Pákistán letos potvrdil třetí případ dětské obrny. Loni v zemi úřady odhalily jedinou nákazu. V Pákistánu již i začala další z vakcinačních kampaní proti obrně. Potrvá pět dní, cílem je naočkovat 40 milionů dětí mladších pěti let.
Naděje na vymýcení divokého polioviru, který vyvolává dětskou obrnu, v posledních dvou zemí světa s jeho výskytem – v Afghánistánu a Pákistánu – pomalu vyhasínají. Pákistán [cca 220 mil. obyv.] za letošních necelých pět měsíců potvrdil již třetí nákazu divokým poliovirem. Loni přitom Islámábád evidoval jedinou nákazu dětskou obrnou. Informaci přinesla agentura AP.
V reakci na stále se objevující nákazu divokým poliovirem pákistánské zdravotní úřady v těchto dnech zahájily letos v řadě již třetí očkovací kampaň. Potrvá pět dní. Zdravotníci doufají, že se jim podaří proti dětské obrně naočkovat až 40 milionů dětí mladších pěti let. Očkování v předloňském roce Pákistán přerušil kvůli obavě z šíření koronaviru.
Mluvčí tamního vakcinačního programu proto nyní i veřejně vyzval rodiče malých dětí, aby spolupracovali se zdravotníky, kteří budou obcházet domy. Týmy zdravotníků při očkování doprovázejí příslušníci bezpečnostních složek. V Pákistánu se totiž tyto očkovací týmy často stávají terči smrtelných útoků islámských radikálů. Ti tvrdí, že očkovací kampaň kryje západní špiony. Mnohdy i uvádějí, že má za cíl obyvatelstvo sterilizovat.
Obrna se letos potvrdila v Africe, váže se na Pákistán
Zhruba před třemi měsíci zástupci Světové zdravotnické organizace [WHO] potvrdily nákazu divokým poliovirem u tříleté dívky z hlavního města Lilongwe v africkém Malawi. Později se nákaza potvrdila u další malé dívky v Mosambiku. Sekvenace vzorků ukázala, že oba případy v Africe souvisejí s kmenem viru šířícího se v Pákistánu.
„Dokud bude divoký poliovirus existovat kdekoli na světě, všechny země zůstávají v riziku zavlečení viru,“ řekla tehdy k případu regionální ředitelka Světové zdravotnické organizace pro Afriku Dr Matshidiso Moeti.
Zároveň ubezpečila veřejnost o tom, že proti případnému dalšímu šíření viru země preventivně a okamžitě přijala několik opatření.
„Díky vysoké úrovni dohledu nad dětskou obrnou na kontinentu a schopnosti rychle detekovat virus, můžeme nyní velmi rychle zareagovat a ochránit děti před dopady této nemoci,“ řekla Moeti.
I přesto tyto případy nákazy zůstává africký kontinent jako polio-free region, kterým jej WHO vyhlásila v srpnu roku 2020.
„Laboratorní analýza ukazuje, že kmen odhalený v Malawi souvisí s kmenem kolujícím v provincii Sindh v Pákistánů,“ vysvětlili důvody zástupci WHO s tím, že šlo s největší pravděpodobností o importovanou nákazu ze zmiňovaného Pákistánu.
Divoké polioviry se udržují v Afghánistánu a Pákistánu
Podle českého Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se divoké polioviry udržují v populaci na blízkém východě, přesněji v Afghánistánu a Pákistánu.
„Od roku 1988 počet zemí s endemickým výskytem divokých poliovirů poklesl ze 125 zemí na tři v roce 2017 [Pákistán, Afghánistán, Nigérie] a od roku 2018 se případy obrn vyvolaných divokým poliovirem vyskytují pouze v Afghánistánu a Pákistánu,“ uvádí na svých stránkách SZÚ.
V roce 2019 se na afghánském území potvrdilo 29 případů přenosu polioviry a v roce 2020 k němu došlo v 56 případech. V sousedním Pákistánu šlo v roce 2019 o 147 případů a v roce 2020 o 84 případů nákazy poliovirem.
Veřejnost se podle ústavu často mylně domnívá, že dětská obrna se šíří hlavně v africké populaci. Není tomu tak. Afriku WHO vyhlásila 25. srpna 2020 jako polio-free region.
„Nicméně v Africe se stále vyskytují početná lokální ohniska cirkulujícího, od vakcinálního kmene derivovaného polioviru [cVDPV],“ dodává SZÚ.
Bezpříznakoví přenašeči divokých poliovirů
Poliomyelitida neboli dětská přenosná obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Může mít velmi závažný průběh a způsobit celoživotní ochrnutí i smrt.
„Virus se přenáší nejčastěji přímo z člověka na člověka fekálně-orální či orálně-orální cestou, ale i nepřímo. Předměty, potravou i vodou v případě znečištění stolicí infikované osoby,“ vysvětluje Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí CEM SZÚ.
Potíž v přenosu viru spočívá i v tom, že ne každý nakažený má příznaky onemocnění. Podle SZÚ se u jednoho z 200 až 300 nakažených rozvine závažná forma onemocnění, jež vyvolá ochrnutí. Infekce polioviry, které se neprojeví žádnými příznaky, tak zůstávají neodhaleny. I bezpříznakové osoby jsou ale pro své okolí infekční. Po dobu několika týdnů vylučují virus stolicí a sliznicemi úst a nosu.
„Tito lidé mohou nakazit další jedince, u kterých se může vyvinout závažná forma onemocnění,“ dodává SZÚ.
Na onemocnění dětskou obrnou neexistuje žádný léčivý přípravek. Nemoci se ale dá velmi úspěšně předejít podáním jednoduché a dle lékařů velmi účinné vakcíny.
–VRN/ČTK–
