Vyšší příspěvek na mobilitu bude snad od října

1
6266
na_mobilitu
Ilustrační foto: Pixabay.com

Zvýšení příspěvku na mobilitu o 350 korun na 900 korun a další pomoc nyní závisí na poslancích. Vyšší podpory pro lidi se zdravotním hendikepem schválila vláda, nyní se čeká na Sněmovnu. V lepším případě by je mohli lidé čerpat od října.

Od jara slibovaný a často diskutovaný balíček podpor pro zdravotně hendikepované předložený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR [MPSV] schválila na svém středečním jednání [31.8.] vláda. Kvůli zdražování potravin, energií a vysokým cenám paliv navrhla, aby balíček pomoci Sněmovna schválila hned při prvním projednávání, v prvním čtení.

„V novele je klíčová část, která se týká příspěvku na mobilitu. Je to asi 260 tisíc lidí, kterým se příspěvek zvedne z 550 korun na 900 korun,“ uvedl důvody pro svižné schválení předlohy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Příspěvek na mobilitu má lidem se zdravotním hendikepem pomoc zvládnout vyšší ceny benzinu a nafty, které v Česku ale strmě vzrostly už letos na jaře.

Nejsme úplná výjimka, říká šéf čerpaček Tank ONO

Loni podle podkladů k návrhu dávku na mobilitu pobíralo zhruba 253 000 lidí. Roční výdaj činil 1,67 miliardy Kč. Součástí balíčku pomoci je mimo zvýšení příspěvku na mobilitu i navýšení příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením [OZP]. A také upravuje příspěvky na zvláštní pomůcky a dietní stravování.

Vyšší příspěvek na mobilitu i podporu zaměstnávání OZP

Vládní předloha zvyšuje příspěvek zaměstnavatelům za zaměstnávání osob se zdravotním postižením o 600 korun na měsíc. Aktuálně na každou takovou osobu dostávají firmy od státu měsíční podporu nejvýše v částce 14 600 korun. Zvýšený příspěvek by podle návrhu dostávaly firmy zpětně od letošního července. Na tuzemském pracovním trhu je aktivních přibližně 65 tisíc OZP. Podle MPSV jejich počty postupně rostou.

Balíček pomoci dále zvyšuje maximální příspěvek na pořízení svislé zdvihací nebo šikmé zvedací plošiny. Zdravotní pomůcku využívají hlavně lidé v domácí péči, respektive ti, co o ně pečují. Nyní jim na její pořízení úřady přispívají 400 tisíc korun. Po schválení návrhu by se podpora zvýšila na 500 tisíc korun.

„Tento příspěvek je v tuzemsku přiznáván zhruba 350 osobám ročně,“ tvrdí MPSV.

Loni podle podkladů k návrhu dávku na mobilitu pobíralo měsíčně v průměru 253 000 lidí. Roční výdaj činil 1,67 miliardy korun

Marian Jurečka: Levnější jízdné pro invalidy zdražování neřeší

Novela mění i podmínky nároku na takzvanou otcovskou poporodní péči. Čerpat by ji mohli nově muži v situaci, kdy se dítě narodí mrtvé nebo zemře v době šestinedělí. Úřad chce tímto krokem srovnat podmínky mužů a žen, které po úmrtí dítěte nemocenskou dávku čerpají. Uvolnit muže na otcovskou by se současně stalo povinností jeho zaměstnavatele, tedy pokud o ni požádá. Na otcovskou po úmrtí potomka by ročně mohlo jít asi 430 otců, z nemocenského pojištění by se jim vyplatilo kolem šesti milionů Kč.

Novela myslí i na elektronizaci státní správy

Chystaná norma upravuje způsob hlášení o karanténě. Nově by o ni hygienici úřady sociální správy informovali elektronicky. Stejně tak by o karanténě zaměstnance sociální správa na požádání informovala jeho zaměstnavatele.

Sociální služby letos od státu získají 23,6 mld. Kč

Z návrhu nové legislativy dále vyplývá, že stejně jako v době nemocenské, těhotenství a mateřské nesmí pracovník ani při karanténě a dvoutýdenní otcovské dostat výpověď. Náklady na úpravu aplikací kvůli elektronickému hlášení karantény se mají pohybovat kolem 872 000 korun.

–VRN/ČTK–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here