Pákistánem se šíří akutní průjmy, malárie i tyfus

0
542
prujmy
Foto: WHO/Mohbeen Ansari

Zdravotníci hlásí šíření infekčních nemocí v povodněmi zasaženém Pákistánu. Kvůli konzumaci nekontrolované vody lidé v zemi trpí akutními průjmy. Lékaři potvrzují šíření malárie, tyfu, horečky dengue, ale i spalniček a leishmaniózy.

Povodně sužují území Pákistánu již od června. Podle údajů Světové zdravotnické organizace [WHO] tamní úřady potvrdily více než 1 200 obětí na životech a přes 12 500 zraněných lidí. Měsíce trvající povodně v Pákistánu již uzavřely podle WHO kolem deseti procent zdravotnických zařízení. Lidem, kterým vzala voda domovy, se nedostává ani základní zdravotní pomoci. Nyní se zasaženými oblastmi navíc začaly šířit i infekční nemoci.

„První zprávy o sledování onemocnění ukazují nárůst případů průjmu, malárie a tyfu. Ostatní nemoci v zemi, jako je dětská obrna a covid-19, podléhají zvýšenému riziku šíření,“ potvrzuje v prohlášení regionální ředitel pro východní Středomoří WHO Ahmed Al-Mandhari.

Pákistán má další případ dětské obrny, očkuje 40 mil. dětí

V zasažených oblastech fungují mobilní zdravotnické týmy. V nich se zdravotníci a dobrovolníci starají hlavně o zraněné, těhotné ženy a děti. Do země podle WHO již proudí humanitární pomoc se základními léky, zdravotnickým materiálem a testovací sady k diagnostice onemocnění. Vzhledem k rozsahu škod se ale ne všem potřebným taková pomoc dostává.

„Pákistánská vláda, WHO a zdravotní partneři zřídili více než 4 500 lékařských táborů. V nich se snaží zajistit, aby lidé měli přístup k základním zdravotnickým službám,“ tvrdí ředitel Al-Mandhari.

Podle pákistánského ministerstva zahraničí dodávají do země humanitární pomoc, jako jsou stany, potraviny a léky, především Čína, Turecko a Spojené arabské emiráty.

Traumata pákistánského lidu vystřídaly infekce a průjmy

V prvních týdnech přírodní katastrofy za tamními zdravotníky chodili převážně ničivými povodněmi traumatizovaní lidé. Nyní už se na ně většinou obracejí o pomoc se zdravotními potížemi. Převážně akutními průjmy, záněty očí a kůže a respiračními onemocněními.

MMF začne zřejmě znovu posílat peníze do Pákistánu

Podle WHO žije v zemi téměř 634 tisíc lidí v provizorních stanech ve speciálně zřízených táborech. Přes 432 zdravotnických zařízení voda zcela zničila a více než 1 028 jich poškodila částečně. Vedení země se nyní soustředí na zajištění pitné vody do zasažených oblastí společně se zásoby léků a zdravotnického materiálu.

Organizace spojených národů [OSN] situaci označila za „bezprecedentní klimatickou katastrofu“. A své členy vyzvala k vyčlenění finanční podpory až 160 milionů dolarů [cca 3,9 mld. Kč].

Podle pákistánského premiéra Šahbáza Šarífa jsou letošní povodně vůbec největší v dějinách Pákistánu.

„Škody způsobené naší infrastruktuře jsou rozsáhlé a jsou rozprostřeny po celém Pákistánu,“ citovala Šarífa agentura AFP.

Šéf WHO: Covid neskončil. A není tu jen Ukrajina

V Pákistánu, kde žije přes 220 milionů obyvatel, letos v posledním čtvrtletí spadlo o 190 procent více srážek v porovnání s průměrem za posledních 30 let. Přívalové deště, jež Pákistán zasáhly už v červnu, doslova spláchly cesty, mosty a miliony lidí připravily o domovy. A potíž bude i se zajištěním potravy. Povodně totiž způsobily rozsáhlé škody na polích, ze kterých voda spláchla zemědělské plodiny. Povodně zasáhly přes 33 milionů lidí, to je přes 15 procent veškeré populace Pákistánu.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here