Světová zdravotnická organizace [WHO] potvrdila to, co čeští dětští lékaři vědí již mnoho let. Totiž, že v Česku bojují s nadváhou a obezitou už i předškolní děti. Bez spolupráce rodiny přitom je šance na redukci váhy velmi nízká.
Bezmála 30 procent českých dětí má nadváhu a necelých 10 procent je obézních. Přitom ještě v 90. letech minulého století registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích jen kolem 3,5 procenta obézních dětí. To znamená, že za posledních 25 let se počet dětí s obezitou ztrojnásobil. A čísla každým rokem rostou. A to i přesto, že sledování hmotnosti dítěte je součástí pravidelných preventivních prohlídek u pediatra.
„Úspěšnost intervenčních programů, jako je například edukace rodiny i dítěte, nutriční poradenství, psychologická péče, je obecně velmi nízká. Větší úspěch má intervence pro předškolní děti, které mají neobézní a motivované rodiče,“ říká lékařka Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce [NNB] Dagmar Slavíčková.
Upozorňuje, že zcela zásadní pro úspěšné snížení váhy dítěte je úprava jídelníčku a životního stylu celé rodiny. A dále i co největší kontrola nad stravovacími návyky dítěte.
Být tlustý se už nenosí
Nadváha a obezita není ve společnosti žádnou novinkou. V minulosti byla dokonce jakýmsi ideálem krásy a důkazem dobrého živobytí, tedy i bohatství. V posledních desetiletích ale podle pediatrů lze mluvit už o epidemii obezity. Za nadváhou a obezitou dětí je vysoký energetický příjem a nízký energetický výdej.
„Dětský organismus nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory – špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte,“ vysvětluje Dagmar Slavíčková.
Problém je dle jejího názoru i v myšlení lidí. Přitom uvádí i konkrétní příklady rodičů, kterým sladká tyčinka za pár korun přijde dobrá, ale třeba rajská jablíčka za stejnou cenu se jim zdají předražená.
Podle ní spíše výjimečně stojí za obezitou dítěte vrozené předpoklady. Z genetického hlediska může jít i o vzácnou monogenní obezitu, kdy jsou děti velmi obézní už od raného věku a jsou v péči specialistů. Pokud se dítě stane postupně obézním, může to být i následkem pooperačních stavů nebo ve spojitosti s nádorovým onemocněním. Ale takové příčiny nadváhy či obezity jsou v praxi spíše vzácné.
Nejen předškolní děti: Kdo má nadváhu, kdo je obézní
K hodnocení váhy dítěte se stejně jako u dospělých využívá Body Mass Index [BMI], ale se speciálně upravenými hodnotami BMI [percentilové grafy]. Při určování váhy se zohledňuje také věk a pohlaví.
Podle Dagmary Slavíčkové by měla být hmotnost například desetiletého chlapce s výškou 150 centimetrů v rozmezí 33 až 43 kilogramů. Od 44 kg má nadváhu a nad 50 kg je obézní.
„Bohužel v péči máme i chlapce, který v deseti letech váží 70 kg a dítě ve věku pěti let s váhou 40 kg,“ říká.
Upřesňuje dále, že léčba obezity u dětí a adolescentů se liší od léčby dospělých. Úbytek hmotnosti u dítěte by neměl přesáhnout jeden kilogram za měsíc. Lékaři nedoporučují léčbu medikamenty ani chirurgickými zákroky. Lékaři dále varují před nebezpečím jednostranných diet či výrazného omezení energetického příjmu. To kvůli riziku ohrožení zdraví, včetně rizika vzniku poruchy příjmu potravy [anorexie, bulimie].
Předškolní děti i školáci mohou využít lázně
Dětští lékaři doporučují k redukci váhy dítěte třeba i pobyty ve specializovaných lázních. V léčebnách pobývají děti čtyři týdny, součástí pobytu je i školní výuka a do šesti let věku dítěte může být rodič na pobytu s ním.
„Rodiče i děti musí být ale k hubnutí správně namotivované, jedině tak, může mít pobyt ten správný efekt,“ upozorňuje Dagmar Slavíčková.
Během měsíčního pobytu se děti učí správné životosprávě, nejlépe zábavnou formou tak, aby dítě v naučeném režimu pokračovalo i po návratu domů. Děti pravidelně cvičí, podstupují balneologické procedury, společně s nutriční terapeutkou připravují zdravá jídla.
„I když se děti během pobytu snaží a často udělají velký kus práce, spolupráce rodiny po jejich návratu domů je vždy na prvním místě,“ vysvětluje vrchní sestra Lázeňské léčebny Mánes v Karlových Varech Marcela Boučková.
Podle ní není bez zajímavosti, že léčebna funguje už od 50. let minulého století a původně sloužila pro děti s podvýživou.
„Dnes se situace zcela obrátila a léčí se tu obézní předškolní děti i děti školou povinné,“ dodává s tím, že na léčebném pobytu zhubne každé dítě.
Čím je dítě mladší, tím větší má šanci
Podle Dagmary Slavíčkové je ale problém, že děti nedokáží správnou váhu udržet. Dlouhodobá úspěšnost je velmi nízká.
„Čím je dítě starší, tím klesá i procento jeho úspěšnosti ve snižování váhy. Rodiče totiž postupně ztrácejí vliv na množství a složení stravy a na aktivity dítěte,“ vysvětluje.
S postupem věku totiž dochází také k upevňování stravovacích a pohybových návyků dítěte a metabolickému programování organismu.
„To znamená, že intervence v případě nadváhy a obezity jsou nejúčinnější u mladších dětí. Což platí už i pro předškolní děti, či děti, které akorát nastupují do školy. Obecně je možné říci, že u šestiletých dětí se úspěšnost léčby pohybuje kolem 60 procent. Oproti tomu u desetiletých a starších dětí už jen kolem 10 až 15 procenty,“ říká.
Zdůrazňuje, že s obezitou jsou spojená zdravotní rizika a komplikace, které si dítě přenáší do dospělosti. Lidé s nadváhou a obezitou mají vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, diabetes, kardiovaskulární nemoci, a potíže s pohybovým aparátem [bolest kloubů, páteře].
Veronika Táchová
