Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

0
332
preventivni_pece
Ilustrace: Pixabay.com

Loni u nás došlo kvůli covidu k výraznému propadu akutní a preventivní péče. To se týká jak počtu preventivních prohlídek, tak screeningových programů. Napravit to má kampaň Dřív než bude pozdě.

Kampaň vznikla ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], Sdružení praktických lékařů [SPL], Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS], České asociace farmaceuticích firem [ČAFF] a Asociace provozovatelů lékárenských sítí [APLS].

„Byly to lékárny, které nám vyšly vstříc a nabídly nám své prostory pro prezentaci kampaně. Náklady na ni tak budou minimální, jen na propagační materiály. Pro nás je důležité, abychom lidi přiměli nezanedbávat prevenci. Aby jim heslo – Dřív než bude pozdě – uvízlo v hlavně,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].

Preventivní prohlídky zachraňují životy. Lidem je to jedno

K situaci se vyjádřil také předseda APLS a ředitel lékáren Dr.Max Daniel Horák: „Na základě zkušeností z našich lékáren, které znají své pravidelné pacienty, mohu potvrdit, že zejména za první covidové vlny zanedbávali chroničtí pacienti medikaci – zkrátka si přestali chodit pro recepty, a tedy i pro své léky.

Upozornil, že to byly právě české lékárny, které loni v době nástupu covidu, kdy mnoho praktiků a specialistů uzavřelo své ordinace, zůstaly otevřeny a dále se staraly o pacienty.

Preventivní péče v ordinacích praktiků

MZ ČR si nechalo v souvislosti s propadem preventivní péče vypracovat několik průzkumů a statistik. Výsledky nejsou příliš překvapivé, i přesto ale velice závažné. Například jen pokles realizovaných preventivních prohlídek u praktiků byl zásadní, meziročně o 17 až 20 %.

[Zdroj: ÚZIS]

S případy, kdy bylo vážné zhoršení zdravotní stavu způsobeno oddálením návštěvy lékaře, se přitom v posledním roce setkalo 66 procent praktických lékařů. Deset procent z nich se v pandemii s takovými případy setkávalo minimálně u čtvrtiny vyšetřovaných. Konkrétní onemocnění, jejichž výskyt v populaci vlivem opatření proti koronaviru narostl, byla:

  • Diabetes: +37 %
  • Srdeční onemocnění: +36 %
  • Onkologická onemocnění: +33 %

Výrazný byl také nárůst nově diagnostikovaných psychologických obtíží, které u svých pacientů pozorovala necelá třetina [31 %] praktických lékařů.

Propady prohlídek u dětských lékařů

Pokles počtu preventivních prohlídek zaznamenali i dětští praktičtí lékaři. Ze statistik ÚZIS ale vyplývá, že byť velká část praktiků pro dospělé loni na čas zavřela či omezila provoz ve svých ordinacích, většina pediatrů pracovala dál navzdory covidu. Dobrých výsledků pak dosáhli praktici pro děti a dorost do šesti let věku.

[Zdroj: ÚZIS]

Úbytek prohlídek u nich byl minimální [-1,9 %]. A to přesto, že tito lékaři patří z hlediska covidu k rizikovým skupinám. Jejich průměrný věk je totiž nad 60 let. Dobré výsledky ukázaly statistiky preventivních prohlídek u dětí nad šest let. V jejich případě došlo k ponížení počtu prohlídek jen o cca pět tisíc.

[Zdroj: ÚZIS]

Preventivní péče: Zanedbaný národní screening

Statistiky ÚZIS a MZ ČR potvrdily, že covid-19 prohloubil problém, který se u nás řešil i v dobách bez covidu. A to je zanedbávání preventivních screeningů. Jejich počet loni ve srovnání s rokem 2019 poklesl hlavně v onkologických programech:

  • Screeningová mamografie: -6,9 %
  • Cervikovaginální screeningová cytologie: -7,1 %
  • Test okultního krvácení do stolice / screeningové TOKS: -16,9 %
  • Screeningová kolonoskopie: -12,0 %.

„Propad u základních onkologických screeningových programů je sedm až 17 procent. A to je něco, co se nám do budoucna může velice vymstít, protože nedojde ke včasnému záchytu nádorů. A včasný záchyt je předpoklad pro úspěšnou léčbu. V těch pozdějších stádiích, jako je třetí a čtvrté stádium, je šance na přežití pod deset procent,“ uvedl ministr Vojtěch [více níže, pozn. red.].

Kardiovaskulární onemocnění

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek ve svých statistikách upozornil na další závažný problém. Loni v období nejvyšší zátěže se celkové počty hospitalizovaných s covidem dostávaly až k 10 000 v jeden den a z toho počty léčených na JIP téměř k 2 000. V důsledku toho došlo k výraznému propadu akutní péče. A propad se týkal také početné skupiny pacientů s kardiovaskulárními onemocněními. Kupříkladu aktuální propad hospitalizací pro akutní případ myokardu je 20 %.

[Zdroj: ÚZIS, MZ ČR]

Významně poklesl nejen objem hospitalizační péče, ale také objem ošetřovacích dnů. Podle Ladislava Duška to lze jen těžko vyčítat samotným nemocnicím. Většinu z nich covid vyřadil z běžného provozu, když v nich bylo od loňska hospitalizováno 140 tisíc pacientů s covidem. Z toho 31 tisíc z nich mělo jeho těžký průběh.

„V jeden den jsme měli i devět tisíc nově hospitalizovaných pacientů s covidem. A v jeden den jsme měli skoro dva tisíce hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem covid,“ řekl.

Upřesnil dále, že bez covidu leží na jednotkách intenzivní péče běžně až tři tisíce pacientů.

„Ty nemocnice byly jednoznačně zahlceny,“ dodal s tím, že to pocítili i pacienti se závažnými kardiovaskulárními problémy [srdeční selhání]. Jejich počet se totiž nesnížil, ale v péči o ně došlo k významnému propadu.

[Zdroj: ÚZIS, MZ ČR]

„Lidé své problémy přehlíželi, nebo se k péči nedostali, nebo se báli si zavolat záchranku. Což se bohužel projevilo v mortalitních datech Českého statistického úřadu,“ uvedl Dušek.

Nejčastější příčinou úmrtí bylo loni onemocnění srdce

Jeho slova pak potvrzují statistiky na propadu výkonu ambulantních kardiologů. Ten byl sice méně výrazný, významněji nastal v dubnu, říjnu a listopadu 2020.

[Zdroj: ÚZIS, MZ ČR]

Screeningové programy detailně

Podle Ladislava Duška ročně v Česku zemře na zhoubný nádor 27 tisíc lidí. Přičemž třetina z těchto nádorů je preventabilních. To znamená, že v případě jejich včasné diagnostiky a léčby by pacienti nezemřeli.

„Úmrtí s covidem nedosahuje ani z jedné třetiny počtu úmrtí na rakovinu. A ta tu běží desítky let,“ vysvětlil.

Zároveň upřesnil, jak to bylo od začátku loňského roku se screeningem onkologických onemocnění. V případě takzvaného mamografického vyšetření prsu došlo od začátku loňského roku k 7% propadu v počtu těchto vyšetření.

[Zdroj: ÚZIS, NSC, EU]

Přičemž u tohoto karcinomu platí, že je-li včas zachycen, úspěšnost léčby je takřka stoprocentní. Není-li, šance na pětileté přežití klesá u pacientky ke 20ti procentům.

Žádanky na mamografii jinde nemají, říká Jan Daneš

V případě screeningu karcinomu děložního hrdla došlo podle Ladislava Duška k obdobnému poklesu počtu vyšetření. Od začátku roku jde o 7,1% propad. I tady je klíčové včasné zachycení nádoru.

[Zdroj: ÚZIS, NSC, EU]

V případě screeningu konečníku a tlustého střeva je ale podle Ladislava Duška situace více než dvakrát horší. Přičemž jde o vyšetření, které dokáže vzniku nádoru dobře předejít.

[Zdroj: ÚZIS, NSC, EU]

„Před covidem jsme zde měli pokrytí zhruba 50%. Avšak právě tento screening dostal během pandemie zabrat nejvíce. Mimo jiné i kvůli zavřeným praktikům, kteří jsou vstupní branou k tomuto vyšetření. Výsledek je, že zde loni došlo k 16,9% propadu počtu vyšetření,“ řekl Dušek.

Zároveň okomentoval propad u kolonoskopií, kde nebyl výsledek nikterak lepší.

[Zdroj: ÚZIS, NSC, EU]

V této souvislosti pak pro ZdraveZpravy.cz upřesnil, že na kolonoskopické vyšetření může jít zájemce i přímo. Nemusí předtím tedy navštívit svého praktika kvůli vystavení žádanky.

Daniel Tácha 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here