Screening plic zprvu osloví jen ty nejodvážnější kuřáky

0
4174
plic
Foto: Redakce ZdraveZpravy.cz

„Zpočátku přijdou jen ti nejodvážnější nebo ti, co mají strach z onemocnění,“ říká pro ZdraveZpravy.cz k novému screeningu karcinomu plic přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

„Pokud to bude fungovat tak, jak si představujeme, může screening karcinomu plic zachraňovat životy, protože pacient najde pomoc včas, kdy se dá onemocnění ještě operačně léčit,“ dodává v podcastu ZdraveZpravy.cz.

O zavedení screeningu karcinomu plic, který v Česku odstartuje v lednu 2022, u nás lékaři podle Koblížka jednali několik let. Inspiraci přitom sbírali především v zemích, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Belgie, Holandsko nebo Izrael.

„Museli jsme získat podporu státu,“ říká Vladimír Koblížek s tím, že právě při diskuzích se zástupci státu a zdravotních pojišťoven jim pomohla data ze zmiňovaných zemí, kde již screening pro vybrané skupiny obyvatel v praxi funguje a osvědčil se.

Podle něj i jeho kolegů je jasné, že i z hlediska nákladovosti je výhodnější léčit pacienty s časnou formou karcinomu plic, než pacienty v jeho třetím či čtvrtém stadiu, kdy už je léčba nejenom dražší, ale šance na úzdravou jsou minimální.

„A i z humánního hlediska je to samozřejmě správně,“ dodává.

Na 80 procent nádorů plic se přijde v pozdním stadiu

Nově zaváděný screening plic by podle něj mohl konečně zvrátit trend, kdy lékaři nádory na plicích v 80 procentech případů diagnostikují pozdě. Tedy ve III. nebo IV. stadiu. V době pandemie covidu-19 se u nás situace u tohoto onemocnění navíc ještě zhoršila. Pouhých 10 procent z celkového počtu nově diagnostikovaných pacientů s karcinomem plic mělo dle jeho slov nádor v raném stadiu.

„Covid se do toho záchytu hodně negativně podepsal. Lidé byli doma, nešli na vyšetření, báli se. […] I my v ambulanci jsme fungovali v omezeném režimu,“ tvrdí Koblížek a ujišťuje, že k tomu by už nyní nemělo i přes rostoucí počty covid pozitivních pacientů dojít.

Rakovina plic v mnoha případech metastazuje do mozku

Kvůli zajištění ochrany personálu ale budou lékaři požadovat po pacientech přicházejících do ordinací preventivní PCR test. A to i po těch očkovaných. Nikoli ale po těch „čerstvě“ naočkovaných, ale jistě po těch, u kterých došlo k podání očkovací látky před delší dobou.

„Lidé, kteří mají více než 180 dní po očkování, zejména pak ti starší, tak tam to PCR není zbytečné,“ tvrdí Koblížek.

„To, co bylo minulý rok, chceme udělat jinak. Chceme mít ambulanci otevřenou, protože nemůžeme tu necovidovou péči zastavit,“ dodává.

Screening nepodmiňuje nekouření

Na preventivní vyšetření karcinomu plic by měl od nového roku přijít každý kuřák ve věku od 55 do 75 let, který kouří minimálně krabičku cigaret za den po dobu dvaceti let. Takový pacient je totiž podle pneumologů ve vysokém riziku, že se u něj nádor rozvine. Na vyšetření ho doporučí buď jeho registrovaný praktický lékař, nebo přímo pneumolog. Pacienta čeká zprvu vyšetření CT, při kterém plicní lékař provede sken celého hrudníku a výsledek vyšetření pak konzultuje s radiologem.

„Ten buď najde patologický nález a pacienta posílá na plicní, aby se nález došetřil a zajistila další léčba,“ popisuje kroky vyšetření Koblížek.

Pojišťovny nově uhradí kuřákům podrobné vyšetření plic

Pokud je pacient v pořádku, dostane termín na další kontrolní vyšetření, zhruba v intervalu čtyř let. Pacient tak zůstává v evidenci plicního lékaře a v průběhu let chodí na preventivní kontroly. Důvod je, aby se vyloučilo riziko onemocnění, případně zachytilo včas. Nejlépe ještě v jeho přednádorovém stadiu. Podmínka zapojení se do screeningu karcinomu plic není to, aby pacient přestal kouřit.

„Náš cíl je, aby každý, kdo projde screeningem, přestal kouřit. Či snížil počet vykouřených cigaret,“ vysvětluje Koblížek s tím, že se ale starají o každého, tedy i o kuřáka.

Upozorňuje, že pouhé jedno až dvě procenta z kuřáků, kteří se rozhodnou, že chtějí přestat kouřit, to opravdu dokáže. S pomocí léků, odborníků v poradních centrech a při silné vůli se pak úspěšnost pohybuje kolem 40 procent.

„Většina lidí už se kouření nikdy nezbaví,“ dodává.

I plíce po covidu-19 se velice dobře regeneruje

podcastu ZdraveZpravy.cz se Vladimír Koblížek vyjadřuje i k postcovidovému syndromu. Nárůst pacientů s dlouhodobými následky po covidu očekávají plicní lékaři zhruba za tři až šest měsíců. Výrazné změny v jeho průběhu zatím nikterak nepozorují.

„Postcovidový syndrom bude stejný nebo podobný jako byl u těch předchozích variant viru. Většina pacientů ho má tři až šest měsíců. Pak se to pomalu zlepšuje,“ tvrdí Koblížek.

Obavy z toho, že by se o tyto pacienty nebyli schopni odborníci na plicní onemocnění postarat, nejsou dle jeho slov namístě. Dobrá zpráva pak je, že podle stávajících zkušeností lékařů se dají poškozené plíce po covidu-19 dobře léčit. U některých pacientů za doprovodu farmakoterapie, u jiných často stačí jen pravidelná rehabilitace.

„Plíce je schopná regenerace. Zejména pak plíce pacientů kolem 40 až 50 roku věku, kteří jsou jinak bez vážných nemocí, se plíce například po roce velice dobře zreparuje,“ vysvětluje.

Podle jeho odhadů může pociťovat dlouhodobější změny po onemocnění jedno až dvě procenta z pacientů. To je podobné, jako tomu bylo u onemocnění SARS v roce 2003.

„Nebude tak časté, aby na tom byli pacienti po covidu ještě pět let po onemocnění špatně,“ ubezpečuje Vladimír Koblížek.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here