Do tří let by se mohlo ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze [VFN] otevřít první takzvané XXL centrum v České republice. To by zajišťovalo zdravotní péči o extrémně obézní pacienty, kterých je u nás kolem 150 tisíc a další přibývají. 

Podle odhadů ředitele pražské VFN Davida Feltla, by se mohlo první XXL centrum otevřít do dvou až tří let. Zřídit takové centrum vyžaduje dle jeho slov rozsáhlé stavební úpravy, vyškolený a zdatný personál. Nutné je XXL centrum vybavit i speciálními přístroji a pomůckami pro léčbu. Nakoupit se musí například speciální operační stoly, lůžka, vozíky s vyšší nosností, vyšetřovací přístroje, rehabilitační přístroje nebo i XXL sanitky.

„Idea vybudovat centra zaměřující se na komplexní léčbu morbidně obézních lidí se pohybuje prostorem českého zdravotnictví již osm nebo deset let. Jsem rád, že se naší nemocnici po letech diskuzí podařilo přeměnit vize ve skutečný projekt. Vůbec první české XXL centrum budeme financovat z evropských peněz. A věřím, že se prvním pacientům otevře v horizontu dvou až tří let,“ upřesňuje pravý stav věcí David Feltl.

Zdravotní péče o obézní pacienty je specifická

To, že postupná tvorba sítě XXL center po celé republice ve vybraných nemocničních zařízeních dává smysl, dokládají i čísla o vývoji počtu lidí s extrémní obezitou. Tedy lidí s BMI [Body Mass Index] nad 40. Dnes jich v Česku může být podle odhadů na 150 tisíc. Podle odborníků navíc rostou i počty pacientů s váhou nad 200 a i přes 250 kilogramů.

„Za dvacet let, kdy se věnuji obezitologii, jsme se v české populaci posunuli o jednu až dvě hmotnostní kategorie výš. Dřív bylo za váhový extrém považováno sto sedmdesát až sto osmdesát kilogramů. Dnes se setkáváme s pacienty s hmotností dvě stě padesát kilogramů a víc,“ vysvětluje Martin Matoulek z III. interní kliniky, kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK.

Dodává, že běžné nemocnice nejsou připraveny postarat se o pacienty s tak vysokou tělesnou hmotností. Proto je třeba podle něj u nás zřídit multidisciplinární zdravotnická zařízení, která budou odborně, technicky a organizačně vybavena pro poskytování péče právě těmto obézním pacientům.

XXL centrum pacientům v Česku chybí

Jak již bylo zmíněno, v Česku žijí desítky extrémně obézních neboli morbidně obézních lidí. A i oni potřebují dostoupnou zdravotní péči, která se jim mnohdy nedostává kvůli nevybavenosti zdravotnických zařízeních speciálními pomůckami. V praxi pro ně není snadné najít zařízení, které by jim zajistilo interní, chirurgické nebo i například stomatologické ošetření.

„Tím jsou silně obézní lidé diskriminováni a mnozí z toho mívají i psychické problémy,“ říká Martin Matoulek.

Podle něj žijí obézní lidé v neustálém strachu, že pokud se jim něco stane, nedostane se jim včas potřebná lékařská péče. Když onemocní, nemocnice nebude na jejich těžkou váhu dostatečně vybavena.

„Přitom právě těmto lidem hrozí, že mohou náhle zemřít. Jejich extrémně zatížený organismus se v průměru dožívá jen málo přes padesát let,“ upozorňuje Martin Matoulek.

M. Matoulek: Obezitu s infarkty vidíme už i u třicátníků

Těžký život s obezitou popisuje i lékař gynekolog Štěpán Budka, který v minulosti dosáhl tělesné hmotnosti 197 kilogramů. To kvůli nevhodným stravovacím návykům, nedostatku pohybu a genetickým dispozicím. Svůj stav v době své extrémní hmotnosti popisuje následovně.

„Trápila mě neustálá únava, přitom jsem špatně spal, byl jsem totálně bez energie. Zaměstnání jsme zvládal s maximálním vypětím, ale na malého syna a ženu mi už síla nezbývala vůbec,“ vzpomíná Štěpán Budka.

Dodává, že do doby před deseti lety, kdy vážil bezmála dvě stě kilogramů, se už nechce nikdy vrátit. Jeho vysoká tělesná hmotnost mu mimo psychické potíže působila komplikace i v běžných životních situací.

„Naštěstí jsem nemusel být hospitalizován a včas jsem se začal léčit u docenta Matoulka. Kombinací operace žaludku, vůle a obrovského úsilí jsem se dostal na osmdesát kilogramů, které už nechci nikdy opustit,“ říká.

Bariatrická operace pomáhá lidem trpícím obezitou

XXL centrum je náročné na vybavení i zdatný personál

Vybavit XXL centrum, ve kterém se budou zdravotníci starat o extrémně obézní pacienty, není jednoduché personálně ani finančně. Přístroje pro ošetření musí mít nadměrné velikosti. Pro péči o morbidně obézní pacienty je potřeba zřídit speciálně upravené prostředí i vybavení. Jde i o běžné věci. Jako jsou vyztužené židle, speciální lůžka, výtahy s vyšší nosností. Přitom je třeba myslet i na širší rámy dveří, převozové vozíky, uzpůsobené nástroje a vyšetřovací přístroje větších rozměrů.

„Rádi bychom naše kliniky vybavili i zvedáky na postel nebo zabudovali na specializační pokoj rampy. Potřebujeme i XXL sanitky, speciálně uzpůsobené CT, magnetickou rezonanci, přístroje na gastroskopii, linku pro invazivní kardiologii nebo třeba rehabilitační pomůcky, jako je chodící pás,“ vyjmenovává Martin Matoulek.

Zdravotní péče o obézní pacienty pod jednou střechou

Projekt zřizování sítě XXL center v Česku má vyřešit absenci specializovaných míst pro obézní pacienty. Není totiž příliš reálné, aby například většina nemocnic nebo zubních ordinací měla operační stoly a křesla pro sto padesát či až tři sta kilogramů těžké pacienty. Zařídit si takové vybavení vyjde o miliony korun dráže.

K projektu se VFN přidala jako první nemocnice v republice už kvůli tomu, že má dlouhodobé zkušenosti s péčí o obézní i extrémně obézní pacienty. A obezitologie je podle Martina Matoulka týmová práce. Do péče vstupují internisté, chirurgové, anesteziologové, endokrinologové, ale i psychiatři, nutriční specialisté, psychologové, fyzioterapeuti a řada dalších odborností.

„Jsme schopni téměř všechny specialisty zajistit. Potřebujeme pouze v rámci projektu dovybavit a stavebně upravit klíčové kliniky VFN, posílit vyškolený personál pro manipulaci s pacienty a komplexní péče o extrémně obézní pacienty pod jednou střechou může odstartovat,“ vysvětluje.

Obezita vs. nadváha

Obezita i nadváha znamená zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které ohrožuje zdravotní stav pacienta. Tělesná hmotnost se posuzuje podle známého BMI [index tělesné hmotnosti]. Jednoduše si ho zjistit může každý tak, že svou hmotnost v kilogramech vydělí druhou mocninou své výšky [v metrech, pozn. red.].

Index v rozmezí 18,5 až 25 značí normální zdravou hmotnost, výsledek nad 25 do 30 pak nadváhu a BMI nad 30 značí obezitu. Ta se dále klasifikuje na mírnou, střední a extrémní.

  • Obezita 1. stupně [mírná obezita]: BMI 30 až 35
  • Obezita 2. stupně [střední obezita]: BMI 35 až 40
  • Obezita 3. stupně [extrémní obezita]: BMI nad 40

Nejčastějšími zdravotními problémy pacientů s obezitou jsou cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární problémy, bolesti zad, kloubů a psychické potíže.

Moderní léky zlepšují situaci mnoha diabetiků

Podle odborníků samotné BMI ale není pro posouzení míry obezity zcela jednoznačný ukazatel. Lékaři pracují ještě s dalšími ukazateli. Sledují rozmístění tělesného tuku v těle. Určující je především obvod pasu pacienta.

–RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here