Nejčastější příčinou úmrtí bylo loni onemocnění srdce

0
85
srdce
Foto: Pixabay.com

Loni v České republice zemřelo 129 289 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc. Zhruba 30 procent úmrtí zapříčinila onemocnění srdce, nejčastěji šlo o ischemickou chorobu srdeční.

Za 15% loňským nárůstem počtů úmrtí oproti roku 2019 stojí dle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] jednoznačně covid-19. Ten byl loni druhá nejčastější příčina smrti. Síla covidu-19 byla v roce 2020 největší v listopadu, kdy na něj za jediný měsíc zemřelo 4,5 tisíce osob. Celkově ale v tomto měsíci zemřelo 15,8 tisíce lidí. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a v prosinci. Právě do těchto měsíců se koncentroval meziroční nárůst počtu zemřelých.

Ke zhruba 30 procentům úmrtí dlouhodobě dochází v důsledku onemocnění srdce, kdy zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta loni zapříčinila 14,8 procenta úmrtí a zemřelo na ni přes 19 tisíc obyvatel Česka.

Nemocné české srdce nabádá Čechy k odpovědnosti

Druhou nejčastější příčinu úmrtí představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici vystřídal covid-19.

Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u osmi procent ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Cévní nemoci mozku byly třetí nejčastější příčina pouze u žen. U mužů toto místo obsadil zhoubný nádor plic. Celkově pak čtvrté místo zaujala selhání srdce [6,7 tisíce zemřelých], páté pak zhoubný nádor plic [5,3 tisíce].

Rakovina plic je na vzestupu. V 90 % za ni může kouření

Nemoci srdce vedou, covid-19 byl druhá příčina úmrtí

Úroveň úmrtnosti na většinu nejčetnějších příčin smrti byla u mužů vyšší než u žen a stejně tak tomu bylo v případě míry úmrtnosti na covid-19. Avšak intenzita úmrtnosti mužů v důsledku covidu-19 byla oproti ženám dvakrát vyšší. Průměrný věk zemřelých na covid-19 byl 77 let u mužů a 81 let u žen, přičemž 89 procenta těchto pacientů zemřelo v nemocnici.

Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhá nejčetnější příčina po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním. Největší podíl
z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina [10,2 %] a Karlovarském kraji [9,5 %], naopak nejmenší [7,2 %] v kraji Plzeňském.

Počty úmrtí v Karlovarském kraji vzrostly o 168 %. Proč?

Covid-19 pronikl do desítky nejčastějších příčin úmrtí i pro zemřelé ve věku 25-44 let. Zde obsadil se 72 zemřelými 8. místo. Jeho podíl na všech úmrtích v tomto věku byl 2,5%.

Ve věkové kategorii 45-64 let obsadil již 5. místo [789 úmrtí; 5 % zemřelých] a u osob o deset let starších, tedy 65-74letých, místo třetí [2,4 tisíce úmrtí; 8 % zemřelých]. V jejich případě byl ale odstup od druhé nejčastější příčiny, kterým byl v tomto věku zhoubný nádor plic, minimální.

Ve dvou nejstarších seniorských kategoriích 75-84 let a 85 a více let byl covid-19 již druhá nejčastější příčina smrti [4 tisíce, resp. deset procent zemřelých a 3,3 tisíce, resp. osm procent zemřelých].

Selhání srdečního svalu postihuje 2 % populace

V případě 75-84letých bylo úmrtí na chronickou ischemickou chorobu srdeční oproti covidu-19 více pouze 1,4krát, mezi 85 a víceletými však již 2,8krát. Oproti úmrtím v mladším věku se u obyvatel nad 75 let dostávají do popředí jako příčiny smrti hypertenze [5 % úmrtí], demence [5 %], cukrovka [4 %] a záněty plic [3 %]. Úmrtí na rakovinu bylo již méně.

Statistika nadúmrtnosti a covid-19

Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých o 17 tisíc, resp. počtu 15 tisíc zohledňujícího stárnutí obyvatelstva, vysvětluje covid-19 jako určená základní příčina smrti přibližně 70 procent těchto nadúmrtí.

Více než tři tisíce jich lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejvíce z nich na srdeční selhání [1,2 tis.], hypertenzi a chronickou ischemickou chorobu srdeční [obě více než 800].

Aktuální situace zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév

Dalších několik set nadúmrtí bylo mezi zemřelými v důsledku diabetes mellitus [cca 650], Alzheimerovy nemoci i jiné demence [cca 500] a také mezi úmrtími na zánět plic [cca 300].

Úmrtnost v důsledku sebevražd se oproti úrovni roku 2019 nijak zvlášť nezměnila. Totéž platí i pro všechny nehody dohromady, když u dopravních nehod je dokonce patrný meziroční pokles, stejně jako u vražd.

Z pohledu jednotlivých kalendářních měsíců byla kromě covidu-19 patrná zvýšená úmrtnost v posledním čtvrtletí i u dalších nemocí, zejména těch chronických a zánětů plic.

Uznání covidu-19 jako příčiny úmrtí v roce 2020

Úmrtí v důsledku covidu-19 se podle Světové zdravotnické organizace [WHO] definuje jako úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí.

Data pro takové posouzení poskytují Listy o prohlídce zemřelého. Ty byly validovány proti zdravotnické dokumentaci pacientů a proti datům centrálního systému pro řízení epidemie.

„Z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byl do validací dále zapojen panel klinických expertů, který provedl detailní ověření příčin smrti u více než 4 200 nejvíce komplikovaných případů. Výstup klinických validací byl podkladem pro určení základní příčiny smrti ČSÚ,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] Ladislav Dušek.

Celkem bylo za rok 2020 nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé či nepřímé souvislosti s covid-19. Z toho 11 968 záznamů průběžně hlásili poskytovatelé zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie, 5 267 záznamů se doplnilo následně [úmrtí mimo nemocnice, zpětné dohlášení dat, pitvané případy apod.].

„Provedené validace a vyhodnocení příčin smrti prokázaly, že v 10 539 případech úmrtí, tedy u 61,1 %, byl covid-19 také jeho základní příčinou,“ shrnula závěry Šárka Daňková, garantka registru Listů o prohlídce zemřelého ÚZIS ČR.

„U 6 696 případů, tedy 38,9 procenta, naopak covid-19 základní příčinou úmrtí nebyl,“ dodala.

Podle ní byly dominantními příčinami úmrtí nemoci oběhové soustavy [45 %], zhoubné nádory [4 %], nemoci dýchací soustavy [13 %] a diabetes mellitus [6 %].

Diabetes v ČR trápí skoro milion lidí. A bude hůř

Validace panelu expertů a další rozbory hlášení poskytovatelů zdravotních služeb ukázaly, že v cca pěti procentech úmrtí s covid-19 nesouviselo. A dále, že u pacientů s covid-19 jako základní příčinou smrti je doloženo mnoho dalších vážných chorob [komorbidit]. Jsou jimi ischemická choroba srdeční [19 %], diabetes mellitus [19 %], zhoubné nádory [7 %] a onemocnění nervové soustavy [8 %].

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here