Zdravotníci poukazují na boom obezity a nadváhy v ČR

0
364
obezity_a_nadvahy
Ilustrační foto: Pixabay.com

Lidí s nadváhou a obezitou v Česku přibývá. Nyní u nás žije 66 % dospělých s vyšší než normální hmotností. Před sedmi lety jich bylo 55 %. Obezita a nadváha jsou přitom častou příčinou dalších nemocí.

Průzkum agentury STEM o tělesné hmotnosti české populace z konce roku 2020 ukázal na prudký nárůst obezity a nadváhy v české společnosti. Zhruba 38 procent dospělých u nás má nadváhu a dalších 28 procent jich trpí obezitou. Pro srovnání – v roce 2013 u nás vykazovalo nadváhu zhruba 34 procent dospělých, obezitu pak 21 procent dospělých.

„To jsou velmi znepokojující čísla,“ uvedl k výsledkům průzkumu předseda České lékařské společnosti [ČLS] Štěpán Svačina.

Alarmující čísla pak statistici nabízejí i u dětí s nadváhou a obezitou. Zde platí, že cca 30 procent českých dětí má nadváhu a necelých deset procent je obézních. Přitom ještě v 90. letech minulého století registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích jen kolem 3,5 procenta obézních dětí. Za posledních 25 let se počet dětí s obezitou ztrojnásobil.

Obézními se v Česku stávají už i předškolní děti

Podle Štěpána Svačiny přitom úplně neplatí názor, že obezita je nemoc méně vzdělaných a sociálně slabších skupin společnosti, jak se často tvrdí. Pravdivý je podle něj jen částečně.

„Vzhledem ke globalizaci se začínáme všichni chovat stejně,“ vysvětluje proč.

Stav obezity a nadváhy otevírá dveře dalším nemocem

Lékaři upozorňují, že nadváha a obezita jsou vstupní branou k dalším závažným onemocněním. Nejčastěji pak diabetu 2. typu. Jím v Česku trpí více než jeden milion pacientů. A počty diabetiků rok od roku přibývají. Lidé s vyšší tělesnou hmotností ať už obezitou, nebo nadváhou řeší také kardiovaskulární onemocnění. Mají totiž násobně vyšší riziko infarktu myokardu, vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční [ICHS] a dalších onemocnění srdce a cév.

„Obézní pacient je kardiovaskulárně velmi rizikový. Obezita urychluje vznik aterosklerózy, ucpávání cév, problém jsou u těchto pacientů také srdeční arytmie,“ potvrzuje Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie Kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK v Praze.

Nemocné české srdce nabádá Čechy k odpovědnosti

Dodává, že obézní pacienti jsou náchylní k riziku náhlé arytmické smrti. Léčba obézního pacienta navíc vyžaduje od lékařů také speciální přístup.

„Důležitá je změna účinnosti a distribuce léků v těle,“ říká s tím, že se mění způsob a rychlost vstřebávání léků v jednotlivých částech těla.

Stejně tak u obézních pacientů lékaři častěji diagnostikují onemocnění jater a ledvin. To v důsledku zhoršení procesu vylučování a změn ve farmakoterapii.

Zdravotní a sociální dopady rostoucí obezity a nadváhy

V neposlední řadě se při léčbě obézních pacientů setkávají zdravotníci i s problémy při jejich přístrojovém vyšetřování. Potíže začínají u pouhého změření tlaku a velikosti manžet tlakoměru. Paže obézního pacienta totiž nemá tvar válce. Standardním přístrojem tak zdravotník obéznímu pacientovi tlak nezměří.

„Vhodnými přístroji disponují pouze velká obezitologická centra,“ vysvětluje Vladimír Tuka s tím, že těch je u nás jen poskrovnu.

Stejně tak u nás není obézním pacientům dostupná ani přístrojová technika. Například pro CT vyšetření a další jinak běžně nenáročné zdravotní výkony.

VFN v Praze plánuje otevřít první XXL centrum v Česku

K dalším zdravotním potížím spojených s nadváhou a obezitou patří trombózy [krevní sraženina v žilním řečišti], dna, artróza, astma, neplodnost, bolesti kloubů a zad. A obezita otevírá dveře i psychickým onemocněním. Jako jsou stres, úzkostné stavy a s tím spojené poruchy spánku.

Všechna tato onemocnění vyžadují intenzivní léčbu. Nedobrý zdravotní stav pacientů s nadváhou či obezitou je navíc i omezuje v práci. Často mají jen úzký výběr uplatnění na trhu práce, anebo zůstávají v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Výjimka není ani to, když odcházejí do invalidního důchodu. Což s sebou přináší další finanční dopady do zdravotního a sociálního systému zároveň.

Roční léčba obézního pacienta vyjde na 115 tisíc korun

Podle odbornice na obezitologii Petry Šrámkové dosahují náklady na roční léčbu obézního pacienta v průměru 115 tisíc korun. Částka zahrnuje komplexní léčbu o pacienta, včetně například i jeho snížené produktivity práce.

„V Evropské unii představuje léčba obezity a jejích komorbidit šest až devět procent všech přímých nákladů na zdravotnictví. Ta čísla jsou obrovská,“ upozorňuje.

Na tuzemském trhu jsou podle Šrámkové aktuálně dostupné tři druhy antiobezitik s různou intenzitou působení a způsobem užívání [injekčně, tablety]. U jednoho z preparátů je dokonce schválená indikace u dětských pacientů již od dvanácti let věku. S pomocí těchto léků jsou pak podle Šrámkové pacienti schopni v jednom roce zhubnout mezi devíti až 12 procenty své původní tělesné hmotnosti.

Bariatrická operace pomáhá lidem trpícím obezitou

Nicméně žádná z antiobezitik v současné době na rozdíl od chirurgické operace žaludku nehradí pacientům zdravotní pojišťovny. Měsíční terapie je tak vyjde od jednoho tisíce korun do zhruba 4 500 korun. O vstupu těchto léků do úhrad ze zdravotního pojištění se podle Šrámkové sice diskutuje a podle ní k tomu také v budoucnu určitě dojde. Kdy přesně tomu bude se dá nyní ale jen těžko odhadnout.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here