Více než pětina českých dětí ve věku 11 až 15 let má nadváhu nebo obezitu. Situace se přitom nelepší. Českým dětem chybí nejvíce přirozený pohyb. Vyplývá to ze studie HBSC [Health Behaviour in School-aged Childern] Univerzity Palackého v Olomouci, kterou zaštiťuje Světová zdravotnická organizace [WHO].

Více než 100 tisíc českých dětí ve věku 11 až 15 let má nadváhu. 30 tisíc z nich trpí obezitou. Problémy s vyšší hmotností mají více chlapci. S nadváhou jich bojuje 17,7 %, dívek 11,5 %. Obezita je přítomna u 8,9 % chlapců a 3,3 % dívek.

U českých dětí chybí přirozený pohyb

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je pro dítě ideální minimálně 60 minut pohybové aktivity denně. I když se na první pohled může zdát, že děti sportují, jde většinou o sportovní aktivitu organizovanou [v kroužcích, školních zařízeních]. Podle studie to ale nestačí. Pouze 10,5 % dívek a 17,4 % chlapců ve věku 15 let splňuje doporučenou normu 60 minut pohybu denně. Například v roce 2002 věnovalo 60 minut pohybu denně kolem 31 % chlapců a 22 % dívek.

Českým dětem chybí přirozený pohyb, jako je chůze, běhání po zahradě, parcích, hřištích a to i mimo školní výuku.

„Dospívající si v tomto věku právě formují a upevňují své návyky a my musíme bojovat na několika frontách. Edukovat děti i rodiče, posilovat jejich návyky už od dětství a zařadit do běžného života pohyb,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nejenom pohyb

Podle studie, která se opakuje každé čtyři roky na vzorku 13 000 respondentů [dětí ve věku 11, 13, 15 let] z 230 škol ve 14 krajích České republiky, stojí za nadváhou a obezitou dospívajících dětí ale více faktorů než jen pohyb. Jedním z nich jsou i majetkové poměry rodin, v nichž děti vyrůstají.

„Děti, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že budou trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci Michal Kalman.

Svá slova dokládá i regionálními rozdíly. Podle studie nejméně dětí s obezitou žije v Praze [14,7 %], naopak nejvíce v Ústeckém kraji [25,9 %].

„Ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozorňuje Michal Kalman a dodává, že klíčové jsou i stravovací návyky. Jedním z nich jsou i pravidelné snídaně.

U českých dětí chybí snídaně

Ve školní dny snídá pouze 49 % školáků a se zvyšujícím se věkem postupně ubývá těch, kteří pravidelně snídají. V patnácti letech už snídá pouze 42 % dospívajících.

Podle ředitelky Základní školy Eden v pražských Vršovicích Jany Churáčkové děti často nesnídají, protože rodina nezvládne připravit snídani ani svačinu anebo na to prostě zapomene. Také se stává, že děti ráno prostě nemohou snídat. Organismus není nastartovaný.

„U nás funguje už třetí školní rok možnost pro děti si ráno před osmou hodinou koupit snídani ve školní jídelně anebo potom o velké přestávce, kde se ve školní jídelně můžou přímo i nasvačit,“ vysvětluje Jana Churáčková.

Dodává také, že v nabídce školní jídelny nemají žádné sladkosti a v automatech jsou převážně neslazené vody nebo maximálně jemně ochucené vody.

Přístup pražské školy kvituje i Michal Kalman. Ten říká, že nadváhu u dětí způsobuje i nadměrná konzumace sladkostí.

„Téměř 21 % dětí jí sladkosti každý den,“ uvádí jedno ze zjištění průzkumu.

Také ale dodává, že ve srovnání s minulými roky má spotřeba sladkostí u dětí klesající tendenci.

Obdobný trend je i u konzumace slazených nápojů.

„V roce 2010 každý den pilo slazený nápoj zhruba 20 % dětí, v loňském roce už jich bylo kolem 15 %. Slazené nápoje denně konzumují více chlapci než dívky,“ upřesňuje.

Problémem se stávají energetické nápoje

Docela jiná situace ale podle něj panuje u energetických nápojů. V tomto případě má 10,9 % dětí ve věku 13 a 15 let sklon k rizikové konzumaci těchto nápojů. Pravidelné pití energetických nápojů je typičtější pro chlapce. Ti po nich sáhnou dvaapůlkrát častěji než dívky.

Na nutnost řešení problému s nadváhou a obezitou u dětí upozorňuje i ředitel české kanceláře WHO Srdan Matić.

„Obezita a nárůst hmotnosti u lidí je problém celosvětový a je potřeba na něj nahlížet vždy komplexně. Zodpovědnost není pouze na Ministerstvu zdravotnictví, ale i na dalších hráčích v jednotlivých regionech,“ uzavírá.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here