Plicní sraženinu odstraní brněnští kardiologové i pomocí katetru

0
221
plicni
Ilustrační foto: Freepik.com

Složitý kardiochirurgický zákrok při plicní embolii nahrazují brněnští kardiologové u pacientů po velkých operacích nebo mrtvici katetrizačním tedy nechirurgickým výkonem. Zákrok zabere hodinu a půl a pacient při něm zůstává v plném vědomí.

Při odstranění plicní embolie pomocí katetru ztrácí pacient i podstatně méně krve ve srovnání s chirurgickým zákrokem. Krevní ztráty se podle kardiologů pohybují v objemu 2 až 3 dcl, většina krve se totiž ihned vrací do oběhu. Katetrový systém zvaný Flowtriever použili specialisté Interní kardiologické kliniky FN Brno zatím u dvou pacientů.

„Z třísla jsme jim zavedli katetr a jeho prostřednictvím sraženiny z plicnicového řečiště odsáli. Výkon trval zhruba 60 až 90 minut,“ říká k novince prof. Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno.

Tento speciální výkon pro odstranění sraženiny v plicích indikují lékaři zejména pacientům s masivní plicní embolií, kteří jsou současně oběhově nestabilní a vzhledem k jejich zdravotnímu stavu je vyloučené u nich použít systémovou trombolýzu. Podle profesora Kaly je ale vždy na intervenčním kardiologovi, aby zvážil, zda lze pacienta bezpečně operovat. Anebo je vhodnější využít tuto metodu.

Plicní embolie je po srdečním infarktu a mozkové mrtvici třetí nejčastější příčina úmrtí v oblasti nemocí oběhové soustavy. Při plicní embolii dochází k omezení průtoku krve v plicní tepně, což vážně ohrožuje život pacienta.

Plicní sraženinu u rizikových pacientů rozežene katetr

Ne u každého pacienta s omezeným nebo zablokovaným průtokem krve v plicích přistupují specialisté hned ke kardiochirurgickému výkonu nebo ke zmiňované katetrizaci. U mnohých pacientů krevní sraženinu odstraní ředěním krve. U těžších stavů použijí trombolytickou léčbu, kdy rozpustí sraženiny pomocí léků.

„A pak je tady část pacientů, kteří jsou například po velké operaci nebo po cévní mozkové příhodě, kde je podání trombolýzy rizikové nebo úplně nemožné. Riskovali bychom i fatální krvácení. Zde doposud přicházel v úvahu jen kardiochirurgický zákrok,“ vysvětluje Martin Radvan, lékař Interní kardiologické kliniky FN Brno.

Zlomené srdce skutečně existuje, říká kardiolog prof. Petr Widimský

Právě u posledně jmenované skupiny pacientů dnes pomáhá brněnským kardiologům nově zavedený katetrový systém Flowtriever.

Odstranění embolie pomocí katetru si pochvalují i pacienti

Nově zavedený katetrový výkon pro odstranění krevní sraženiny v plicích použili brněnští kardiologové zatím jen u dvou pacientů. Jak ale potvrzuje pacientka Miroslava Bečvářová, která výkon ve FN Brno nedávno podstoupila, pooperační rekonvalescence i doba strávená ne nemocničním lůžku je ve srovnání s chirurgickým zásahem podstatně kratší.

„Byla jsem krátce po jiné operaci, dva dny po propuštění do domácí léčby se mi začalo špatně dýchat a omdlela jsem,“ popisuje první příznaky plicní embolie paní Bečvářová.

Neváhala a zavolala si záchrannou službu. V nemocnici se ukázalo, že za její obtížné dýchání může rozsáhlá plicní embolie.

„Hned následující den jsem tam podstoupila zákrok, během kterého jsem byla celou dobu při vědomí a komunikovala s lékaři. Cítila jsem se dobře a nic kromě vpichu do třísel jsem necítila,“ říká k samotnému výkonu pacientka.

Tvrdí, že hned po operaci se jí lépe dýchalo. A po sedmi dnech strávených v nemocnici se opět přesunula do domácí péče.

Příznaky plicní embolie:
  • Náhle vzniklá dušnost s rychlou dechovou frekvencí.
  • Bolest na hrudi, hlavně při hlubokém dýchání.
  • Kašel, někdy i s vykašláváním krve.
  • Modravé zbarvení rtů a prstů, takzvaná cyanosa.
  • Kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí.
  • Oběhová nestabilita, nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence.
  • Náhlé úmrtí.

Průmyslově zpracované potraviny zvyšují riziko infarktu a mrtvice

Léčbě plicních embolií se kardiologové ve FN Brno věnují i ve své vědecké činnosti. Na klinice už rok vedou studii, ve které u středně těžkých plicních embolií testují podání lokální trombolýzy v malé dávce. K její aplikaci používají tenké katetry do obou plícnic.

„U nás se dokážeme o plicní embolii postarat komplexně – kromě systémové nebo lokální léčby umíme i tu netrombolytickou, která je stále ještě miniinvazivní a není kardiochirurgická,“ doplňuje Martin Poloczek z Interní kardiologické kliniky FN Brno.

Nyní podle něj probíhají jednání o plné úhradě této léčby ze zdravotního pojištění. Na jejím financování se tak musí brněnská fakultní nemocnice stále zčásti podílet.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here