Jasné vymezení regionální zdravotnické sítě a vysoce specializovaných center, více jednodenních výkonů, plánování úhrad na delší časový úsek či kompetence zdravotních sester, ale i vícezdrojové financování veřejného zdravotnictví.
To jsou přední návrhy a plány na to, jak zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči lidem i v následujících dvou desetiletích, od Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZP].
„V následujících letech zesílí tlak na kapacity, personál, a bude pokračovat zvyšování nákladů na zdravotní služby,“ uvedl na tiskové konferenci [22.4.] ASPZP její prezident Šimon Toman. Ten je zároveň předsedou Sdružení soukromých nemocnic a nově i předsedou zdravotní a sociální sekce Hospodářské komory ČR.
Členy Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb [ASPZS] jsou společnosti AGEL, Penta Hospitals, EUC, AKESO a FutureLife. Jmenovaní poskytovatelé zajišťují v Česku nikoli nevýznamnou část zdravotních služeb. Ročně se starají o více než dva miliony pacientů a zaměstnávají 25 tisíc pracovníků.
„V dohodovacím řízení jsou tito poskytovatelé zastoupeni ve všech segmentech péče,“ dodal Toman.
MZd ČR: Ve věci změn dohodovacího řízení není nic projednáno
Skrze Asociaci se chtějí podílet na utváření zdravotního systému tak, aby odpovídal současným potřebám a trendům. A aby se zachovala dostupnost a kvalita zdravotní péče minimálně na nynější úrovni.
ASPZP vypracovala se svými členskými společnostmi návrh, jak zajistit kvalitní, moderní, a především dostupné zdravotnictví i do následujících let, kdy se očekává vysoká poptávka po zdravotních a sociálních službách.
Zachování dostupnosti zdravotních služeb
Prezident ASPZP Šimon Toman pro Zdravé Zprávy vyjasnil, že členové Asociace se účastní jednání na Ministerstvu zdravotnictví [MZd ČR], jsou si partnery, a na mnohých tématech mezi nimi panuje shoda. Na některých se už pracuje a brzy odešle resort první návrhy na změny do připomínkového řízení.
Toman připomněl, že současná vláda, a především pak její premiér Andrej Babiš [ANO] má zdravotnictví a sociální služby za svou prioritu. Není tak náhodou, že oba resorty obsadili nominanti hnutí ANO.
„Když se v tomto volebním období podaří legislativně prosadit i dva návrhy na reformy, tak to považuji za úspěch,“ uvedl dále pro Zdravé Zprávy Toman.
Upřesnil, že ne každá změna navíc vyžaduje plný legislativní proces. Podle něj někdy postačí upravit jen podzákonné normy.
Jasně daná struktura zdravotní péče
Při transformaci nebo restrukturalizaci zdravotních kapacit by se podle Asociace nemělo zapomínat na jasné vymezení základní sítě zdravotních služeb, které budou dobře dostupné i lidem mimo velká města.
„Je tady nutné podporovat regionální zdravotnictví. Identifikovat potřeby každého regionu, co je tam potřeba, protože to není všude stejné,“ upozornila generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.
Za důležité považuje detailně vymezit, jaké výkony mají zajišťovat vysoce specializovaná pracoviště. A jaké služby zdravotnická zařízení v regionech. Typicky nemocnice nebo kliniky. To s ohledem na zachování dostupnosti běžných zdravotních výkonů v regionech. Příkladem zmínila běžné ortopedické výkony, operace velkých kloubů, které dnes zvládají regionální nemocnice.
„Je to komfortnější pro pacienta a levnější pro zdravotnický systém,“ uvedla s tím, že tomu se říká architektura a struktura zdravotní péče.
Nemoci srdce a cév řeší premiér Babiš investicemi. Ale je to dost?
Za nutné dále považuje stabilizaci lidských zdrojů ve zdravotnictví.
„Lidské zdroje, to je to nejvzácnější v systému. A nezajistí je jenom zvyšování platů a mezd,“ uvedla.
Domácí péče boomuje, sestry toho ale moc nesmějí
V posledních letech podle ní sice prospělo zvyšování kvalifikace všeobecných zdravotních sester. Společně s tím ale mělo dojít k rozvolňování jejich kompetencí. To se ale nestalo.
„A to je důvod, proč ze zdravotnictví dneska odcházejí,“ podotkla Vaculíková.
Tím narazila na další návrh Asociace, a tím je rozšíření výčtu výkonů, které mohou provádět praktické a všeobecné zdravotní sestry. Profesní omezení zdravotních sester totiž brzdí mimo jiné rozvoj domácí zdravotní péče. A po ní, jak říká Jana Thomas Cílková, generální ředitelka sítě EUC, je v posledních měsících daleko větší poptávka.
„Budoucnost domácí péče není jenom v základních úkonech, jako tomu bylo dříve,“ uvedla s tím, že dnes domácí péče zajišťuje i specializované úkony. Jako je hemodialýza nebo plicní ventilace.
Podpora rozvoje domácí péče je podle ní výhodná i pro samotné zdravotní pojišťovny. Ve srovnání s lůžkovou péči je násobně levnější. Za zásadní tak považuje rozšířit kompetence sester a vydefinovat, které úkony i v domácí péči zajištuje praktická sestra, které všeobecná zdravotní sestra a specializovaná zdravotní sestra.
Jednodenní péče zabírá 10 procent výkonů, a to je málo
Nemalé rezervy má české zdravotnictví i v podpoře jednodenní péče. Ta v Česku pokrývá zhruba 10 procent veškerých výkonů. Podle Michala Pišoji, předsedy představenstva skupiny AGEL, se jednodenní operativa v západních zemích pohybuje na 50 až 60 procentech všech výkonů. Zdravotní kapacity by podle něj uvolnilo i méně administrativy i větší využívání IT infrastruktury. A plánování financování péče na déle než jeden rok.
„Nutné je zavést finanční výhledy na tři a více let,“ uvedl s tím, že současné nastavení úhrad a nejistota z výsledku každoročního jednání o úhradách je brzdí v investicích.
Následná intenzivní péče nabírá na významu. Proberou ji odborníci
Podle Františka Vlčka, ředitele Sekce rozvoje a inovací AKESO holding, se i přes zvýšení efektivity ve zdravotnictví, odbourání administrativy a zavedení eHealth nástrojů neobejde systém do budoucna bez dalších zdrojů financování.
„Rozevírají se nůžky mezi příjmy a výdaji ve zdravotnictví a s tím roste poptávka po zdravotních službách,“ vysvětlil.
Což je důvod, proč se dá současný systém veřejného zdravotnictví do budoucna jen těžko udržet při zachování jeho stávající dostupnosti a kvality. Možností, jak dostat do zdravotnictví finance, je podle něj více. Jde například o zavedení komerčního připojištění nebo plateb za stravu či ubytování ve zdravotnickém zařízení.
Veronika Táchová
