Česko je 60 let bez dětské obrny, polioviry ale nezmizely

0
636
polioviry
Ilustrační foto: Pixabay.com

Česko je 60 let bez potvrzeného přenosu polioviru, který způsobuje dětskou obrnu. To ale neznamená, že dětská obrna ze světa nadobro zmizela. Letos v říjnu ohlásily ukrajinské úřady nákazu u 17měsíční dívky.

Poslední případ takzvané akutní chabé parézy [obrny] v Evropě potvrdila Ukrajina letos v říjnu u neočkované sedmnáctiměsíční dívky z tamní Rovenské oblasti na severozápadě země. Přítomnost viru odhalily laboratoře i u jejích šesti sourozenců. Ti neměli žádné příznaky nákazy. Ukrajina, která byla postižena válkou s Ruskem, což se projevilo i v kondici jejího zdravotního systému, obecně patří k zemím, z níž se šíří nakažlivé nemoci.

„Mnozí se domnívají, že dětská obrna již neexistuje. Není to, bohužel, pravda. V současné době žije ve všech oblastech světa až 15 miliónů lidí, od kojenců až po devadesátileté jedince, kteří přežili přenosnou dětskou obrnu,“ upozorňuje Kateřina Fabiánová z Centra epidemiologie a mikrobiologie [CEM] Státního zdravotního ústavu [SZÚ].

Dodává, že Česká republika je zemí, kde se v posledních 60 letech nepotvrdil přenos žádného z poliovirů způsobujícího dětskou obrnu. Stejně tak ale říká, že v důsledku pandemie covidu-19 se v posledních dvou letech odvedla pozornost od očkovacích kampaní proti těmto virům. Což může do budoucna značit vyšší riziko přenosu nákazy především jejím zavlečením ze zemí, kde se divoký poliovirus ještě objevuje.

Divoké polioviry se udržují v Afghánistánu a Pákistánu

Podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ] se dnes divoké polioviry stále udržují v populaci na blízkém východě, přesněji v Afghánistánu a Pákistánu.

„Od roku 1988 počet zemí s endemickým výskytem divokých poliovirů poklesl ze 125 zemí na tři v roce 2017 [Pákistán, Afghánistán, Nigérie] a od roku 2018 se případy obrn vyvolaných divokým poliovirem vyskytují pouze v Afghánistánu a Pákistánu,“ uvádí SZÚ.

V roce 2019 se na afghánském území potvrdilo 29 případů přenosu polioviry a v roce 2020 k němu došlo v 56 případech. V sousedním Pákistánu šlo v roce 2019 o 147 případů a v roce 2020 o 84 případů nákazy poliovirem.

Veřejnost se dnes často mylně domnívá, že dětská obrna se šíří především v africké populaci. Není tomu tak. Afrika byla v pořadí jako čtvrtý ze šesti regionů Světové zdravotnické organizace [WHO] vyhlášena 25. srpna 2020 jako polio-free region. Tedy bez výskytu divokého polioviru.

95 % africké populace má vakcínu proti dětské obrně

„Nicméně v Africe se stále vyskytují početná lokální ohniska cirkulujícího, od vakcinálního kmene derivovaného polioviru [cVDPV],“ dodává SZÚ.

Bezpříznakoví přenašeči divokých poliovirů

Poliomyelitida neboli dětská přenosná obrna je vysoce nakažlivé virové onemocnění. To může mít velmi závažný průběh a způsobit celoživotní ochrnutí i smrt.

„Virus se přenáší nejčastěji přímo z člověka na člověka fekálně-orální nebo orálně-orální cestou, ale také nepřímo – předměty, potravou i vodou v případě znečištění stolicí infikované osoby,“ vysvětluje Jitka Částková z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí CEM SZÚ.

Potíž v přenosu viru spočívá i v tom, že ne každý nakažený má příznaky onemocnění. Podle SZÚ se pouze u jednoho z 200 až 300 nakažených rozvine závažná forma onemocnění, jež vyvolá ochrnutí. Infekce polioviry, které se neprojeví žádnými příznaky, tak zůstávají neodhaleny. I bezpříznakové osoby jsou ale pro své okolí infekční. Po dobu několika týdnů vylučují virus stolicí a sliznicemi úst a nosu.

„Tito lidé mohou nakazit další jedince, u kterých se může vyvinout závažná forma onemocnění,“ tvrdí SZÚ.

Epidemie dětské obrny se Českem prohnala v roce 1939

Očkování proti polioviru je v Česku součástí povinného dětského očkování. Podle dat SZÚ je země od roku 1961 zcela bez výskytu přenosné dětské obrny. Nicméně i tak nelze úplně vyloučit zavlečení polioviru do našeho regionu.

Poslední velká epidemie přenosné dětské obrny tehdejší Československo zasáhla v roce 1939, následně pak v několika vlnách po třech až pěti letech. V letech 1939 až 1956 u nás onemocnělo dětskou obrnou na 12 868 osob, převážně dětí, z nich 1 159 zemřelo. Od roku 1957 se u nás proti dětské obrně začalo očkovat. Nejdříve neživou a následně od roku 1960 živou očkovací látkou. V roce 1959 bylo v ČR hlášeno 131 případů onemocnění a 11 úmrtí.

Celoplošný očkovací program se zavedl v první polovině roku 1960 a byl velmi úspěšný. Již od druhé poloviny roku 1960 nebyl na našem území hlášen autochtonní, tedy domácí, neimportovaný případ onemocnění přenosnou dětskou obrnou. Díky očkovacímu programu je Česká republika od roku 1961 polio-free zemí.

„Česká republika tak mohla jako první země na světě deklarovat eliminaci neboli vymýcení poliomyelitidy, čili stav dlouhodobého územního přerušení procesu šíření nákazy,“ uvádí na svých stránkách SZÚ.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here