peníze na zdravotní pojištění.

Čekání na výměnu kyčelního kloubu je bolestivé čekání

podcastu ZdraveZpravy.cz se ministr Válek vyjadřuje i k dlouhým čekacím lhůtám na plánované zdravotní výkony. Například na výměnu kyčelního kloubu. Na ni lidé v Česku čekají měsíce a kvůli covidu i roky. Situaci si dle svých slov uvědomuje, přesto nemá pocit, že by se v Česku – odhlédneme-li od zdržení, které způsobil covid – na plánované zdravotní výkony čekalo nějak extrémně dlouho.

„Ano, určitý problém jsou ortopedické plánované výkony. Zde, ale i v dalších případech, hledáme cesty, jak čekací lhůty zkrátit,“ říká.

Jedním z řešení je dle jeho názoru nový návrh MZ ČR, aby poskytovatelé zdravotní péče dostávali od zdravotních pojišťoven bonusy za každý výkon, který udělají takzvaně nad to, co si sjednali s pojišťovnami dopředu.

„V podstatě jde o to, aby těchto výkonů dělali více, než dělali před covidem. A nebyli přitom limitováni sjednanými dohodami o financích se zdravotními pojišťovnami,“ shrnuje.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

Usiluje zároveň o úpravu a zefektivnění systému objednávek na plánované zdravotní výkony. A chce zajistit, aby se tento systém neobcházel. V tomto ohledu dle něj hraje důležitou roli to, aby český zdravotní systém nebyl zneužíván pacienty, kteří zdravotní péči nepotřebují. Aby nebyl nadužívaný, protože to snižuje kapacity tam, kde jsou potřeba. Jako příklad uvádí urgentní příjmy. Právě ty dle něj lidé často navštěvují s problémy, které u nich trvají týden i delší dobu a mohou je tak řešit se svými lékaři.

Také ale dodává, že do již nastaveného systému se těžko regulatorně zasahuje: „Regulace sice postihne ty, kteří ten systém nadužívají, případně i zneužívají, ale bohužel se s nimi mohou svézt i ti, kteří systém nezneužívají, ale i tak do těch regulací spadnou.“

Zdravotní připojištění připravíme letos, říká ministr Válek

Podle ministra Válka v Česku není problém v tom, že by selhávalo nastavení úhrad za zdravotní pojištění. Naopak český zdravotní systém je dle něj velice solidární až sociální. Což vede k tomu, že ne na všechny se dostane podle jejich představ. V tomto ohledu jednoznačně pomůže zavedení zdravotního připojištění.

Roman Kraus: V plánu je doplňkové zdravotní pojištění

Jeho podobu navrhne letos. A v příštím roce, jak říká, ji „protáhne legislativním procesem.“

„Přičemž toto připojištění nesmí vést k tomu, že zdravotní péče se stane nedostupnou pro určitou část společnosti. To by bylo strašně špatně. S tím já bych se jako doktor nedokázal smířit,“ vysvětluje.

Zároveň chce posílit v celém systému důraz na veřejné zdraví. A zde je dle jeho slov klíčová prevence: „Pacienty, kteří se starají o své zdraví, musíme zvýhodnit. Protože šetří peníze zdravotnímu systému. I zde letos navrhnu změny a v příštím roce protáhnu legislativním procesem.“

Pojišťovny navrhují bonus za preventivní prohlídky

Co se týče nákladů na změny, které plánuje prosadit, říká, že v tuzemském zdravotním systému nechybí prostor pro úspory. A to ve smyslu, jak sám říká: „Méně byrokracie, méně neprůhledných kšeftů a více medicíny.“

Za příklad, kde lze peníze ušetřit, dává vstupní a výstupní pracovnělékařské zdravotní prohlídky v prvním stupni. Nebo například prohlídky seniorů kvůli řidičskému průkazu. Podle jeho názoru všechny tyto prohlídky lze odbourat za předpokladu, že ti, kterých se týkají, budou pravidelně podstupovat preventivní prohlídky. Tím se nejen zlepší veřejné zdraví, ale systém ušetří peníze a sníží byrokracii.

Změny ve zdravotnictví a důchodová reforma

Prozatím „tajemný“ zůstává ministr Válek v oblasti propojení změn ve zdravotní péči s důchodovou reformu. Velice zřetelně si však uvědomuje nutnost vzájemného prolínání sociální a zdravotní péče. I proto, jak uvádí v podcastu ZdraveZpravy.cz, absolvuje jednou až dvakrát týdně schůzku s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL]. Společně pak hledají cesty, jak ideálně nastavit zdravotně-sociální pomezí v Česku.

„Česká republika je specifická. V evropských zemích totiž bývá zdravotní a sociální politika pod jedním ministerstvem. My to máme hodně rozlišené, a jinak se tyto služby hradí. A tak je vše komplikované, když sociální a zdravotní pomezí financujeme z různých stran,“ vysvětluje s tím, že i v této oblasti se rodí nový plán.

„Možná překvapíme a v dohledné době přijdeme s opravdovou revolucí,“ říká.

Dodává, že ve věci sociálně-zdravotního pomezí již zaúkoloval pana profesora Ladislava Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. ÚZIS tak nově začne poskytovat data i Ministerstvu práce a sociálních věcí. Přičemž Ladislav Dušek, jak uvedl ministr Válek, již pracuje „na projektu“.

„Já chci, aby i tady čeští senioři měli stejné možnosti, jako němečtí či rakouští senioři. Přičemž tyto možnosti jsou zejména v preventivních prohlídkách. A v cílení na veřejné zdraví,“ říká v této souvislosti v podcastu ZdraveZpravy.cz ministr Válek, v němž se mimo jiné vyjadřuje k tomu, proč v otázce války na Ukrajině volí mnohdy ostrou až válečnickou rétoriku na adresu ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina.

Daniel Tácha

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR se narodil v roce 1960 v Brně. Dětství prožil v Poštorné a v Břeclavi, kde navštěvoval gymnázium. Poté absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity s atestací v oboru radiodiagnostiky. V roce 1985 nastoupil jako lékař do Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, kde v současnosti vede Kliniku radiologie a nukleární medicíny. Zaměřuje se na diagnostiku a léčbu v oblasti nádorů břicha. Sám je průkopníkem některých metod. V letech 2014 až 2017 působil jako předseda České radiologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Od roku 1993 také působí na Lékařské fakultě MU, kde se věnuje výzkumu a výuce budoucích lékařů. Zastává pozici profesora radiologie.

Jako nestraníka za TOP 09 ho v roce 2010 voliči zvolili zastupitelem Městské části Brno-Líšeň. V roce 2013 do TOP 09 vstoupil a ve volbách v roce 2014 obhájil mandát zastupitele městské části. V krajských volbách roku 2012 ho voliči zvolili zastupitelem Jihomoravského kraje. Ve sněmovních volbách v roce 2017 jako lídr TOP 09 uspěl v Jihomoravském kraji. V listopadu 2019 byl zvolen místopředsedou TOP 09 a v lednu 2021 předsedou poslaneckého klubu TOP 09. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v r. 2021 mandát poslance obhájil.

Vlastimil Válek je ženatý a má čtyři děti. Žije v Brně, konkrétně v městské části Brno-Líšeň. Mezi jeho zájmy patří cimbálová muzika, sborový zpěv, literatura a české umění.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here