Roman Kraus: V plánu je doplňkové zdravotní pojištění

0
1712
Roman_Kraus
Roman Kraus / Foto: ODS

„Čeká nás velká práce na zákoně o veřejném zdravotním pojištění, o zdravotních službách a specifických zdravotních službách,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Roman Kraus [ODS].

Podle něj by ve všech případech již nemělo jít o novely, ale o zbrusu nové zákony. To proto, aby odpovídaly změnám, kterými má projít zdravotnictví v následujících letech. Klíčový je přitom podle něj zákon o veřejném zdravotním pojištění. Ten by měl zavést přímou finanční spoluúčast na zdravotní péči ze strany veřejnosti.

„To je ekonomická nutnost. Takže je třeba opravdu zásadní změna tohoto zákona. A to nemyslím co do rozsahu, ale hlavně co do principů hrazení zdravotní péče v Česku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Roman Kraus.

V podcastu zároveň upřesňuje, jak by měla finanční spoluúčast na zdravotní péči vypadat. Dle jeho slov je v plánu zavést takzvanou položku doplňkové zdravotní pojištění na zdravotně pojistné plány pojišťoven.

Změnu musíme lidem dobře vysvětlit, říká Roman Kraus

V případě přímé finanční spoluúčasti na zdravotní péči není dle Romana Krause cíl takzvaně sáhnout lidem do kapes a začít od nich vybírat více peněz na péči skrz další povinné odvody a daně. Cíl je zajistit lidem nabídku prostřednictvím různých zdravotně pojistných plánů pojišťoven, jež se od sebe budou lišit cenou a úrovní poskytovaných služeb.

„Nový systém umožní občanovi, případnému pacientovi, jasný průchod zdravotním systémem. A pozor! I zde to bude ošetřující lékař, který bude vybírat optimální léčbu pro každého jednoho pacienta. Není to tak, jak se tady často používají termíny, jako je standard nebo nadstandard… Stále to bude lékař, který určí, co je pro toho daného pacienta nejlepší řešení,“ vysvětluje.

Nová vláda představila směřování českého zdravotnictví

Dle jeho slov se nově vznikající vláda v této věci inspirovala v Nizozemsku. Tam doplňkové zdravotní pojištění navázané na zdravotně pojistné plány pojišťoven funguje cca 15 let.

„Dneska tam ta dobrovolná část tvoří 52 procent celkového objemu peněz ve zdravotnictví. Takže tam dokonce došlo ke snížení výdajů států a z povinných odvodů na zdravotní péči,“ vysvětluje Kraus.

Zdůrazňuje přitom, že volba výše uvedené finanční spoluúčasti má být dobrovolná. To znamená, že takzvaná “nároková zdravotní péče” tu zůstane i nadále.

Vlastimil Válek a covid-19

V podcastu Roman Kraus hovoří i o novém ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi a jeho odvážné misi zkrotit covid-19. Důvod, proč byl na ministra zdravotnictví nominován právě profesor Válek podle něj spočívá v tom, že na TOP 09 vyšlo ministerstvo zdravotnictví a Vlastimil Válek se s pozicí ministra tohoto resortu sám identifikoval.

„Já to hodnotím velmi kladně. Možná i z toho důvodu, že pan profesor Vlastimil Válek byl 14 let mým podřízeným ve Fakultní nemocnici Brno. Tedy znám jeho odborné i osobní kvality,“ tvrdí Roman Kraus.

Vlastimil Válek představil první kroky ke zvládnutí covidu

Jeho bývalý kolega a budoucí ministr má dle něj všechny předpoklady, aby zvládl náročnou funkci ministra zdravotnictví. Roman Kraus ale upozorňuje na to, že pandemie covidu-19 se jako biologický jev dá zvládnou jen velmi obtížně.

Tady se nedá zvítězit, ale my musíme udělat vše proto, aby ty škody na ekonomiku i budoucnost našich dětí byly co nejmenší,“ vysvětluje.

Česko není jednička. Naopak zase zaspalo

Aniž by se chtěl vymezovat k dosluhující vládě, předseda senátního zdravotnického výboru upozorňuje na to, že Česko v létě opět zaspalo v přípravách na podzimní vlnu covidu-19. Dle jeho názoru podcenilo význam třetí dávky vakcíny proti nemoci a nepřipravilo se na nutnost masivního očkování.

„Vidíte, že očkovací kapacity nachystány nejsou. A tím nemyslím velká očkovací centra, ale celý ten systém… Nemocnice by měly očkovat minimálně. Ty by neměly ani testovat. To jen ve výjimečných případech. Nemocnice by měly hlavně léčit. Ale nevládní organizace a hlavně praktici, ti by měli očkovat a testovat,“ vysvětluje a jako příklad zvládnutého očkování a testování uvádí Dánsko.

Tam dle jeho slov zapojili do očkování nestátní sektor a lidem dobře vysvětlili přínosy očkování. Zároveň v Dánsku i masivně testují PCR testy.

Posilující dávky podporují politici i odborné společnosti

„U nás jsme v létě zaspali jak s přípravou na očkování, tak na testování. To se týká například testovacích přístrojů na PCR testy, které dnes už nejde vlastně ani nakoupit, protože jsou všechny zamluvené,“ říká s tím, že prostor pro zlepšení je i v lépe plánovaných hospitalizacích pacientů s covidem za využití takzvaných prediktivních testů.

Skutečnost je, že pokud bychom srovnali například proočkovanost třetí dávkou, Česko na tom není nejlépe. Zatímco třetí dávku u nás má jen 7 procent naočkovaných lidí, v Německu ji má 10 procent lidí, v Rakousku 19 procent a v Maďarsku 24 procent lidí. Zmiňované Dánsko testuje třikrát více než my.

Spolupráce zdravotnických výborů a úhradová vyhláška

V podcastu ZdraveZpravy.cz se Roman Kraus vyjadřuje i o tom, co si slibuje od nového vedení sněmovního zdravotnického výboru. Ten byl ustanoven v minulém týdnu a jeho předsedou se stal Bohuslav Svoboda [ODS].

„My už jsme se dopředu domluvili, že musíme zlepšit spolupráci výborů. Zejména, co se týče scházení výborů a jejich termínů. To proto, aby se členové sněmovního výboru mohli účastnit výboru v Senátu a obráceně. Aby se členové senátního výboru mohli účastnit jednání výboru ve Sněmovně,“ vysvětluje.

Sněmovní výbor pro zdravotnictví povede Svoboda

Podle něj je to velice důležité pro hladké schvalování zákonů ve zdravotnictví. Už kvůli tomu, že si mohou členové obou výborů nové legislativní normy včas vydiskutovat. A následně pak nemusí docházet v prodlevách v jejich schvalování.

„Aby to nebylo tak, jako v minulém volebním období, kdy názor sněmovního zdravotnického výboru byl často jiný, než byl názor senátního výboru. A pak jsme dělali další pozměňovací návrhy, vraceli jsme si zákony a prodlužovali tak schvalování zákonů. Což má negativní dopad na zdravotnictví,“ vysvětluje.

Také ale dodává, že tím nechce říci, že předchozí předsedkyně sněmovního výboru Věra Adámková [za ANO] by byla vůči němu, nebo on vůči ní z hlediska sladění obou výboru jakýmkoli destruktivním činitelem.

Ústavní soud a úhradová vyhláška

V podcastu ZdraveZpravy.cz Roman Kraus komentuje i blížící se rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci stížnosti některých ze senátorů na princip úhradové vyhlášky.

„Tu stížnost vypracoval pan doktor Ondřej Dostál, kterého dnes již všichni znají. […] Ona ale bohužel napadá i specializovaná centra. A je tam ta věc, že specializovanou péči by dnes mohl poskytovat prakticky každý. Což je podle mě úplně špatně,“ myslí si.

Zároveň dodává, že nedovede předjímat, jaký bude nález Ústavního soudu.

Daniel Tácha

MUDr. Roman Kraus, MBA vystudoval Lékařskou fakultu UJEP [nyní Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, pozn. red.], kde v roce 1981 promoval s červeným diplomem. První zkušenosti coby anesteziolog získával jako sekundární lékař v NsP Vyškov, následně na ARK FN u sv. Anny v Brně. V letech 1989–1991 pracoval v Jemenské republice jako lékař intenzivista. Od roku 1992 do roku 2005 působil jako primář ARK ve FN u sv. Anny.

V roce 1994 se stal lékařským náměstkem ředitelky FN pro chirurgické obory a v roce 2006 byl ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Na přelomu let 2006 a 2007 se stal ředitelem FN u sv. Anny v Brně. Od roku 2007 do 2019 vedl Fakultní nemocnici Brno, která je druhá největší nemocnice v ČR. Nikdy nebyl člen KSČ. Členem ODS je od roku 1995. V roce 2020 se stal senátorem za obvod č. 60 – Brno-město.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here