Tři ultrazvuková vyšetření standardně podstupují ženy s nerizikovou graviditou. Tato ultrazvuková vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Za ostatní už si musí těhotná žena připlatit.

Úhrada ultrazvukových vyšetření z veřejného zdravotního pojištění vychází z doporučených postupů České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně [ČGPS ČLS JEP]. [„Zásady dispenzární péče ve fyziologickém těhotenství“ a „Pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu prenatální péče.]

Doporučené postupy stanovují minimální doporučený obsah i frekvenci vyšetření. Taková ultrazvuková vyšetření se považují za standardní péči o těhotnou ženu s nízkým rizikem. Dodržují se u každé gravidní ženy, pokud neexistují jiné závažné důvody. Pokud by se během těhotenství nějaké komplikace objevily, pak se přistupuje k dalším krokům v péči o těhotnou ženu. Ta může na doporučení ošetřujícího lékaře absolvovat i další ultrazvuková vyšetření, která jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Tři ultrazvuková vyšetření

Těhotné ženy s nízkým rizikem [tj. normálním, nekomplikovaným těhotenstvím] mají z veřejného zdravotního pojištění plně hrazena celkem tři ultrazvuková vyšetření. Ty využívají těhotné ženy bez rizikových faktorů v jejich anamnéze a zároveň mají výsledky všech klinických a laboratorních vyšetření během gravidity bez abnormálních nálezů.

První ultrazvukové vyšetření se provádí do 14. týdne těhotenství. Během něj se zjišťuje počet plodů, vitalita plodu a také je určen termín porodu.

Druhé plně hrazené ultrazvukové vyšetření je tzv. screening. Ten slouží k včasnému záchytu patologií plodu. Standardně se provádí ve 20 až 22 týdnu těhotenství. Hodnotí se vitalita plodu, biometrie, je odhadována hmotnost plodu, morfologie plodu, lokalizace placenty, množství plodové vody.

Třetí a poslední ultrazvukové vyšetření u běžně prosperujícího těhotenství se provádí ve 30 až 32 týdnu gravidity. Gynekolog hodnotí vitalitu a polohu plodu, jeho hmotnost, lokalizaci placenty, množství plodové vody a jiné ukazatele.

Další ultrazvuková vyšetření, která překračují rámec dispenzární péče o těhotnou ženu s nízkým rizikem si už musí dotyčná hradit sama.

Nad rámec standardní péče

Ošetřující gynekolog by měl těhotnou ženu informovat i o dalších možnostech a metodách srceeningu. I o jeho poskytovatelých a nákladech na ně. Je pak na každé ženě, zdali nehrazená ultrazvuková vyšetření během svého těhotenství využije.

Nadstandardní ultrazvuková vyšetření – nehrazená z veřejného zdravotního pojištění
  • Kombinovaný screening v I. trimestru těhotenství, neboli prvotrimestrální biochemický a ultrazvukový screening. Zdravotní pojišťovny na něj často přispívají ze svých fondů prevence.
  • Podrobné hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření ve 20.–22. týdnu těhotenství. Podrobnější vyšetření nad rámec základního hrazeného screeningového ultrazvukového vyšetření.
  • Ultrazvukový screening růstové restrikce plodu ve 36.–37. týdnu těhotenství.

Tato vyšetření jsou ale vždy poskytována po dohodě mezi těhotnou ženou a lékařem a jsou přímo hrazena pacientkou na základě nabídnuté ceny.

Nárok na širší spektrum vyšetření

Odlišná pravidla pro úhradu ultrazvukových vyšetření z veřejného zdravotního pojištění se vztahují na prenatální péči o těhotné se zvýšeným rizikem. Mezi riziková patří například vícečetná těhotenství, péče o těhotnou s gestačním diabetem, s embólií, s děložními myomy. V takových případech nelze četnost hrazených ultrazvukových vyšetření pevně stanovit. Jejich počet a termín určuje ošetřující gynekolog  s tím, že pak jsou tato indikovaná vyšetření těhotné ženě hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Do této skupiny patří i úhrada výkonů superkonziliárního ultrazvukového vyšetření v průběhu prenatální péče a specializovaného prenatálního echokardiografického vyšetření.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here