Ročně je v ČR rakovina plic diagnostikována u 7 500 osob. V 90 procentech je příčinou vzniku nemoci kouření. Kolem 5 500 pacientů ročně u nás na rakovinu plic zemře. Snížit počty pacientů pomůže podle odborníků plošný screening u rizikové populace těžkých kuřáků. Ten doprovodí program na odvykání kouření.

Genetika sehrává u vzniku karcinomu plic pouze menší roli. Hlavní příčinou nemoci je kouření. A to aktivní i pasivní. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] se mortalita karcinomu plic v čase stabilizuje, zatímco incidence [počet nově nemocných, pozn. red.] dlouhodobě mírně roste. Z dostupných dat dále vyplývá, že většina pacientů s diagnostikovaným nádorem plic na něj také umírá.

„V roce 2017 dosahovala nemocnost 62 onemocnění na 100 tisíc osob, zemřelo 52 osob na 100 tisíc. Ročně v ČR na toto onemocnění tedy zemře více než 5 tisíc osob, převážně muži,“ uvádí ÚZIS.

Světový den bez tabáku upozorní na kouření u dětí

Rakovina plic je odhalitelná screeningem

Snížit počty nemocných, a tak i zemřelých pomůže podle odborníků screening karcinomu plic u těžkých kuřáků. Právě diagnóza karcinomu v pokročilém stadiu často znemožňuje jeho odoperování. Důležité je proto zachytit karcinom v jeho rané fázi, kdy má léčba největší účinek a nádor je operovatelný a bez metastáz v okolních tkáních. Navíc by se dle odborníků zavedením screeningu snížily i vysoké náklady spojené s náročnou léčbou diagnostikovaných pacientů.

Pilotní program včasného záchytu, který je plánovaný na příští rok, vyšetří nejprve asi 30 tisíc vysoce rizikových osob ve věku od 55 do 75 let se spotřebou alespoň jedné krabičky cigaret za den. Podle dat ÚZIS ČR se totiž rakovina plic vyskytuje pouze velmi zřídka u osob pod 40 let. Výskyt onemocnění prudce roste u osob starších 55 let a opět klesá v nejstarších věkových kategoriích.

Indikované osoby vyšetří na doporučení praktických nebo plicních lékařů odborníci na radiologických pracovištích komplexních onkologických center.

„Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Vašáková.

Podle ní pilotní screening karcinomu plic dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit ze současných 15 procent až na 50 procent.

Screening plic pojišťovny vyděsil, říká Vladimír Koblížek

Moderní léčba prodlužuje i zkvalitňuje dobu dožití

Nové metody léčby rakoviny plic dnes dokáží prodloužit i zkvalitnit dobu přežití pacienta s rakovinou plic. A to i v pokročilejší fázi nemoci v porovnání s dobou před několika lety až o čtyřnásobek. Lékaři při onkologické léčbě využívají metodu zapojení a povzbuzení vlastní imunity člověka [imunoterapie]. Předepisují nová biologika, která působí na pochody v nádorových buňkách nebo i jejich vzájemné kombinace, včetně chemoterapie.

K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy. Léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Dodává, že díky důkladným testům je dnes možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat. I proto roste ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy, tedy v první linii.

„Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou stovky nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru,“ uvádí přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha Luboš Petruželka.

Při volbě léčby se tak podle jeho slov otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci.

„Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ doplňuje Luboš Petruželka.

Systém Lung Cancer Focus neboli LUCAS

Sledovat pacienty s rakovinou plic a jejich vyšetřování pomáhá lékařům i projekt LUCAS. V jeho evidenci je aktuálně 2 456 pacientů. Osm z deseti sledovaných pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci a za zmínku stojí i to, že devět z deseti takových pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle analýzy z pracovišť, která do registru Lucas přispívají, začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy. Někdy ale až 43 dní po odhalení nemoci, což k dosažení co nejlepších výsledků léčby neprospívá.

„Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do čtrnácti dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ říká Martina Vašáková.

Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo padnout v sedmi pneumoonkochirurgických centrech. Ty mají totiž k dispozici všechny odborníky, nejmodernější léky a metody. I proto jsou schopny zajistit kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel podle Martiny Vašákové stále ještě děje.

Léčba rakoviny plic je ale také úzce spojena s vysokou finanční zátěží na systém zdravotnictví každé vyspělé země. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, stojí léčba tohoto karcinomu dokonce více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než tři miliardy eur ročně.

–VRN–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here