Pěstování tabáku i výrobky z něj devastují zdraví i přírodu

1
182
tabaku
90 % celosvětové produkce tabáku připadá na rozvojové země. Právě v nich lidem často chybí voda a základní potraviny / Foto: Pixabay.com

Pěstování tabáku a produkce výrobků z něj ročně stojí za spotřebou tisíců megatun vody, zabírá miliony hektarů půdy, vytváří desítky megatun odpadu i znečišťuje ovzduší. A celkem zbytečně, stačilo by „jen“ přestat kouřit.

Na devastující dopady tabákového průmyslu na přírodu v rozvojových zemích stejně jako ve vyspělých regionech upozorňuje letošní Světový den bez tabáku. Každoročně si jej připomínáme v poslední květnový den, letos tedy připadá na úterý 31. května.

„Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce,“ říká k letošnímu tématu Světového dne bez tabáku dr. Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace [WHO], která den bez tabáku vyhlašuje.

S jeho slovy souhlasí vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] prof. Eva Králíková. I ochrana životního prostředí dle ní může být jednou z pohnutek, proč s kouřením skoncovat nebo se o to alespoň pokusit.

„Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z toho všeho,“ říká prof. Králíková.

90 % produkce tabáku připadá na rozvojové země

Důkazů o tom, že pěstování tabáku stejně jako proces výroby cigaret a dalších tabákových přípravků životnímu prostředí neprospívá, není málo. Kupříkladu pěstování tabáku vede převážně v rozvojových regionech k masivnímu odlesňování. Zhruba 90 procent celosvětové produkce tabáku přitom připadá právě na rozvojové země afrického, asijského a jihoamerického kontinentu.

Navíc, jak upozorňují zástupci 1. LF UK, tabák jako monokulturu napadají škůdci a plísně. Proto jej pěstitelé chemicky ošetřují. Což značí využívání obrovského množství pesticidů, které kontaminují půdu. V rozvojových zemích pěstitelé k ochraně rostlin používají i takové chemikálie, které jsou v zemědělství rozvinutých zemí již léta zakázané.

„Tabák navíc vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává,“ dodávají zástupci 1. LF UK.

Pěstování tabáku celosvětově zabírá přibližně 5,3 milionu hektarů půdy. Pro představu dodejme, že podle dat ze Zimbabwe by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku [měřeno na váze, pozn. red.]. Což by pro místní obyvatelstvo dávalo s ohledem na nedostatek potravin v zemi větší smysl než pěstování tabáku na export. Samozřejmě při pominutí finanční stránky věci…

A bez následků není ani samotná produkce výrobků z tabáků. Celosvětově za rok vytvoří přes 84 megatun emisí CO2, spotřebuje na 22 tisíc megatun vody a 62,2 petajoulů energie. Což s sebou přináší přes 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody.

Cigaretový filtr se rozkládá 12 až 15 let

Nezanedbatelnou měrou pak přírodu zatěžují také cigaretové nedopalky, lidově řečeno vajgly. Podle odborníků z 1. LF UK se na odpadech v ulicích nebo třeba i na plážích tyto přehlížené zbytky cigaret podílejí ze 40 procent.

„Cigarety s filtrem se vyrábějí především od 50. let 20. století, kdy měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Bohužel tomu tak není. Naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají,“ vysvětluje prof. Králíková.

Kuřáky stejně jako nekuřáky pak překvapí zjištění odborníků, že rozložení cigaretového filtru v přírodě trvá kolem dvanáct až 15 let. Navíc tyto cigaretové zbytky jsou pro přírodní ekosystémy toxické. Což dokládá analýza odpadních vod, do které kuřáci vylučují část z vdechnutých toxických látek. A močí vyloučené metabolity tabáku tak odborníkům dávají poměrně přesný obrázek i o jeho spotřebě.

Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech není příliš velký, byť je o víkendech mírně zvýšený. Zajímavé je více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra,“ říká Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se metodikou analýz metabolitů návykových látek zabývá již přes deset let.

Kouření si svoji daň vybrat nezapomene

Zřejmě každému známým důvodem, proč sebrat odvahu a přestat kouřit, je vysoké riziko závažného onkologického onemocnění, kterým je zhoubný nádor plic. Právě karcinom na plicích u nás patří k nejčastější příčině úmrtí na zhoubný nádor.

Nanejvýš 20 procent případů lékaři diagnostikují v jeho časném stádiu, kdy je ještě šance na účinnou léčbu. Nádor, na který se přijde pozdě, již nelze odoperovat. Pokud se onemocnění zachytí v pozdní fázi, jak je u nás i ve světě zatím obvyklé, dosahuje pětiletá úmrtnost přibližně 85 procent.

Zdravotnictví v Česku se proto snaží kuřákům pomoci alespoň cíleným programem časného záchytu karcinomu plic. Kuřáci starší 55 let, u nichž počet vykouřených cigaret dlouhodobě přesahuje krabičku denně, mohou přijít preventivně na screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie [CT] s nízkou dávkou záření. Vyšetření není nijak náročné a už během několika minut dokáže odhalit nádor. Doporučení k vyšetření vydává praktický lékař.

Screening plic zprvu osloví jen ty nejodvážnější kuřáky

Kouření je dle odborníků hlavní příčinou vzniku rakoviny plic. Lékaři proto kuřákům i ve zmiňovaném screeningu doporučují přestat s ním, propojí je s centry pro odvykání kouření.

Kouření cigaret je dobře zdokumentovanou příčinou plicní rakoviny a asi v 90 % případů je toto onemocnění kouřením přímo způsobeno,“ říká přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK doc. Jiří Votruba a uvádí srovnání s USA ohledně screeningu.

„Ve Spojených státech, kde je screening plicní rakoviny již zavedenou metodou, je prevalence kouření jen 15 procent. V České republice, kde screening dosud neexistoval, je aktivním kuřákem každý čtvrtý dospělý a asi 12 procent žáků základních škol,“ doplňuje doc. Votruba s tím, že intervence kuřáckého návyku je důležitá.

Výsledky programů bohužel ale nejsou příliš uspokojivé. Což je dle něj i důvod, proč se i více zaměřit na zmiňovaný screening plic.

–VRN–

1 komentář

  1. Ano, stačilo by i přestat jíst a nebyla by žádná starost s pěstováním čehokoliv.\Jste na zdravích zprávách duševně, v pořádku?

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here