Odborníci volají po spotřební dani na slazené nápoje

2
238
slazene_napoje
Lékaři dlouhodobě upozorňují, že k nadváze a obezitě u dětí i dospělých významně přispívá přesolování. Po příliš slaných jídlech mají děti žízeň a sahají po slazených nápojích. To v situaci, kdy i české domácnosti solí až třikrát více, než lékaři doporučují. České děti si tak zlozvyky přenášejí do dospělosti. / Ilustrační foto: Redakce Zdravé Zprávy

Zavedení spotřební daně na slazené nápoje by přineslo miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Do státního rozpočtu by zároveň daň přinesla přibližně 2,7 miliardy korun ročně.

Informace vyplývají ze studie společnosti PAQ Research. Zdanění slazených nápojů by podle analýzy přitom jen omezeně zasáhlo samotné výrobce nápojů. Navíc by je motivovalo ke snižování množství cukru v nápojích a k prodeji neslazených nápojů.

Studie dále konstatuje, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí Evropské unie. Nadváhou v Česku trpí více než 58 procent populace. Některé odhady už hovoří dokonce o více než 66 procentech. A jeden z hlavních zdrojů nadměrné spotřeby cukru představují právě slazené nápoje. Jsou to přitom slazené nápoje, které se na rozvoji nadváhy a obezity u populace nejvíce podílejí. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů. V Česku data o podílu přijímaného cukru ze slazených nápojů chybí. Odborníci ale předpokládají podobné trendy. Nadváha a obezita úzce souvisí s dalšími onemocněními. Často vedou ke vzniku cukrovky 2. typu a onemocnění srdce a cév.

Stát za stávající situace ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá daň z přidané hodnoty [DPH] ve výši 15 procent. Od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent.

Lepší je spotřební daň tvrdí odborníci

Zavedení spotřební daně na slazené nápoje je podle autorů studie lepší variantou zdanění než zvyšování DPH, se kterým počítá konsolidační balíček. Úprava bohužel platí pro všechny nealkoholické nápoje, tedy včetně těch neslazených.

„DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,” vysvětlil chování spotřebitelů ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují

Odborníci z Národní ekonomické rady vlády [NERV] navrhují zavedení takzvaného polského modelu. Podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a pohyblivým koeficientem, který dále zatěžuje slazené nápoje. To znamená, čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím vyšší sazba daně se na něj uplatňuje.

Ve světě zavedlo daň na slazené nápoje v různých podobách přes 50 zemí. Z nich je dvanáct zemí evropských. Naposledy se k takovému kroku odhodlalo právě Polsko. A všechny modely motivují výrobce k tomu, aby snižovali obsah cukru ve svých nápojích.

„Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců ke snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,” vysvětluje Jakub Komárek.

Pandemie obezity a nadváhy je problém EU

Obezitu lékaři definují jako nadměrný či abnormální shluk podkožního tuku v těle. Obvykle se měří body-mass indexem [BMI]. Hodnota nad 30 se považuje za obezitu. Podle lékařů je obezita problém energetické bilance, kdy lidé konzumují více kalorií, než jsou schopni „spálit“ během dne. Přebytek se jim následně v těle ukládá v podobě tuku.

Obézními se v Česku stávají už i předškolní děti

List Politico nedávno uvedl, že obezitu prozatím neberou vlády zemí EU příliš vážně. Jen málo evropských zemí – Irsko, Itálie a Německo – má národní plán boje s obezitou. Podobné iniciativy jsou přitom nástrojem veřejného zdravotnictví skoro ve všech unijních zemích. Podobně jako je například plán Evropské komise v boji proti rakovině.

„Brusel by mohl pomoci v problému obezity a nadváhy. V případě jiných nepřenosných nemocí Komise pomohla, když vytvořila plán, který slouží jako vzor pro národní vlády,“ řekla Jacqueline Bowman-Busatová z Evropské asociace pro výzkum obezity.

Pokud ani evropské orgány v boji s šířící se nadváhou a obezitou nepomohou, pak se Evropa může brzy dočkat pandemie obezity a nadváhy. Přičemž způsob léčby a prevence bude čistě na zdravotní gramotnosti té které evropské vlády.

–ČTK/DNA–

Aktualizace: Svaz výrobců nealkoholických nápojů nesouhlasí s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu. Země jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel, sdělila výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová.

2 KOMENTÁŘE

  1. O restauracích … pro nechápavé fialkovce. Raději koupím dětem pivo a střihnu to vodou nebo ne, kterou si stejně nesu ve 2lit. petce na výlet, než přeslazenou limo raz tak dražší než to pivo. Nejen tady po převratu89 někdo opravdu zaspal dobu. O čaji bez nekvalitního rumu nemluvě … popučový rum je nechutný patok, kdysi dávno to byl výstavní artikl pro návštěvníky ČSSR …

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here