Dva roky covidu odsunuly na druhou kolej i apnoiky

0
275
apnoiky
Ilustrační foto: Pixabay.com

Kvůli pandemii covidu lékaři za poslední dva roky neprovedli více než sedm tisíc plánovaných nočních monitorací spánku. Situace doléhá hlavně na apnoiky, tedy pacienty se zástavami dechu ve spánku. 

Vyplývá to z kvalifikovaného odhadu Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno, která shrnula data ze všech pracovišť, která provádějí monitoraci spánku. Spánkové laboratoře v době pandemie totiž většinou sloužily jako covidová oddělení.

Noční monitoring spánku je přitom základní metoda při zjišťování, jakou poruchou spánku daný pacient trpí. Častý problém, který s poruchami spánku souvisí, jsou právě dechové zástavy, takzvané apnoe. I těch se dotkl výpadek monitoringu spánku. Podle odhadu lékařů Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno může jít až o pět tisíc nevyšetřených pacientů.

„V počátcích covidové pandemie došlo k pozastavení činnosti spánkových laboratoří. Mnohá z nich se změnila na covidová oddělení. Lékaři pracovali, kde jich bylo třeba. Některá spánková pracoviště později fungovala alespoň částečně, jiná byla kompletně uzavřena,“ říká přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno doc. Milan Sova.

Loňské propady akutní a preventivní péče jsou alarmující

Podle něj se výpadek péče o pacienty s poruchami dýchání ve spánku v posledních letech dotkl až 20 procent z nich. Tvrdí, že lehkou poruchou dýchání ve spánku trpí každý druhý Čech. Mezi apnoiky patří asi 20 procent mužů a 10 procent žen. Typickým pacientem je muž ve středním věku s nadváhou.

„Lékaře obvykle vyhledá na popud manželky, kterou znepokojilo partnerovo chrápání a výpadky dechu. […] Apnoe nepříznivě ovlivňuje obezita a ani tady nám covidová pandemie nepomohla. Řada pacientů v tomto období přibrala, a jejich stav se tak ještě zhoršil,“ dodává doc. Sova.

Apnoiky postihuje dlouhé čekání na monitoring spánku

„Jestliže se pacient kvůli poruchám dýchání ve spánku v noci nevyspí, může v důsledku toho trpět takzvanou denní spavostí. Což znamená, že usíná přes den,“ vysvětluje kardiolog prof. Ondřej Ludka z Fakultní nemocnice Brno.

Během dne pak bývá unavený, nesoustředěný a má nižší pracovní výkonnost. A často dochází k epizodám mikrospánku, usínání, hlavně při monotónních činnostech. Což zvyšuje nebezpečí úrazů. Až několikanásobně roste riziko dopravní nehody.

„Zároveň je třeba si uvědomit, že poruchy dýchání ve spánku významně zhoršují kvalitu života pacienta,“ dodává prof. Ondřej Ludka.

Na Karlovarsku otevřeli první spánkovou laboratoř

Upozorňuje i na přidružené nemoci. Apnoiky častěji trápí vysoký krevní tlak [hypertenze]. Dochází u nich častěji k infarktu myokardu, ischemické srdeční chorobě, poruchám srdečního rytmu [arytmie] a srdečnímu selhání. Apnoici jsou ohroženi i vyšším výskytem cévních mozkových příhod [mrtvic]. Ty souvisejí s nízkou dodávkou kyslíku do mozku během apnoických pauz. Pacienti kromě toho, že už většinou nadváhou trpí, následkem této choroby svoji hmotnost ještě zvyšují. Mají vyšší množství tuků v krvi, čímž roste riziko rozvinutí cukrovky. Apnoici trpí i poruchami periferních nervů projevující se změnami citlivosti a hybnosti.

Všem těmto nemocím lze dle lékařů předejít jen včasnou diagnostikou a zahájením léčby. Problém je, že čekací doba na monitoraci spánku a následnou léčbu se nyní pohybuje kolem jednoho roku. Lékaři proto navrhují otevřít další pracoviště. A to především v oblastech, kde zatím žádná nejsou.

Co je spánková apnoe

Syndrom spánkové apnoe [SSA] je onemocnění, při kterém pacient trpí poruchami spánku. Často ho provází chrápání [ronchopatie]. Zástavy dechu, takzvané apnoické pauzy bývají delší než deset sekund a bývá jich více než deset za hodinu.

Prevence SSA dle lékařů spočívá ve vyloučení nebo omezení působení rizikových faktorů. Patří k nim hlavně životosprávná opatření, která radí vést život s pravidelnou a přiměřenou dobou spánku. Jíst naposledy několik hodin před spaním. Vyvarovat se pití alkoholu a kouření. Ke zmírnění potíží přispěje redukce hmotnosti u pacientů s nadváhou a obezitou.

I poruchy spánku mají své řešení, říká psycholog

Lékaři rozlišují tři typy spánkové apnoe. První z nich je obstrukční spánková apnoe, která představuje až 90 procent všech onemocnění. Druhý typ je centrální spánková apnoe a třetí pak kombinuje první dvě apnoe. SSA se obvykle objevuje u pacientů nad 40 let věku, častěji u mužů. Rizikovým faktorem je obezita, dalším pak anatomické anomálie [malá spodní čelist, větší a ochablé měkké patro, zvětšené mandle]. Stejně jako u všech nemocí, tak i k rozvoji SSA přispívá pití alkoholu, především před spaním, užívání některých sedativ, hypnotik a léků na uvolnění svalů.

K léčbě spánkové apnoe je třeba změnit životosprávu. Některým pacientům lékaři ordinují nazální přetlakové ventilace, farmakoléčbu a vzácněji pak doporučí chirurgický zákrok.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here