Voda v bojleru pod 45 °C zvyšuje riziko Legionelly

0
7716
v_bojleru
Foto: Pixabay.com

Teplota vody v bojleru pod 45 °C je živnou půdou pro množení bakterií Legionelly. Riziko výskytu dalších bakterií a plísní zvyšují i příliš nízké teploty v místnostech a omezené větrání. To vše navíc snižuje pracovní výkony.

Koncem září přišlo Ministerstvo zdravotnictví [MZ ČR] s novelou vyhlášky, ve které snižuje doporučené teplotní limity ve školských zařízeních a současně doporučuje omezení větrání v nich. Úpravu vyhlášky resort zdůvodnil energetickou krizí v Evropě. O něco jiný pohled na situaci ale přináší Státní zdravotní ústav [SZÚ]. Ten upozorňuje na rizika nízkých teplot ve vnitřních prostorech, omezeného větrání a dalších úsporných opatření.

Ideální teplota vody v bojleru je 50 až 60 °C

Kvůli drahým energiím už některé domácnosti snížily teplotu ohřevu vody v bojleru nebo výměníkové stanici i o desítky stupňů Celsia. Takové opatření ale není příliš dobrý nápad, jak potvrzuje SZÚ.

„Pokud je teplota teplé vody udržována pod 45 °C, ve vodě významně narůstá riziko množení bakterií druhu Legionella, které způsobují tzv. legionářskou nemoc,“ upozorňuje na rizika související se snížením teploty ohřívané vody SZÚ.

Teplota vody v jakémkoli typu zásobníku by se podle jeho doporučení měla ideálně pohybovat kolem 50 až 60 °C s možností přihřátí nad 70 °C. Právě při takové teplotě totiž bakterie Legionelly hynou.

„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím, nebo k selhání ledvin,“ říká zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

Ideální teplota vody pro množení bakterií druhu Legionella se podle ní pohybuje od 25 do 45 °C. Teplota studené vody by se tedy měla pohybovat pod 25 °C. Oproti tomu teplota teplé vody pak ideálně nad 50 °C.

„Existuje riziko, že ve snaze ušetřit na ohřevu vody si bakterie nevědomky ve svých vodovodech a zásobnících vody pomnoží především drobní uživatelé,“ upozorňuje s tím, že zvlášť opatrní mají být při snižování teploty vody v bojleru ti, kteří si nejsou jisti, v jakém stavu jsou vodovodní rozvody.

„Důležitá je totiž i mikrobiologická čistota potrubí,“ dodává odbornice.

Nízká teplota v místnostech svědčí tak akorát plísním

Vážná zdravotní rizika s sebou přináší i příliš nízké teploty v obývaných místnostech, ať už v domácnostech, ve školách, nebo na pracovištích.

„Při významném snížení teploty vzduchu v místnosti může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř budov. Plísně přitom nemusí být jen dobře viditelné na stěnách. Ale i skryté uvnitř souvrství stěn,“ vysvětluje vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší SZÚ Bohumil Kotlík.

Příčinou úplavice je tyčinkovitá bakterie z rodu Shigella

Ze zdravotního hlediska proto SZÚ doporučuje udržovat v místnostech takovou teplotu, aby na nejchladnějších površích v bytě nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti.

„Optimálně by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat v rozpětí 45 – 55 % a teplota vzduchu kolem 20 – 22°C,“ upřesňuje Kotlík.

Když je zima, okno si otevře jen málokdo

A dobrý nápad pro úsporu energií není podle odborníků ze SZÚ ani omezení větrání. Dnes už každý dobře ví, jaké následky s sebou pobyt v nevětrané místnosti přináší. Především pak v situaci, kdy v ní pobývá více osob. Například ve školách nebo kancelářských prostorech. Ve vzduchu se totiž kumulují různé škodliviny, respirační viry. Ale třeba i oxid uhličitý, který lidé vydechují.

„Vnímáme, že ochota větrat klesá ruku v ruce s poklesem teploty v místnosti. Vzhledem k nízkému energetickému výdeji u dětí a mladistvých během vyučovacích hodin, doporučujeme udržovat teplotu vzduchu nad 20 °C. Ideálně okolo 22 °C,“ říká odborná pracovnice Národní referenční laboratoře [NRL] pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí Lenka Prokšová Zuská.

Válkův resort navrhl méně topit ve školách

Vedení mateřských škol a jeslí by podle jejího doporučení mělo myslet i na to, že se děti pohybují větší část dne u země, kde bývá podstatně chladněji. A příliš nízká teplota vzduchu uvnitř budov, ve kterých přebývají ať už školáci, nebo dospělí pracovníci, jejich organismus zatěžuje. V podchlazeném prostředí prokazatelně klesá výkonnost a současně roste riziko úrazů a přirozeně i nemocnost lidí.

„Za pracovní lékařství vnímám jako hlavní faktor možný tepelný diskomfort, pokles pracovní výkonnosti. A možné zvýšení pracovní úrazovosti či chybovosti v souvislosti s prochladnutím horních končetin při práci v prostorech vytápěných na úrovni nově povolených minimálních hodnot,“ říká k rizikům, která s sebou přináší přílišné snižování teplot vytápění vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Vladimíra Lipšová.

Podotýká, že u některých profesí klesla minimální povolená teplota extrémně. To až na 16 stupňů Celsia.

„Proto bych z lékařského hlediska zaměstnavatelům doporučovala udržovat teploty na pracovišti o několik stupňů výše. Ovšem stále v rozmezí platných teplotních limitů pro danou práci, případně organizačními opatřeními zajistit tepelnou pohodu zaměstnance,“ uzavírá Lipšová.

–VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here