Psychiatři uvádějí růst počtu lidí s problémy s alkoholem

0
72
s_alkoholem
Foto: Pixabay.com

Psychiatři upozorňují na vyšší zájem o jejich služby od lidí, u nichž proticovidová opatření prohloubila problémy s alkoholem. Důvody jsou větší stres, lockdowny a nemožnost docházet na setkání anonymních alkoholiků i celková izolace.

Polikliniky Agel Ostrava dnes plní pacienti, kteří ztratili v uplynulém roce zaměstnání nebo zažívali nadměrný stres a řešili to alkoholem. Uvádí to lékař Stanislav Ostatník z tamější psychiatrické ambulance a vysvětluje i proč: „Opatření zavedená k omezení šíření viru představovala extrémní rizikový faktor, nejvíce u osob s problémovým pitím alkoholu a u těch, kteří abstinují kvůli závislosti.”

Upřesňuje, že lidé se závislostí na alkoholu v minulých měsících bojovali se svým problémem zcela osamoceni, protože nemohli docházet ani na setkávání anonymních alkoholiků. V potížích ale nejsou „pouze“ lidé, kteří se rozhodli svou závislost léčit. Naopak k nim přibyli i další, jež se naopak závislými na alkoholu stali či začali rizikově pít.

V mé ordinaci jsem zaznamenal případy podnikatelů, kteří kvůli zavření podniků přiznali zvýšenou konzumaci alkoholu. Zaznamenal jsem ale i případy, kdy v důsledku lockdownu nebylo možné najít si bydlení ve městě, s následným setrváním v izolaci, třeba na venkově nebo v jiném městě, a zvýšenou konzumací alkoholu,” říká Stanislav Ostatník.

Nadměrných pijáků alkoholu v Česku rok od roku přibývá

Podle něj nyní pijí především lidé, kteří kvůli koronavirové krizi ztratili zaměstnání, dostali se do problémů a v alkoholu hledají řešení. Potíž dle jeho slov je, že mnozí bohužel stále používají alkohol jako určitý způsob samoléčby. Upozorňuje i na změnu způsobu rizikového pití, které přinesl covid-19.

„Z restaurací, hospod a barů se lidé přesunuli do soukromí. Kdo tedy hodně popíjel už před pandemií, pil v mnoha případech ještě více během ní,“ dodává s tím, že v praxi se najdou samozřejmě i opačné případy.

Covid akceleroval změny i problémy s alkoholem

Slova ostravského psychiatra nepřímo potvrzuje průzkum z období od 10. 5. do 1. 6. 2021 mezi členy Psychiatrické společnosti ČLS JEP [PS ČLS JEP], kteří poskytují ambulantní psychiatrickou péči. Z jeho výsledků vyplynulo, že psychiatři ve svých ambulancích zaznamenali až třetinový nárůst nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi.

Příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze a místopředsedy PS ČLS JEP Martina Anderse souvisejí taktéž s pandemií.

„Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky. Jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby,“ vyjmenovává.

Z průzkumu dále vyplynulo, že nárůst pacientů trpících poruchami nálady [tj. depresí] v rozmezí 20 a 30 procent uvedlo 82 procent psychiatrů. S vyšším výskytem úzkostných poruch, a to nejčastěji 30 až 40 procent, se ve své praxi setkalo 88 procent lékařů. Kromě toho, že mnozí pacienti kvůli obavám z covidu-19 nedocházeli na návštěvy k psychiatrům, vnímalo 20 procent lékařů zvýšený počet pacientů, kteří předčasně přerušili svou léčbu. U sedmdesáti procent pacientů, kteří již depresemi či úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů.

Alkohol stojí zdraví tisíců lidí a miliardy korun ročně

Na rostoucí počty duševně nemocných pacientů odborná společnost upozorňovala již po první a druhé vlně covidu-19. Podle jejích zástupců se navíc přibližně u pětiny lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, objevují psychické následky v různém časovém odstupu. Psychiatři proto dlouhodobě nabádají veřejnost neřešit psychické obtíže alkoholem.

Což se však v Česku, které je k užívání alkoholu i jeho propagaci velice tolerantní, ukazuje jako problém.

Karel Nešpor: Alkohol v pivu se nedaní. A to je chyba

„Adolescenti, kteří běžně vidí ve svém okolí rodiče, příbuzné či známé osobnosti pijící alkohol, mají tendenci toto chování napodobovat. Mezi mladými lidmi tak převládá názor, že ´normální je pít´, a to i před nabytím plnoletosti,” tvrdí Stanislav Ostatník.

Závislostí u české mládeže přibývá, pomoci mají praktici

Výsledek je, že podle průzkumů denně pije alkohol až šest set tisíc Čechů. Rizikově alkohol popíjí téměř milion Čechů. A ani čísla, která hovoří o nákladech státu spojených s užíváním alkoholu, nejsou zanedbatelná. Odhady hovoří o 59 miliardách korun ročně. Což jsou bezmála dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Z hlediska nákladů zdravotního systému alkoholové závislosti ročně vyjdou na více než dvanáct miliard korun.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here