Na české půdě se koná pětidenní kurz zvládání válečných traumat. Několik amerických psychologů v něm školí pětadvacet ukrajinských zdravotníků, kteří pomůžou vojákům na Ukrajině. Zároveň i oni sami proškolí tamní zdravotníky.
Jakákoli válečná traumata provází a ničí duševní zdraví vojáků stejně jako civilistů. Jak ukazují zkušenosti třeba i amerických vojáků, kteří bojovali ve válce v Iráku. Někteří z nich se s traumaty, utrpeními a zlými myšlenkami nevyrovnali za celý život. Mnozí z amerických vojáků nasazených v Iráku spáchali po návratu z bojiště sebevraždu. Jiný skončili na ulici nebo ve vězení.
Takovým scénářům má pomoci předejít v případě válečného konfliktu na Ukrajině proškolení ukrajinských zdravotníků v oblasti zvládání válečných traumat. Takový kurz nyní probíhá v Praze. Jeho pořadatelem je Mezinárodní centrum pro transfer technologií [ITTC] a hostitelství se ujalo vedení 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK].
Podle přednosty Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] prof. Michala Miovského jsou všichni účastníci výcviku odborníky na zvládání traumat a poruchy duševního zdraví způsobených válečnou situací.
„Část jsou kliničtí psychologové, psychiatři. Někteří se pohybují v širším spektru v tomto poli, například sestry,” jmenoval některé ze zapojených odborností profesor Miovský.
Zvládání válečných traumat a včasná pomoc odborníků
Někteří účastníci kurzu jsou původně dobrovolníci z jiných profesí nebo ukrajinské armády, kteří zažili traumatizující situaci a díky své reakci na ni byli do projektu přizváni.
„To, co tady dostanou, je velmi intenzivní trénink ve specifických dovednostech zaměřených na trauma a situaci návratu vojáka do společnosti,” doplnil Miovský.
Mezi školiteli je podle něj americká špička pro zvládání traumat z Kalifornské univerzity v San Diegu. Podle Igora Koutsenka z tamější katedry psychiatrie, který se na výcviku rovněž podílí, je třeba začít připravovat ukrajinské profesionály na dobu, kdy boje ustanou. Válka o duševní zdraví vojáků ale bude dál pokračovat. Cílem kurzu je proto podle něj zajistit odborné a profesionální pracovní síly, které na Ukrajině poskytnou zdravotní podporu v oblasti zvládání válečných traumat co nejdříve a nezávisle.
Odborný psychologický trénink v Praze trvá sice jen pět dní. Součástí kurzu ale je i celoroční podpora, dohled a zdokonalení přístupu ke službě.
„Kolegové ze Spojených států, kteří je zde trénují, jim budou k dispozici po celý další rok pro online podporu,” uvedl prof. Miovský.
Vláda schválila zdravotní pomoc pro Ukrajinu za 15,57 mil. Kč
Opakování podobné akce se podle něj v Česku již nepředpokládá. Účastníci kurzu jsou podle něj ve vedení různých institutů a týmů, které se práci s traumatem a vojáky zabývají. Tedy lidé, kteří po návratu na Ukrajinu proškolí a vytrénují v tomto medicínském oboru další odborníky.
13 % bezdomovců v USA připadá na válečné veterány
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [CDC] v roce 2019 spáchalo sebevraždu sedmnáct vojenských veteránů každý den. A 29,3 procenta veteránů, kteří bojovali v Iráku a Afghánistánu, trpí celoživotně posttraumatickou stresovou poruchou. Podle Národní koalice pro veterány připadá téměř třináct procent dospělých bezdomovců v USA na válečné veterány.
Váleční veteráni nedávno pro americký server ABC News popsali, že se po návratu z Iráku nedokázali dlouho zapojit do běžného života, kterým žili před válečnou misí do Iráku. Ve dne, v noci se jim neustále vracely myšlenky z válečných bojů a plnění vojenských příkazů.
„Každá mise, všechno, co jsme dělali, kopání do dveří, narušování lidských životů, pytlování hlav civilistů a jejich vytahování z domovů, zatímco jejich děti tam stály a křičely, co to děláme?“ popsal jeden z válečných veteránů nasazených v Iráku jménem Hisle.
Válečná traumata pronásledují vojáky USA i 20 let od invaze do Iráku
Jeho kolega Elliot uvedl, že po návratu z Iráku spáchali nejméně tři muži z jeho jednotky sebevraždu. Jeden z vojáků s diagnostikovanou posttraumatickou poruchou si odpykává trest ve vězení za vraždu.
„Všechno se musíme znovu učit. Postarat se o sebe. Ptáte se, jak dlouho musíte pít alkohol, dokud neotupíte, kdy dojdete zdánlivého klidu,“ dodal Elliot, kterému lékaři rovněž potvrdili posttraumatickou poruchu.
Přesto, jak uvádí ABC News, Elliot a Hisle své duševní problémy překonali. Oběma vysloužilým mariňákům se na rozdíl od jejich mnohých vojenských kolegů podařilo dostudovat školu. Zapojili se do běžného života. Elliot dnes pracuje ve zdravotnictví jako fyzioterapeut. Hisle pak v místním vládním úřadu. Elliotovi pomohla přemoci poválečná traumata především jeho rodina a blízcí přátelé.
„Je to velmi těžká cesta a vy se musíte rozhodnout, jestli vám za to stojí,“ dodal v závěru rozhovoru Elliot.
–ČTK/VRN–
