V léčbě rakoviny mají vězni horší podmínky než lidé na svobodě

0
134
vezni
Ilustrační foto: NHS

Vězni s rakovinou jsou ve Velké Británii ve vyšším riziku úmrtí než onkopacienti mimo vězení. S odvoláním na výsledky studie publikované časopisy Lancet Oncology a eClinicalMedicine o tom informuje list The Guardian.

Výzkumníci z King´s College London, University of Surrey a University College London analyzovali údaje o výskytu rakoviny dodané National Disease Registration u pacientů z let 2012 až 2017. Porovnávali diagnózy, způsob léčby a míru přežití 847 pacientů s rakovinou v anglických věznicích se 4 165 podobnými pacienty z běžné populace. To u lidí stejného věku, pohlaví, typu rakoviny a jejího stadia. Rovněž hovořili s vězni nemocnými rakovinou, vězeňským personálem a tamními zdravotníky.

„Lidé, kteří ve vězení onemocněli rakovinou, byli až dosud neviditelnou a neprozkoumanou částí populace. Ukázalo se, že vězni doplácejí na nerovné podmínky v přístupu ke zdravotní péči. Měla by jim být věnována stejná pozornost jako všem ostatním,“ uvedla vedoucí studie doktorka Elizabeth Daviesová z King´s College London.

Studie publikovaná Lancet Oncology a eClinicalMedicine zjistila, že jen 27 procent z uvězněných pacientů s rakovinou se dočkalo diagnostikování a navštívilo specialistu. U skupiny lidí na svobodě to bylo 37 procent pacientů. Studie rovněž zjistila, že ve srovnání s pacienty s rakovinou v běžné populaci mají pacienti v anglických věznicích jen 28% šanci na léčbu rakoviny. To platí zejména pro chirurgické odstranění zhoubných nádorů. Vězni navíc čelí v devíti procentech případů vyššímu riziku úmrtí.

Lidé omezeni na svobodě absolvují o třikrát méně screeningových programů než ostatní. Na druhé straně vězeňští zdravotníci upozornili na to, že třeba při zjišťování diagnózy je složité odlišit vězně se skutečnými zdravotními problémy od vězňů, kteří se pokoušejí jen dostat k drogám.

Vězni doplácejí i na režim ve věznicích

Studie dále zjistila, že vězni s rakovinou mají nižší roční až pětiletou naději na přežití ve srovnání s pacienty na svobodě. To kvůli omezenému přístupu k léčbě. Tak například: Ve srovnání s pacienty s rakovinou z běžné populace podstoupilo chirurgický zákrok o 28 procent vězňů méně. O 21 procent vězňů méně podstoupilo radioterapii a o 20 procent méně jiný způsob léčby, jako jsou chemoterapie a hormonální terapie.

Studie dále odhalila množství překážek jak v diagnostice, tak v léčbě vězeňských pacientů. Mezi ně patří nižší zdravotní gramotnost, omezený přístup ke všeobecnému lékaři a pozdní nebo vůbec žádná návštěva nemocnice, to kvůli nedostatku vězeňského personálu. Vězni mají i horší podmínky pro dodržování doporučení onkologů při vedlejších účincích léčby, protože nemohli přímo mluvit se svými vězeňskými konzultanty.

Problém a další bariérou při vyšetřování jsou vězeňská pouta. Kvůli nim vězni často odmítnou návštěvu nemocnice. Při vyšetření je v ordinaci přítomna stráž a vězeň se proto často ostýchá zeptat na důležité věci. A když už se diagnóza potvrdí, mnozí vězni říkají, že se necítí schopni dodržovat rady onkologů kvůli vedlejším příznakům. Zvlášť, když s nimi nemohou mluvit osobně.

Pacientům ve vězení se často stává, že se termín jejich vyšetření zruší nebo odloží. Anebo jsou problémy s odvozem do nemocnice. Nedostatek personálu a mimořádné události ve vězení totiž často stojí za zrušením návštěvy lékaře. A vězně nemá, kdo za ním dovézt.

Onkologové i vězňům stejně jako lidem na svobodě doporučují přítomnost členů rodiny na schůzkách s lékaři. To proto, aby je podpořili a pomohli vstřebat rady a informace. Avšak většina vězňů navštěvuje lékaře bez rodiny. Navíc jejich kontakty přímo s lékaři jsou jen minimální.

NHS nedostatky v přístupu k péči u vězňů odmítá

The Guardian uvádí, že jde zřejmě o první studii o výskytu rakoviny, jejího léčení a naděje na přežití u britských vězňů.

„Začít včas s léčbou rakoviny je klíč k vyléčení. Šokují fakta, jež ukazují, že vězni mají nižší pravděpodobnost zákroků, jako je například odstranění nádoru, než pacienti s rakovinou v běžné populaci,“ cituje deník lékařku Mirandu Daviesovou z organizace Nuffield Trust.

Podle ní výsledky studie jednoznačně prokázaly, že zdravotní péče v britských věznicích nefunguje tak, jak má.

„Zdravotní péče o vězně se systematicky a pravidelně zanedbává. Lidé ve věznicích mají stejná práva na přístup ke zdravotní péči jako všichni ostatní. V jejich případě je to pouze a jen teorie,“ dodala.

Mluvčí britské zdravotní služby National Health Service [NHS] zjištění o zanedbávané zdravotní péči v britských věznicích rázně odmítá.

„NHS ujišťuje, že se každému vězni s diagnózou rakoviny dostane okamžité a účinné péče v souladu s našimi běžnými postupy ve věznicích. Navíc nadále pokračujeme ve spolupráci s partnerskými organizacemi, abychom i těmto lidem zajistili kvalitní servis,“ řekl.

Profesor Jo Armes z University of Surrey avšak uvedl: „Vězení slouží k izolaci vězňů, ale to by se nemělo týkat zdravotní péče. Zjistili jsme, že tamním pacientům stojí v cestě za lékařskou péčí mnoho překážek. Měli by hovořit se svými lékaři o průběhu léčby a vedlejších účincích. Místo toho se musí spolehnout na dozorce a vězeňského lékaře. Což je v boji proti nemoci příliš nepovzbuzuje.“

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here