Úplavice [shigelóza] je vysoce nakažlivé průjmové onemocnění vyvolané bakterií Shigella. Projevuje se bolestí břicha, křečí, horečkou a silným vodnatým průjmem. Snadno se šíří kontaminovanými potravinami, vodou a fekálně orální cestou.
Typickým příznakem nákazy bakterií Shigelly, která způsobuje onemocnění zvané bacilární úplavice, jsou křečovité a svíravé bolesti v břiše a vodnaté průjmy. Nemoc doprovází vysoká horečka, zimnice a třesavka. V pozdnější fázi jsou ve stolici nemocného zřetelné i stopy hlenu a krve. Nemocný úplavicí je většinou silně dehydratovaný.
V těžších případech nákazy může dojít u nemocného dokonce k protržení střevní stěny. Kojenci a malé děti jsou ve zvýšeném riziku hemolyticko-uremického syndromu [akutní selhání ledvin]. Úplavice se dnes objevuje především v rozvojových oblastech světa, u nás je nemoc čas od času hlášena z oblastí s extrémně špatnou hygienou.
Shigella se rychle šíří
Tyčinkovitá bakterie z rodu Shigella se do těla nemocného nejčastěji dostává přímým kontaktem. A to tak, že Shigella vyloučená močí nebo stolicí se dostane do úst jiné osoby [fekálně orální přenos]. Ať už požitím kontaminované potraviny nebo vody. Infekce se při nedostatečné hygieně snadno přenáší znečištěnýma rukama. To znamená předměty, které jsou ve styku s nemocnou osobou. Nákaza se snadno a rychle šíří například i ve veřejných dopravních prostředcích, na veřejných toaletách a apod.
Úplavice se většinou projeví po jednom až třech dnech od nákazy. Bakterie se v těle usadí nejprve v tenkém střevě, kde se pomnožuje a pak se šíří dále do tlustého střeva. V tlustém střevě napadá jeho vnitřní výstelku, čímž v něm postupně dochází k vzniku zánětů. Bakterie Shigelly navíc produkují v těle nemocného toxiny, jejichž prostřednictvím se snáze dostávají do hostitelských buněk. Ty pak napadají a ničí.
Jak se léčí úplavice
Prvním krokem k úspěšné léčbě nakaženého úplavicí je zvýšený přísun tekutin a minerálních látek. Při závažnějším průběhu onemocnění lékaři nasazují antibiotika, často i z epidemiologických důvodů. Nemocný, jeho okolí a osoby, které s nakaženým jsou nebo byly v kontaktu musí dodržovat velmi přísnou osobní hygienu. Musí dbát na důkladné a časté mytí rukou, především před každým jídlem.
Domácnost nemocného a místa jeho pobytu musí být pravidelně dezinfikována, včetně vypínačů světla, dveřních klik, prádla, kuchyně a všech předmětů, se kterými nemocný mohl přijít do kontaktu. Nemocný by se po dobu nemoci neměl zbytečně stýkat s jinými osobami, nenavštěvovat veřejná místa ani předškolní či školní zařízení. A to až do doby dvou až třech negativních vyšetřeních jeho stolice. Nakažení, kteří se dostávají při práci do kontaktu s potravinami musí tuto práci dočasně přerušit.
–VRN–
