V Africe se podařilo vymýtit divoký poliovirus způsobující dětskou obrnu. Až 95 procent tamní populace je proti dětské obrně očkovaná. Oznámila to počátkem tohoto týdne Africká regionální rada pro potvrzení vymýcení obrny [ARCC]. Tu za tímto účelem v roce 1998 zřídila Světová zdravotnická organizace [WHO].

Zprávu o vymýcení polioviru způsobujícího dětskou obrnu oznámila ARCC v úterý 25.8.2020. Týká se 47 z 54 afrických států, které spadají pod africký region v rozdělení WHO. Poliovirus se aktuálně vyskytuje ve dvou zemích na celé planetě a sice v Afghánistánu a Pákistánu v Asii. Poslední potvrzený případ onemocnění dětskou obrnou v Africe zaznamenali zdravotníci před čtyřmi lety v Nigérii.

Vakcínu proti dětské obrně má 95 % africké populace

Dětská obrna je velmi nakažlivé virové onemocnění zasahující nejvíce děti do pěti let věku. K infekci dochází v trávicím traktu, kde se virus rychle množí a odkud se vylučuje dále stolicí. Dětská obrna se šíří fekálně-orální cestou, tedy nedostatečnou hygienou. Především nemytými rukami, kontaminovanou vodou, ale i potravinami a infikovanými předměty. V afrických zemích se virus dětské obrny šířil hlavně znečištěnou vodou.

Virus napadá centrální nervový systém a zasahuje svalovou soustavu. Zabránit šíření viru se dá úspěšně pouze očkováním, na dětskou obrnu neexistuje účinná léčba. Podle ARCC, jak uvedla i BBC, má vakcínu proti dětské obrně aplikovanou na 95 procent africké populace. Což byl jeden z hlavních cílů, které si ARCC stanovila při jejím ustanovení.

Odmítání očkování patří dle WHO k největším hrozbám

Dětská obrna v Africe, ale i v Evropě

Více než polovina všech případů nákazy dětskou obrnou na světě připadala ještě před několika lety na Nigérii. Dnes tam žijí tisíce lidí s trvalými následky po nákaze divokého polioviru. Nutné je i zmínit, že v Africe stále přetrvává vzácná mutace viru, která je odvozená od vakcíny proti dětské obrně. Ta se může šířit i v místních komunitách bez dostatečné proočkovanosti. Letos zdravotnické organizace v afrických zemích potvrdily celkem 117 případů nákazy tímto zmutovaným virem.

„Evropský region WHO byl deklarován Světovou zdravotnickou organizací jako Polio-free v roce 2002. Výskyt divokého polioviru ve světě se od roku 1988 snížil o více než 99 procent. Z odhadovaných 350 000 případů ve více než 125 endemických zemích na 33 případů v roce 2018,“ uvádí ve své zprávě k přenosné dětské obrně Státní zdravotní ústav [SZÚ].

Dodává, že ze tří kmenů divokého polioviru [typ 1, typ 2 a typ 3] byl divoký poliovirus typu dva eradikován [zcela vymýcen, včetně jeho původce, pozn. red.]. V roce 1999 a v listopadu 2012 byl v Nigérii hlášen poslední výskyt divokého polioviru typu 3.

Ke 12. 6. 2019 byl hlášen výskyt divokého polioviru [WPV] pouze z Afgánistánu a to v osmi případech a Pákistánu v 21 případech. Dále zdravotníci potvrdili dvanáct případů onemocnění z vakcín derivovaných poliovirů [cVDPV] v Nigérii, Somálsku a Demokratické republice Kongo.

Dětská obrna v České republice

Velká epidemie přenosné dětské obrny Českou republiku zasáhla roce 1939, následně pak v několika vlnách po třech až pěti letech. V letech 1939 až 1956 onemocnělo dětskou obrnou na 12 868 osob, převážně dětí, z nich 1 159 zemřelo. Od roku 1957 se u nás proti dětské obrně začalo očkovat. Nejdříve neživou a následně od roku 1960 živou očkovací látkou. V roce 1959 bylo v ČR hlášeno 131 případů onemocnění a 11 úmrtí. Celoplošný očkovací program se zavedl v první polovině roku 1960 a byl velmi úspěšný. Již od druhé poloviny roku 1960 nebyl na našem území zaznamenán autochtonní, tedy domácí, neimportovaný případ onemocnění přenosnou dětskou obrnou. Díky úspěšnému očkovacímu programu je Česká republika od roku 1961 Polio-free.

„Česká republika tak mohla jako první země na světě deklarovat eliminaci neboli vymýcení poliomyelitidy, čili stav dlouhodobého územního přerušení procesu šíření nákazy,“ uvádí na svých stránkách SZÚ.

Odmítat očkování nedává smysl, říkají lékaři

První příznaky dětské obrny vypadají jako chřipka

Nákaza virem dětské obrny se projeví za jeden až dva týdny po infikování. Příznaky jsou velmi podobné těm chřipkovým. Infikovaní mají vysokou teplotu, bolí je hlava, břicho, cítí ztuhlost svalů a celkovou slabost. Ve vážnějších případech nemoc končí ochablým a deformovaným svalstvem. V České republice se kojenci plošně očkují od roku 1960 a od té doby se na našem území nepotvrdil jediný případ nákazy.

Očkování se provádí inaktivovanou očkovací látkou, která je součástí očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, přenosné dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí od 9. týdne věku [3. měsíc], další dávka se podává za dva měsíce po první dávce [5. měsíc], přeočkování se provádí v 11. až 13. měsíci života dítěte [schéma 2+1]. Očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné dětské obrně pak 10. až 11. rok věku dítěte. Na očkování nejsou potvrzeny žádné vážné reakce. Očkovaní pociťují nanejvýš bolest či menší otok v místě vpichu nebo zvýšenou teplotu.

–ČTK/RED–

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here