Karel Nešpor, psychiatr a spolupracující emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice, v souvislosti s návrhem Ministerstva financí ČR [MF ČR] zvýšit spotřební daň na tvrdý alkohol, tabák a hazardní hry poukazuje na to, že většina alkoholu se v ČR vypije ve formě piva a vína. A tam se s vyšším zdaněním nepočítá. Jednoznačný názor má i na omezení reklamy na alkohol.
Jak vnímáte současný návrh na zvýšení spotřební daně u tabáku, tvrdého alkoholu a hazardu?
I kdyby k tomu opravdu došlo, je to příliš málo a příliš pozdě. Tento návrh například vůbec nepočítá se zdaněním alkoholu v pivu a vínu. Přitom se většina 100% alkoholu vypije právě ve formě piva a vína.
Máte za to, že je potřeba regulovat reklamu na alkohol, podobně jako u tabáku?
K tomu mělo dojít už dávno. Je hodně obtížné provádět zdravotní prevenci u lidí, kteří jsou od útlého dětství soustavně obelháváni reklamou.
Sníží zvyšování spotřebních daní na alkohol, cigarety, hazardní hry počty závislostí? Anebo jsou podle vás účinnější metody, jak snížit v české společnosti počet konzumentů a závislých?
Závislost není zdaleka jediné riziko alkoholu, k těm dalším patří například úraz z dopravní nehody, násilná kriminalita nebo nádorová onemocnění. Podle světové zdravotnické organizace cena alkoholických nápojů vede k jeho nižší spotřebě. A jak už jsem řekl, většina alkoholu se u nás vypije ve formě piva a vína. Alkohol v pivu se vůbec nedaní a ani se o tom neuvažuje.
Proč jsme i přes klesající tendenci stále na prvních místech v konzumaci alkoholu mladistvými? Co děláme špatně, že mladiství u nás již tak brzy popíjejí alkohol?
Důvody jsou jasné: Nízká cena, v rozporu se zákonem vysoká dostupnost a agresivní reklama často zaměřená na mládež.
Klesající trend v celkové konzumaci někteří přičítají soustředěním se mladistvých i na on-line zábavu, proto mají méně užívat alkohol. Co si o tom myslíte?
Nadměrné hraní videoher naopak zvyšuje riziko problémů s drogami. Mírný pokles zneužívání návykových látek mezi dospívajícími možná souvisí s tím, že si více uvědomují možnosti, které jim dává dnešní doba. O tom se nám starším ani nesnilo.
Legalizace marihuany? Ne!
Ve veřejnosti se pravidelně objevují názory, že legalizace marihuany by mohla prospět jako přijatelná substituce za alkohol. Někdy je i argumentováno, že v USA, kde je konopí legální, se prodej alkoholu snížil o 15 procent. Jaký je váš názor?
Tato argumentace je podivná. Konopné drogy nejsou v celých Spojených státech legální, ale pouze někde. Spotřeba alkoholu ve Spojených státech v posledních letech spíše mírně stoupla, i když je podstatně nižší než v Česku.
Obecně – myslíte si, že je po vzoru Nizozemska či USA uvažovat o legalizaci marihuany?
S jistou mírou zjednodušení lze říci, že zneužívání jakékoli návykové látky zvyšuje riziko zneužívání jiné látky. Vysoký počet dospívajících v Česku zneužívajících marihuanu může být mimo jiné důsledkem vysoké spotřeby alkoholu. V praxi se často setkáváme s tím, že lidé závislí na drogách ze zdravotních nebo finančních důvodů přecházejí k alkoholu. Okamžitě ho ale pijí závislostním způsobem.
S legalizací tedy nesouhlasíte…
Legalizace určité drogy vede k její snazší dostupnosti a vyšší spotřebě. Vyšší spotřeba prokazatelně vede k větším problémům. Rizika jsou u marihuany velká, namátkou jmenuji:
- Rizika pro duševní zdraví, například komplikované průběhy intoxikací, psychotická onemocnění, depresivní poruchy, zhoršení existující duševní poruchy, poruchy paměti a riziko recidivy závislosti na pervitinu nebo opiátech.
- Rizika pro kardiovaskulární systém včetně srdečních infarktů.
- Rizika pro dýchací systém, např. bronchitis, nádorová onemocnění a zhoršení jiného existujícího onemocnění.
- Častější úrazy a násilí.
- U těhotných poškození plodu.
- Interakce kanabis a léků nebo kanabis a alkoholu.
- Zneužívání kanabis je spojeno s vyšší úmrtností, na níž se podstatným způsobem podílejí násilné příčiny smrti.
Když se podíváte před rok 1989, ale i na následující roky, jak si podle vás stojí tuzemská veřejnost z hlediska užívání omamných návykových látek?
Po listopadu 1989 došlo k výraznému vzestupu spotřeby alkoholu a drog. V posledních letech se tento vývoj zpomalil nebo zastavil.
Co je podle vás nejlepší „substitucí“ za omamné látky?
Život závislého člověka je značně stereotypní. Určité vzorce chování se v něm opakují pořád dokola. Teprve střízlivost dává závislým lidem svobodu. Pak mohou rozvíjet svá nadání, schopnosti a zájmy. Jestli někdo nedokáže abstinovat sám, ať navštěvuje setkání svépomocné organizace Anonymní alkoholici nebo Anonymní narkomani. Z mého webu si také může stáhnout svépomocné materiály pro závislé a jejich příbuzné. Další možností je profesionální léčba. Mějte se hezky a střízlivě, vážení přátelé.
—
MUDr. Karel Nešpor, CSc. je český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, publicista a pedagog. Od roku 1991 do roku 2017 vedl primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, dnes je emeritním primářem. Je autorem několika desítek odborných a populárně naučných knih a řady odborných článků o léčení návykových nemocí, józe, relaxaci, zvládání stresu, sebeovládání, zdravých emocích atd. Mnohé z nich jsou volně přístupné na jeho internetových stránkách. Ve volném čase se zabývá jógou, relaxačními technikami, studiem smíchu i psaním básní.
