Změnu klimatu a chronická onemocnění mnozí vnímají jako dva oddělené problémy. Jeden náleží do environmentální politiky, druhý do zdravotní péče. A studují je různí odborníci. Opatření se financují z více rozpočtů. Proč ale?
Otázka je namístě, protože oba problémy spojuje jeden širší systém. Jím je produkce a spotřeba potravin. Produkce významně přispívá k emisím skleníkových plynů, změnám ve využívání půdy a ovlivňuje i její kvalitu. To stejné platí pro hospodaření s vodou. Produkce potravin ovlivňuje biodiverzitu. A pak jsou tady stravovací návyky. Ty nezdravé zvyšují míru obezity, cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a vyvolávají další chronická onemocnění po celém světě. Oba výše uvedené problémy se diskutují obvykle odděleně. Tak by to být ale nemělo.
Jako lékařka a klinická výzkumnice trávím většinu času studiem výživy a zdravého metabolismu, přirozeně podstatně více času než studiem klimatické politiky. Nicméně nedávno jsme s kolegy provedli randomizovanou klinickou studii zahrnující pacienty s cukrovkou 1. typu. U těch jejích účastníků, kteří přijali nízkotučnou rostlinnou stravu, se zlepšila citlivost na inzulín, snížila se potřeba inzulínu, ubrali na váze a zlepšilo se u nich hned několik kardiometabolických ukazatelů. Zdravotní přínosy dopadly povzbudivě.
Názor: Kdy by měli diabetici ideálně jíst? Určitě ne večer a v noci!
Tím jsme ale neskončili. Zajímala nás i environmentální stopa stravy účastníků. Analyzovali jsme jejich stravovací záznamy ve studii. Zkoumali jsme emise skleníkových plynů podle toho, co jedli před studií a co po studii. A stejně jako v případě zdravotních přínosů i tady jsme dospěli k povzbudivým výsledkům. Za pouhých dvanáct týdnů účastníci studie snížili environmentální stopu ve srovnání s tím, co jedli předtím, o více než 50 procent.
Názor: Ultra průmyslově zpracované potraviny nejsou jen špatné
Jde o holý fakt. Nejde o žádné teoretické projekce a ani data na základě nějakých počítačových simulací. Námi zjištěná data zrcadlila rozhodnutí skutečných lidí žijících svůj každodenní život.
Osobní a kolektivní prospěch se nevylučuje
Samozřejmě jedna [naše] studie nevyřeší klimatickou změnu. A ani samotná změna stravování nenahradí potřebu bezemisních energií, změn v dopravě nebo průmyslu. Přesto ukazuje na něco velmi důležitého. Potraviny zaujímají mezi klimatickými řešeními jedinečné postavení, protože ovlivňují současně lidské zdraví i environmentální udržitelnost. A přitom nejde „o žádnou velkou vědu“.
Stravovací návyky spojené s nižšími emisemi skleníkových plynů se pojí s nižším rizikem obezity, cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění a obecně předčasných úmrtí.
Na rozdíl od mnoha klimatických intervencí mohou správně zvolené a zdravé potraviny přinášet výhody, které lidé pociťují osobně a relativně rychle. Zhubnou. Zlepší se jim krevní tlak. Stanou se citlivější na inzulín. Současně tím prospějí i životnímu prostředí. Je důležité přijít na to, že osobní a kolektivní prospěch mohou jít ruku v ruce. Vytváří to vzácnou příležitost.
Problém ale je, že ta zůstává dlouhodobě nevyužita. Když už se odborníci na životní prostředí přece jen zaměří na potraviny, soustředí se na způsob jejich produkce. Dál ale nejdou. To, jak a čím se lidé stravují, přece není jejich obor. Je to obor lékařů či výživových poradců. Ano, to je pravda. Ale jak jsme zjistili v naší studii, ne tak docela. Proto bychom měli spojit síly.
Soustřeďme se více na potraviny
Jak? Potravinové systémy si zaslouží větší místo u společného jednacího stolu. Ne proto, že by potraviny samy o sobě mohly vyřešit změnu klimatu. To nemohou. Ale proto, že smysluplný pokrok v oblasti klimatu a veřejného zdraví vykazuje hodně stejných faktorů.
Lidé žijící u golfových hřišť mají častěji Parkinsona, uvádí studie
Není to přece tak složité: Zemědělská politika, marketing potravin, cenové politiky, dodavatelské řetězce a přístup veřejnosti k potravinám ovlivňují to, co lidé jedí. A to, co lidé jedí, ovlivňuje nejen jejich zdraví, ale i zdraví ekosystémů. Tím chci říci, že už jen samotné potravinové systémy jsou stejně dobře i systémy zdravotní péče.
Čerstvá zelenina nemusí být jen zdravá, ukázal špenát z Kauflandu
Po celá desetiletí stakeholdeři považovali změnu klimatu a chronická onemocnění za dva samostatné problémy. Stále více se ale ukazuje, že tyto „dva problémy“ jsou projevem „jednoho širšího problému“. Už to by nás mělo inspirovat. Řešení, která zlepšují zdraví lidí i naší planety, jsou vzácná. A nemůžeme si je dovolit přehlížet.
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD
—
Doc. MUDr. Hana Kahleová, PhD je lékařka se specializací v oboru endokrinologie a pracuje jako vedoucí klinického výzkumu ve Washingtonu, DC v USA. Publikovala přes 100 odborných článků v lékařských recenzovaných časopisech a podílí se na aktualizaci nutričních doporučení pro lidi s diabetem.
