Zhruba pětina pacientů z lůžek akutní péče přechází do následné intenzivní péče. Ročně jde asi o dva tisíce pacientů. I díky vyspělé medicíně pacientů v následné intenzivní péči přibývá. Což je třeba zohlednit i ve struktuře lůžkových kapacit.
Do následné intenzivní péče přecházejí pacienti z akutních nemocničních lůžek po zvládnutí akutního kritického stavu a stabilizaci životních funkcí. Stále ale jde o pacienty, jejichž zdravotní stav si žádá intenzivní a dlouhodobou lékařskou podporu. Právě tato fáze léčby se stává stále důležitější v době moderních léčebných metod, ale na druhou stranu i rostoucího počtu pacientů ve vyšším věku a často i s více nejen chronickými nemocemi. Zajištění tohoto typu péče tak přináší nové medicínské, etické, ale i organizační výzvy.
„Ze statistik víme, že přibližně 20 procent pacientů z lůžek akutní péče přechází do následné intenzivní péče, nejčastěji po třech týdnech hospitalizace. Ročně se jedná o téměř dva tisíce pacientů,“ říká prof. Tomáš Vymazal, II. místopředseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny [ČSARIM].
Nemocnice Vršovice zvýšila počet lůžek následné intenzivní péče
Do následné intenzivní péče přijímají lékaři nejčastěji pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí [CHOPN]. Dále po poranění lebky a mozku a pacienty s neurodegenerativními onemocněními nebo po mozkové mrtvici.
„Následná intenzivní péče jako specializovaná forma zdravotní péče se stává klíčovou pro stabilizaci jejich zdravotního stavu v prostředí specializovaných zařízení tak, aby mohli být přeloženi na pracoviště nižšího typu. Anebo do domácího prostředí,“ dodává prof. Vymazal.
Kongres následné intenzivní péče v Praze
Na změny v potřebě lůžkových kapacit v nemocnicích už před dvěma roky začaly reagovat i zdravotní pojišťovny. Tehdy začaly nabízet nemocničním oddělením s nízkou vytížeností, často i pod 30 procent, přechod na jiný typ oddělení. Typicky šlo o převod dětských oddělení nebo interen s velmi nízkou obložností na oddělení následné nebo i dlouhodobé péče, včetně těch se zajištěnou intenzivní péčí. Ta slouží k doléčení pacientů tak, aby se postupně odpojili od podpůrných přístrojů, jako je umělá plicní ventilace.
Právě následná intenzivní péče bude hlavním tématem již 3. Kongresu následné intenzivní péče, který se uskuteční ve dnech 22. až 24. dubna 2026 v Praze v Orea Hotelu Pyramida.
Péče o pacienty v závěru života je v Česku dlouhodobě nepředvídatelná
Kongres pořádá síť zdravotnických zařízení Penta Hospitals CZ ve spolupráci s Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Setkají se na něm lékaři, zdravotničtí i další odborní pracovníci z celého Česka.
„S rozvojem intenzivní medicíny a stárnutím populace roste počet pacientů, kteří přežijí akutní fázi onemocnění, ale zůstávají ve vážném stavu. A následná intenzivní péče je klíčová pro jejich další prognózu i kvalitu života. O to důležitější je o těchto tématech otevřeně diskutovat. A hledat cesty, jak péči dále zlepšovat,“ uvedla ke kongresu generální ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.
Zajištění péče o pacienty po přesunu z akutní péče
Kongres podle ní potrvá tři dny a odborníci na něm budou diskutovat současnou i budoucí organizaci a podobu následné intenzivní péče v Česku tak, aby zvládla pokrýt rostoucí poptávku po ní. Dále indikace pacientů k ní, umělou plicní ventilaci, která s poskytováním následné intenzivní péče úzce souvisí a také paliativní péči. Kongres je akreditovanou vzdělávací akcí České lékařské komory [ČLK].
„Následná intenzivní péče dnes stojí na pomezí několika oborů a vyžaduje úzkou spolupráci lékařů, sester i dalších specialistů. Právě sdílení zkušeností a hledání společných postupů je klíčové pro to, abychom dokázali pacientům nabídnout co nejlepší péči,“ uvedl Michal Bednář, lékařský ředitel Penta Hospitals CZ.
Skupinu Mediterra převzala Penta Hospitals CZ. Schválil to ÚOHS
Třídenní odborný program je podle něj určený jak lékařům, tak nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Pro účastníky jsou připravené odborné přednášky, workshopy a prakticky zaměřené bloky například na fyzioterapii, nutriční podporu či péči o ventilované pacienty. Součástí programu je i komunikace s rodinou pacienta v následné intenzivní péči.
„Na kongresu budou také firemní sympozia a doprovodný program, který umožní neformální setkání a diskuzi mezi účastníky,“ doplňuje náplň programu mluvčí Penta Hospitals CZ Vladislav Podracký.
–RED–
