Je čas myslet na udržitelné stravování, říká Lenka Fryčová

4
1579
Lenka_Frycova
Lenka Fryčová, expertka na udržitelnost WWF-CEE / Foto: WWF

„Současná živočišná produkce se zvrhla,” říká pro Zdravé Zprávy Lenka Fryčová ze Světového fondu na ochranu přírody [WWF]. Podle ní se jako řešení nabízí udržitelné stravování.

Nelíbí se jí, že téměř dvě třetiny roční spotřeby obilovin v EU jdou na výkrm zvířat. A je to právě současná produkce a spotřeba potravin, která je podle Fryčové jedním z hlavních důvodů, proč dochází k rychlým změnám klimatu a zároveň i k rychlému úbytku přírodní rozmanitosti na celé planetě.

„Až 75 procent světových zásob potravin zahrnuje pouze dvanáct druhů plodin a pět druhů zvířat,” upozorňuje s tím, že fungování zemědělství a způsob, jak si zajišťujeme potraviny, si žádá změnu.

A to kvůli ochraně přírodní pestrosti a jejímu zachování, ale i kvůli zdraví samotných lidí.

„Nyní produkujeme více než dost potravin, abychom nasytili celý svět. Dosáhli jsme toho však na úkor klimatu, přírody i lidské populace,” říká pro Zdravé Zprávy Lenka Fryčová.

Podle ní je načase si zajistit potraviny, aniž by jejich produkce zatěžovala přírodu takovým způsobem jako nyní.

Zatímco jedni nemají co jíst, jiní potraviny vyhazují

Potravinový průmysl a s ním související odvětví produkují až 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Stojí rovněž za plošným odlesňováním, znehodnocováním půdy, znečišťováním sladkých a slaných vod včetně likvidace v nich žijících živočichů a rostlin.

„Způsob, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je jednou z hlavních příčin změny klimatu a nejvýznamnějším faktorem úbytku přírody, který stojí za téměř 70 procenty úbytku biodiverzity na celém světě,” vysvětluje dopady současné produkce Lenka Fryčová.

Za paradox doby považuje to, že na jedné straně lidé žijí v potravinovém přebytku a denně vyhazují nespotřebované potraviny. A na straně druhé žijí miliony lidí, kteří trpí podvýživou, protože nemají co jíst.

„Potraviny se na světě nerovnoměrně rozdělují. Roste dvojí zátěž podvýživy, která je charakterizována jako souběh podvýživy a zároveň nadváhy a obezity,” říká.

Odborníci volají po spotřební dani na slazené nápoje

Uvádí, že téměř 40 procent dospělých na celém světě trpí nadváhou nebo obezitou, ale zároveň deset procent lidí na planetě hladoví. K nárůstu hladovějících lidí pak podle ní dochází zčásti právě i kvůli znečišťování přírody. Kdy se převážně v rozvojových zemích producenti potýkají s šířícími se chorobami rostlin.

Každá i drobná změna ve stravování přispívá k záchraně

„Kromě toho se 36 procent celosvětově vypěstovaných plodin používá spíše k výživě hospodářských zvířat než lidí,” upozorňuje Fryčová na další souvislost.

Nicméně ani netvrdí, aby se všichni, jako mávnutím kouzelného proutku, stali vegany nebo alespoň vegetariány.

Svět nakrmí buněčné zemědělství, dobytek je přežitek

„My neříkáme, aby se všichni stali vegany, pastva zvířat je pro spousty lokalit zásadní, důležitá, ale současná živočišná produkce se zvrhla, hodně krmíme a hodně toho jíme,” shrnuje svůj náhled na současný způsob stravování lidí.

Každý se podle ní musí sám zamyslet nad tím, jak se stravuje a zda se stravuje správně a cítí se v životě dobře, zdravě. Pokud ne, pak je načase udělat alespoň drobnou změnu, kterou prospěje nejen vlastnímu zdraví, ale i zdraví přírody.

„My se snažíme říci, dopřejte si ten řízek nebo klobásu, ale nemusíte je mít dvakrát nebo třikrát týdně. Nechte si je na výjimečné příležitosti. Denní stravování by mělo vypadat jinak jak pro vaše zdraví, tak pro to životní prostředí,” vysvětluje Lenka Fryčová.

Riziko rakoviny kolorekta u mužů sníží rostlinná strava

Podle jejích zkušeností už ve společnosti pomalu dochází k posunu v osobní odpovědnosti za současný ne příliš dobrý stav v přístupu k přírodě. A to u mladé generace, která více přemýšlí o svém zdraví a o environmentálních otázkách.

„Proto jsme se rozhodli cílit na tu část společnosti, která je více nakloněna vnímat tyto věci. A je ochotna přistoupit na nějaké změny i ve stravování,” říká.

Stravování je supercitlivé téma, říká Lenka Fryčová

Starší generace považuje v přístupu ke změně stravování za konzervativní. A přidává i jednu zkušenost se zaváděním změn na Slovensku, kde WWF i působí. V období vánočních svátků tam nabídli určité komunitě lidí vánoční recepty upravené tak, aby je lidé nepřipravovali pouze s živočišnými surovinami.

„A ukázalo se, že je to jako sáhnout lidem na národní bohatství. Proto musíme velmi opatrně,” říká s tím, že podobný přístup ke změnám ve stravování mají starší generace i v České republice.

„Je to supercitlivé téma, obrovsky citlivé téma, které může vyvolat velkou negativní emoci,” dodává.

Co se týče regulací v oblasti udržitelného stravování ze strany evropských úřadů, pak je docela skeptická. I s ohledem na letošní evropské parlamentní volby.

„Evropská unie se pokusila připravit rámec pro udržitelné potravinové systémy. Jenže teď jsou evropské volby, a tak celá připravovaná legislativa spadne pod stůl,” říká.

14 % dospělých a 12 % dětí je závislých na průmyslových potravinách

Legislativa přinášela úpravy, které by vedly k transformaci potravinových systémů, ke změnám v definicích tak, aby je některé organizace nezneužívaly ve svůj prospěch formou green washingu. Dále by přinesla třeba i nové srozumitelné označování potravin a další opatření vedoucí k udržitelnému stravování.

„Nyní panují obavy, že po těch evropských volbách nové složení Evropského parlamentu tomu ale nemusí být nakloněné. A tak tomu nemusí být nakloněná ani Evropská komise,” vysvětluje závěrem zástupkyně WWF pro Českou republiku Lenka Fryčová.

Veronika Táchová

4 KOMENTÁŘE

  1. Všichni voláme po změně a výsledek ? Ze všech stran jsou lidé masírováni nejrůznějšimi pisately (odborníky) jak je to či ono škodlivé a přírodě nejvíce ale energie není ZADARMO a to i ta lidská. Najít rovnováhu mezí výdejem a příjmem, myslím si že tohle je možná cesta ale ne kategorické určování a třídění na dobré a špatné. Není to dávno kdy škodlivá byly vajíčka, dnes je tomu naopak. Každý rok nějaký vtipálek zveřejní co je pro letošní rok špatné. Tak raději zatopím v krbu když je tak drahý plynu, na grilu si udělám medium steak i s vědomím toho, že ta kráva co ten roštěnec mezi lopatkami pěstovala, vypustila za svou dobu existence xxx metrů kubických metanu do ovzduší. Důvod? Jak pisatelka píše, na jedné straně si člověk neustále odtrhuje od úst, na straně druhé se nikdo nedívá co vyhazuje do popelnice.

  2. Jedna věc, rozumná, je informovat a poučovat večejnost o zdravém způsobu stravování, ale úplně jiná věc je to drsně vnucovat různými nařízeními, sankcemi a vnucováním, jak to dělá a čím více chce dělat Evropská komise a přebujelý statisícový aparát EU.

  3. Zelená soudružka je mimo realitu, největší problém je narůstající počet lidí Čína , Indie, Indonésie , atd.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here