O tom, zda jednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podle unijního práva, když odmítla zveřejnit SMS komunikaci s šéfem firmy Pfizer o nákupu 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19, už dnes zřejmě rozhodne soud.
Tuto komunikaci přes textové zprávy odmítá EK zveřejnit od doby, kdy na ni upozornil deník The New York Times v rozhovoru s ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou v dubnu 2021. V něm Bourla zmínil, že si s šéfkou EK vyměnili textové zprávy týkající se nákupu vakcín proti covidu-19 pro unijní občany za několik miliard euro.
Tím chtěl v rozhovoru podtrhnout „hlubokou důvěru“ mezi oběma stranami. Následné žádosti o zveřejnění této komunikace EK ale odmítala a stále odmítá. Bývalý bruselský vysoký úředník v reakci na to podal proti rozhodnutí EK komunikaci nezveřejnit žalobu k Soudnímu dvoru EU.
„Tato dohoda, dokončená v květnu 2021, zahrnovala závazek EU nakoupit až 1,8 miliardy dávek vakcíny Pfizer-BioNTech proti covidu-19. Což je zdaleka největší ze všech dohod podepsaných Bruselem,“ píše ke kauze bruselský list Politico.
Dnes očekávané rozhodnutí evropského soudu podle listu rozhodne především o tom, zda tím von der Leyenová porušila pravidla transparentnosti a odpovědnosti EU. To ale už v situaci, kdy Ursula von der Leyenová loni obhájila pozici šéfky Evropské komise na další pětileté období.
Pokud totiž soud vyhodnotí, že jsou tyto textové zprávy týkající se uzavření jednoho z největších kontraktů ze strany EK úřední dokumentací, pak by je měla unijní exekutiva také zveřejnit.
Evropský soud rozhodne, zda jedná EK transparentně
Takový přístup EK od počátku sporu ale odmítá a komunikaci von der Leyenové s šéfem Pfizeru nezveřejnila.
Pokud rozhodne soudní tribunál v její neprospěch, potvrdí tím porušení unijního práva, především pak principů transparentnosti a odpovědnosti. Což na důvěře veřejnosti v unijní orgány nepřidá, podotýká list. Jiná média připomínají, že manžel šéfky komise lékař Heiko von der Leyen od roku 2020 působí v oblasti vývoje buněčných a genových terapií.
„Toto rozhodnutí soudu by mohlo znamenat zlom ve vnímání transparentnosti EU,“ komentuje dění Shari Hindsová, odbornice na politickou integritu v nevládní organizaci Transparency International.
Evropská komise dál neříká vše ve věci nákupu vakcín proti covidu
Podle ní by se měli unijní politici vyhýbat jakémukoli utajování informací. Zvlášť pak těch, která se dotýkají veřejného zdraví.
EK odmítá zveřejnit textovou komunikaci s Pfizerem
Evropská komise si ale stále stojí za svým postojem nezveřejnit textovou komunikaci s Bourlou. Počátkem týdne novinářům na dotaz ke kauze označované jako Pfizergate uvedl jeden z úředníků EK, že o veškerých smlouvách na nákup vakcín proti covidu-19 vědělo všech sedmadvacet členských států. Přičemž sedm vybraných státu bloku zastupovalo EU v jednáních o uzavíraných smlouvách na nákup vakcín.
„To vše jsme společně dělali každý den,“ řekl úředník s důrazem na to, že unijní státy nebyly nuceny podepisovat smlouvy EU.
O případu jednal soud už loni v listopadu. Podle serveru Politico v těchto jednáních ale nebyl schopen právník zastupující EK jasně odpovědět na otázky kladené soudci. Například zda se na texty dotazovala Evropské komise přímo von der Leyenové, zda zkontrolovali její telefon, faktury…
Jeden ze soudců měl uvést, že unijní exekutiva neprokázala „adekvátní a pečlivá opatření“ k tomu, aby vysvětlila, proč nemohli sdílet texty o nákupu vakcín. Další ze soudců zase kritizoval „poměrně zmatený spis“.
„Nepopíráme, že [texty] existují,“ řekl při jednání právník EK Paolo Stancanelli.
–VRN–
